Ptačí chřipka se možná přenáší mezi kočkami a lidmi. CDC ale zprávu smazala

Na začátku února vydala americká Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) několik zpráv. Jedna z nich se věnovala ptačí chřipce a obsahovala informace o případech, kdy došlo k přenosu mezi kočkami a lidmi, respektive opačně. Organizace ale téměř okamžitě tuto zprávu stáhla.

Jedním z prvních opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa po inauguraci bylo omezení komunikace amerických zdravotnických organizací, zejména CDC. Tu šéf Bílého domu dlouhodobě kritizuje za nezvládnutí pandemie covidu, vládní agenturu podléhající ministerstvu zdravotnictví se snažil, pokud jde o její komunikaci s veřejností, omezovat už během svého prvního období ve funkci.

Na začátku svého druhého prezidentského období zakázal CDC komunikovat s Mezinárodní zdravotnickou organizací, posléze omezil její komunikaci s americkou veřejností zcela a nakonec z jejího webu zmizela i řada obsahu, který byl roky jeho součástí – primárně ten věnující se nějak genderu. To nařídil prezident Trump hned 30. ledna. Nesmí ani vycházet nové studie, jež by se týkaly některých témat. A konečně: nevyšly ani standardní týdenní pravidelné zprávy Morbidity and Mortality Weekly Report (týdenní přehled o nemocnosti a úmrtnosti, MMWR) o infekčních nemocech, a to včetně ptačí chřipky.

Na otázky ohledně odstraněné zprávy CDC nereaguje

Když se zprávy objevily na konci minulého týdne na webu, expertům na veřejné zdraví se ulevilo. Ale jen na okamžik, protože CDC data velmi rychle ze svých stránek zase odstranila. Deníku New York Times se ke zprávě podařilo dostat, ještě než z webu CDC zmizela. Novináři v dokumentu našli informace o tom, že se virus H5N1 začal přenášet mezi kočkami a lidmi.

Agentura nereagovala na dotazy rovnou několika médií, a to ani na otázky ohledně obsahu odstraněné zprávy, ani na důvody smazání. Jediné informace na webu CDC, které jsou aktuální, v záhlaví oznamují, že webové stránky CDC se upravují tak, aby byly v souladu s exekutivními příkazy prezidenta Trumpa.

Není úplně neobvyklé, že by se nějaké zprávy z webu CDC po zveřejnění odstranily, důvodů pro to může být dokonce celá řada. Ale agentura to zpravidla transparentně vysvětlila právě proto, aby předešla spekulacím a dohadům. Nic takového se nyní nestalo a odborná veřejnost tedy neví, jestli má pokládat přenos mezi kočkami a lidmi za prokázaný, podezřelý, anebo zda šlo jen o chybu ve zprávě. A ani se to dozvědět nemůže: zaměstnanci CDC mají zakázáno komunikovat s kýmkoliv navenek.

Co se komunikovat smí a co ne

Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí nepřestala po inauguraci prezidenta Trumpa komunikovat úplně, například některé zprávy o drogách vycházejí stejně pravidelně jako za předchozí administrativy. Naopak ale až do minulého týdne nevyšla výše uvedená zpráva MMWR. Nejde o jedno „hlášení“, ale o soubor více zpráv, jež se věnují různým fenoménům, kterými se CDC zabývá a jež monitoruje.

Trumpova administrativa podle médií slíbila, že komunikaci obnoví od začátku února, což se ohledně MMWR opravdu stalo, ale ne zcela. Obsahuje totiž jen dvě zprávy, obě jsou spojené s lesními požáry. Standardní podoba této týdenní svodky, jež vychází ve stejné podobě už desítky let, je podle deníku New York Times asi dvakrát až třikrát větší; lze se o tom přesvědčit v archivu.

Deník Washington Post získal informace o tom, že experti ze CDC už měli hotové a připravené k vydání rovnou tři zprávy, které se nějak týkají ptačí chřipky – měly vyjít v MMWR, ale nestihlo se to, protože komunikace byla zmrazena.

O kočkách a ptačí chřipce

Informaci o přenosu ptačí chřipky mezi lidmi a kočkami naznačovala tabulka, která zmiňovala dva mezidruhové přenosy. Při jednom domácí kočka nakazila virem H5N1 další kočku a náctiletého Američana; sama pak po čtyřech dnech pošla. Ve druhém případě se nakazila domácí kočka od zemědělce, který se virem nakazil při práci v kravíně. Příznaky se u kočky objevily dva dny poté, co jimi začal trpět člověk, pošla den nato.

Tato zpráva, pokud by se ukázala být pravdivou, by byla důležitá rovnou z několika důvodů. Že se kočky mohou nakazit virem ptačí chřipky, se ví už delší dobu, CDC během loňského roku popsalo rovnou několik případů. Většinou se jednalo o zvířata, jež přišla do kontaktu s infikovanými divokými ptáky, ale několik případů se týkalo o koček nakažených ze syrového mléka, k němuž se dostaly v okolí kravínů.

Ptačí chřipka v roce 2025

Viry se mohou vyvíjet velmi rychle, pokud k tomu dostanou příležitost – jak dokazují například různé mutace a následné varianty u SARS-CoV-2. Změnami prochází i virus ptačí chřipky. V USA je to téma nejen lékařské, ale i politické: právě on je totiž z významné části spojený s vysokými cenami vajec.

Donald Trump sliboval ve své kampani, že tyto ceny rychle sníží, nicméně stále rostou. Hlavně proto, že H5N1 ničí chovy drůbeže: od roku 2022 muselo být jen ve Spojených státech utraceno asi 130 milionů ptáků. Tato krize pokračuje i za nové Trumpovy administrativy: v posledních dnech hlásí nové případy celkem devět států, přičemž jen jedna farma v Pensylvánii má téměř dva miliony ptáků, kteří budou muset být utraceni.

Během letošního roku se také objevil nový kmen tohoto viru u kachen a další kmen přeskočil od ptáků na dobytek. Informace o tom podávají další americké agentury, na něž zatím nebyl uvalen zákaz komunikace.

Poslední zprávy CDC, které o ptačí chřipce vyšly, uváděly riziko pro člověka jako nízké. Několik desítek případů, kdy tento virus člověka nakazil, sice USA zaznamenaly (včetně úmrtí), ale patogen se zatím nenaučil přenášet se snadno mezi lidmi. I zde ale platí známé epidemiologické pravidlo: čím více příležitostí virus získá, tím snadněji a rychleji si najde cestičku, jak se to naučit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...