Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) oznámila na začátku dubna, že se vysoce nakažlivou ptačí chřipkou infikoval jeden člověk. Texasan se virem H5N1 nakazil pravděpodobně od nemocných krav, s nimiž byl v úzkém kontaktu – na ně se tento patogen přenesl asi před měsícem.
Texasan chytil ptačí chřipku od krav. Riziko nákazy zůstává nízké, uvedly úřady
Nemoc má u nakaženého zatím lehký průběh; trpí jen zarudnutím očí způsobeným zánětem spojivek. Léčí se pomocí antivirotik a jeho stav se podle CDC zlepšuje. Úřad sice vyjádřil nad touto událostí znepokojení, ale nezměnil hodnocení hrozby, kterou podle něj ptačí chřipka pro občany Spojených států představuje. Riziko je zatím nízké, konstatuje CDC v nové zprávě.
Úřad ale poprvé konstatoval, že větší riziko nákazy hrozí lidem, kteří jsou dlouhodobě v blízkém kontaktu s potenciálně nakaženými ptáky nebo jinými zvířaty, která mohou být infikovaná H5N1 – teď mezi ně už patří i dobytek.
Ptačí chřipka je rizikem pro člověka i zvířata
Tento případ je teprve druhý prokázaný, kdy se ve Spojených státech nakazil člověk virem ptačí chřipky H5N1. První případ je z roku 2022 z Colorada. Že se člověk tímto patogenem nakazí, je zatím výjimečné, ale občas se to stane – a děje se to po celém světě. Důležité je, že se virus zatím lidem nepřizpůsobil natolik, aby mohl jeden člověk nakazit snadno jiného.
Projevy nákazy se u lidí dost liší, průběh se pohybuje od mírného (podráždění očí, zánět horních cest dýchacích) až po závažný (zápal plic). Například v době, kdy se tento virus šířil v jihovýchodní Asii, tam úmrtnost infikovaných lidí přesahovala padesát procent.
V USA jde o nákazu podtypem ptačí chřipky, který se označuje jako 2.3.4.4b, který už více než dva roky devastuje volně žijící ptáky a drůbež po celém světě. Americké ministerstvo zemědělství (USDA) uvedlo, že se jím už nakazil dobytek na farmách v Texasu, Kansasu, Novém Mexiku a Michiganu, přičemž v Idahu se zase podařilo odhalit ohnisko mezi kozami. Předpokládá se, že dobytek se nakazil od divokých ptáků, kteří byli nalezeni uhynulí na některých farmách. Jejich mrtvá těla pravděpodobně kontaminovala krmivo nebo vodu pro hospodářská zvířata.
Některé důkazy podle vědeckého žurnálu Science naznačují, že došlo k přenosu viru mezi kravami, ale zatím to nebylo prokázáno. Ministerstvo zemědělství tvrdí, že „počáteční testy nezjistily změny viru, které by ho učinily přenosnějším na člověka“.
Cesta viru
Chřipkový virus H5N1 vědci poprvé zaznamenali až v roce 1996, kdy se objevil v Číně mezi chovanými husami. V přírodě mezi divokými zvířaty možná koloval už předtím, ale zřejmě v méně infekční podobě, protože nezpůsobil žádné velké problémy. Jakmile se ale změnil, stal se velmi nebezpečným: už roku 1997 virus pronikl do Hongkongu, kde se poprvé prokazatelně nakazili od drůbeže i lidé.
Krátce po přelomu letopočtu se virus z farem dostal do přírody – a kvůli stěhovavým ptákům se začal šířit mezi světadíly. Nejprve to byla Evropa, krátce poté Amerika. A díky množství nových hostitelů se mohl patogen také lépe přizpůsobovat a měnit. Jeho nová varianta, která se objevila roku 2020, oběhla planetu za pouhý rok a ničila chovy drůbeže na všech kontinentech.
Během těchto mnoha nákaz se virus postupně vyvíjel, takže po nespočtu mutací se přizpůsobil i savcům. Nejprve to byli masožravci, kteří se živili mršinami ptáků, ale postupně zvířat přibývalo. V současné době už umí nakazit velké množství savčích druhů, hlavně ty žijící ve velkých skupinách.
