Ptačí chřipka se možná přenáší mezi kočkami a lidmi. CDC ale zprávu smazala

Na začátku února vydala americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) několik zpráv. Jedna z nich se věnovala ptačí chřipce a obsahovala informace o případech, kdy došlo k přenosu mezi kočkami a lidmi, respektive opačně. Organizace ale téměř okamžitě tuto zprávu stáhla.

Jedním z prvních opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa po inauguraci bylo omezení komunikace amerických zdravotnických organizací, zejména CDC. Tu šéf Bílého domu dlouhodobě kritizuje za nezvládnutí pandemie covidu, vládní agenturu podléhající ministerstvu zdravotnictví se snažil, pokud jde o její komunikaci s veřejností, omezovat už během svého prvního období ve funkci.

Na začátku svého druhého prezidentského období zakázal CDC komunikovat s Mezinárodní zdravotnickou organizací, posléze omezil její komunikaci s americkou veřejností zcela a nakonec z jejího webu zmizela i řada obsahu, který byl roky jeho součástí – primárně ten věnující se nějak genderu. To nařídil prezident Trump hned 30. ledna. Nesmí ani vycházet nové studie, jež by se týkaly některých témat. A konečně: nevyšly ani standardní týdenní pravidelné zprávy Morbidity and Mortality Weekly Report (týdenní přehled o nemocnosti a úmrtnosti, MMWR) o infekčních nemocech, a to včetně ptačí chřipky.

Na otázky ohledně odstraněné zprávy CDC nereaguje

Když se zprávy objevily na konci minulého týdne na webu, expertům na veřejné zdraví se ulevilo. Ale jen na okamžik, protože CDC data velmi rychle ze svých stránek zase odstranila. Deníku New York Times se ke zprávě podařilo dostat, ještě než z webu CDC zmizela. Novináři v dokumentu našli informace o tom, že se virus H5N1 začal přenášet mezi kočkami a lidmi.

Agentura nereagovala na dotazy rovnou několika médií, a to ani na otázky ohledně obsahu odstraněné zprávy, ani na důvody smazání. Jediné informace na webu CDC, které jsou aktuální, v záhlaví oznamují, že webové stránky CDC se upravují tak, aby byly v souladu s exekutivními příkazy prezidenta Trumpa.

Není úplně neobvyklé, že by se nějaké zprávy z webu CDC po zveřejnění odstranily, důvodů pro to může být dokonce celá řada. Ale agentura to zpravidla transparentně vysvětlila právě proto, aby předešla spekulacím a dohadům. Nic takového se nyní nestalo a odborná veřejnost tedy neví, jestli má pokládat přenos mezi kočkami a lidmi za prokázaný, podezřelý, anebo zda šlo jen o chybu ve zprávě. A ani se to dozvědět nemůže: zaměstnanci CDC mají zakázáno komunikovat s kýmkoliv navenek.

Co se komunikovat smí a co ne

Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí nepřestala po inauguraci prezidenta Trumpa komunikovat úplně, například některé zprávy o drogách vycházejí stejně pravidelně jako za předchozí administrativy. Naopak ale až do minulého týdne nevyšla výše uvedená zpráva MMWR. Nejde o jedno „hlášení“, ale o soubor více zpráv, jež se věnují různým fenoménům, kterými se CDC zabývá a jež monitoruje.

Trumpova administrativa podle médií slíbila, že komunikaci obnoví od začátku února, což se ohledně MMWR opravdu stalo, ale ne zcela. Obsahuje totiž jen dvě zprávy, obě jsou spojené s lesními požáry. Standardní podoba této týdenní svodky, jež vychází ve stejné podobě už desítky let, je podle deníku New York Times asi dvakrát až třikrát větší; lze se o tom přesvědčit v archivu.

Deník Washington Post získal informace o tom, že experti ze CDC už měli hotové a připravené k vydání rovnou tři zprávy, které se nějak týkají ptačí chřipky – měly vyjít v MMWR, ale nestihlo se to, protože komunikace byla zmrazena.

O kočkách a ptačí chřipce

Informaci o přenosu ptačí chřipky mezi lidmi a kočkami naznačovala tabulka, která zmiňovala dva mezidruhové přenosy. Při jednom domácí kočka nakazila virem H5N1 další kočku a náctiletého Američana; sama pak po čtyřech dnech pošla. Ve druhém případě se nakazila domácí kočka od zemědělce, který se virem nakazil při práci v kravíně. Příznaky se u kočky objevily dva dny poté, co jimi začal trpět člověk, pošla den nato.

Tato zpráva, pokud by se ukázala být pravdivou, by byla důležitá rovnou z několika důvodů. Že se kočky mohou nakazit virem ptačí chřipky, se ví už delší dobu, CDC během loňského roku popsalo rovnou několik případů. Většinou se jednalo o zvířata, jež přišla do kontaktu s infikovanými divokými ptáky, ale několik případů se týkalo o koček nakažených ze syrového mléka, k němuž se dostaly v okolí kravínů.

Ptačí chřipka v roce 2025

Viry se mohou vyvíjet velmi rychle, pokud k tomu dostanou příležitost – jak dokazují například různé mutace a následné varianty u SARS-CoV-2. Změnami prochází i virus ptačí chřipky. V USA je to téma nejen lékařské, ale i politické: právě on je totiž z významné části spojený s vysokými cenami vajec.

Donald Trump sliboval ve své kampani, že tyto ceny rychle sníží, nicméně stále rostou. Hlavně proto, že H5N1 ničí chovy drůbeže: od roku 2022 muselo být jen ve Spojených státech utraceno asi 130 milionů ptáků. Tato krize pokračuje i za nové Trumpovy administrativy: v posledních dnech hlásí nové případy celkem devět států, přičemž jen jedna farma v Pensylvánii má téměř dva miliony ptáků, kteří budou muset být utraceni.

Během letošního roku se také objevil nový kmen tohoto viru u kachen a další kmen přeskočil od ptáků na dobytek. Informace o tom podávají další americké agentury, na něž zatím nebyl uvalen zákaz komunikace.

Poslední zprávy CDC, které o ptačí chřipce vyšly, uváděly riziko pro člověka jako nízké. Několik desítek případů, kdy tento virus člověka nakazil, sice USA zaznamenaly (včetně úmrtí), ale patogen se zatím nenaučil přenášet se snadno mezi lidmi. I zde ale platí známé epidemiologické pravidlo: čím více příležitostí virus získá, tím snadněji a rychleji si najde cestičku, jak se to naučit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 47 mminutami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 3 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 4 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
před 22 hhodinami

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
před 22 hhodinami

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
včera v 13:52

Supermasivní černé díry by mohly být otesánci i porodnice v jednom

Černé díry bývají popisovány jako hinduistický bůh Šiva, tedy jako ničitelé. Nový výzkum ale odhaluje, že by mohly mít, stejně jako toto božstvo, i další aspekt, a to ten tvořivý.
včera v 13:13

Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.
včera v 11:14
Načítání...