Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) v pondělí uvedlo, že riziko nákazy ptačí chřipkou pro veřejnost sice i nadále zůstává nízké, ale současně zároveň požádalo zdravotníky, aby byli v případě potřeby připraveni reagovat.
Riziko u ptačí chřipky v USA zůstává nízké. Ale chystejte se, apeluje CDC na zdravotníky
Agentura podle agentury Reuters požádala zdravotníky, aby vypracovali jednak plány na rychlé testování, ale také aby byli připraveni na poskytnutí léčby zaměstnancům zemědělských farem v návaznosti na pozitivní výsledky u stád skotu.
Vyzvala také státní zdravotnické úředníky, aby ji informovali o všech problémech, na které narazí v souvislosti s touto nakažlivou nemocí.
Reakce na prvního nakaženého člověka
Zdravotnické úřady takto reagují na nedávnou zprávu o tom, že se v několika státech USA šíří mezi dobytkem ptačí chřipka – a dokonce se jí už nakazil první člověk. Vědci předpokládají, že se muž z Texasu infikoval virem H5N1 právě od skotu, s nímž pracoval.
Na dobytek se tato nemoc dostala zřejmě od mrtvých ptáků, kteří na virus zemřeli a z jejich mrtvých těl se mohl dostat například do vody, kterou krávy pijí.
Jak se virus šíří mezi kravami
Klíčovou otázkou je, jak se nákaza mezi hovězím dobytkem šíří. Pokud by to bylo vzduchem a virus se změnil natolik, že se jím krávy mohou nakazit jen dýcháním, dá se proti tomu dělat jen málo. Jiné formy přenosu by byly menším zlem, protože by se proti nim dala přijímat účinná opatření.
Nejnovější výzkum expertů z amerického ministerstva zemědělství předpokládá, že se virus šíří prostřednictvím dojícího zařízení. Zaznělo to na konferenci, která se konala kvůli aktualizaci poznatků o ptačí chřipce. Podle vědců se tedy virus H5N1 nemusí šířit přímo z krav, které ho na sebe dýchnou. „Neviděli jsme žádné důkazy, že by krávy aktivně vylučovaly virus přímo k jiným zvířatům,“ uvedl tam podle odborného časopisu Science Mark Lyons, který se specializuje na zdraví přežvýkavců.
Experti pod jeho vedením testovali mléko, analyzovali výtěry z nosu a také krev krav z postižených mlékáren. Známky viru našli jenom v mléce. „V tuto chvíli nemáme důkazy, že by se virus aktivně replikoval v těle krávy jinde než ve vemeni,“ potvrdila na konferenci Suelee Robbe Austermanová z Národní laboratoře veterinárních služeb USDA.
Virus se tedy podle této teorie může přenášet z krávy na krávu kapénkami mléka na oblečení nebo rukavicích pracovníků mlékáren – anebo v přísavkách připevněných k vemenu při dojení, tvrdí Lyons. Stejnou možnost už dříve naznačil expert na ptačí chřipku Thijs Kuiken z Erasmus Medical Center. Ten navíc navrhl řešení, když uvedl, že by pomohlo, kdyby se dojící stroje lépe dezinfikovaly.
Potomek virů
Virus, jímž se dobytek nakazil, je ten stejný, která zabíjí jak volně žijící ptáky, tak i drůbež v chovech po celém světě, včetně České republiky. Tento typ se označuje jako 2.3.4.4b. Genetická analýza viru z farem ukázala, odkud pochází. „Není to běžný kmen, je to do značné míry potomek virů, které dominovaly na drahách tažných ptáků v Pacifiku a ve Spojených státech,“ uvedli vědci.
Odborníci z ministerstva zemědělství připustili možnost, že všechny postižené krávy mohou pocházet z jedné farmy, kde mohlo dojít k první nákaze – dobytek se totiž v USA velmi často převáží. „Všechny viry z krav si byly zatím natolik podobné, že by to odpovídalo jedinému případu šíření nebo několika velmi úzce souvisejícím případům šíření,“ upozornili.
Experti se nejvíc obávají toho, že by se virus od krav mohl rozšířit na drůbež. Zatímco u dobytka způsobuje jen drobné zdravotní problémy, u drůbeže má prakticky stoprocentní smrtnost. Krávy a drůbež se často chovají nedaleko od sebe, takže tato možnost není jen teoretická. Pokud se nemoc dostane do chovu, pak se jak v Evropě, tak i USA musí zlikvidovat celý – ve Spojených státech už farmy kvůli tomuto viru musely vybít 85 milionů ptáků. U krav taková pravidla neplatí.