Kolonie mořských ptáků na Britských ostrovech jsou ohrožené stále sílící ptačí chřipkou. Oznámila to ochranářská organizace National Trust, která současně vyzvala britskou vládu, aby tuto krizi sledovala.
Ptačí chřipka ničí kolonie mořských ptáků na Britských ostrovech
Epidemie nemoci se podle nové zprávy výrazně zhoršuje. Ještě roku 2022 zasáhla ptačí chřipka jen jednu z lokalit mořských ptáků, které National Trust sleduje. Ale letos už postihla kolonií pět a zahubila tam víc než sedm tisícovek ptáků.
„Pro tyto ptáky je to naprosto ničivé,“ posteskl si Ben McCarthy z této organizace v rozhovoru pro deník The Guardian. „A také pro strážce parků je to opravdu těžké, když kolem sebe musí vidět tolik smrti.“
Vůbec nejhorší je podle National Trust situace na ostrovech Farne. Tam loni zahynulo na ptačí chřipku více než šest tisíc opeřenců, letos je to asi polovina. Ornitologové věří, že k letošnímu nižšímu počtu úmrtí přispěla ochranná opatření, především sbírání těl uhynulých ptáků.
GALERIE
Papuchalkové
Letos nejvíce trpí větší druhy racků, zejména rackové tříprstí, ale také rybáci a zahynulo také asi sedm stovek papuchalků. Podle vědců je vidět, že virus prochází postupně různými populacemi ptačích druhů podle toho, jak se u nich vyskytuje a vyvíjí imunita vůči nemoci.
Vědci zaznamenali, že mezi uhynulými kusy je vysoké množství mláďat, to se týká právě výše zmíněných rybáků.
Problém s ptačí chřipkou se objevuje v mnoha částech Británie – od jižního Walesu přes Severní Irsko až po mnoho malých a větších ostrovů.
Zpráva obsahuje i drobné záblesky pozitivních novinek, konkrétně ze severního pobřeží Norfolku, kde se nachází významná hnízdní kolonie rybáků malých. Vypadá to, že se jim tam zatím nemoc z nějakého neznámého důvodu vyhnula a ptáci naopak velmi dobře prosperovali.
Celkově se ale situace významně zhoršila. „Z letošních ztrát se můžeme vzpamatovávat i několik let,“ podotýkají experti. „A to s tím, že nevíme, jak by tato nemoc mohla ovlivnit kolonie opět v příštím roce.“
Mořští ptáci pod tlakem ze všech stran
McCarthy uvedl, že ptačí chřipka se přidala k extrémnímu tlaku, kterému jsou mořští ptáci už nyní vystaveni v důsledku klimatických změn. Vládní opatření proti této nemoci jsou podle něj sice nezbytná, ale musí být součástí širšího kontextu. „Potřebujeme, aby vláda přijala odvážnější, silnější a naléhavější opatření v souvislosti s existenčními výzvami, jako je změna klimatu a přírodní krize,“ dodal.
Chřipkový virus H5N1 patří mezi ty novější, jaké lidstvo poznalo. Mohl sice mezi zvířaty cirkulovat už dříve, ale poprvé ho vědci popsali na husí farmě v Číně až roku 1996. A už o rok později pronikl do chovu drůbeže v Hongkongu, kde se také poprvé od ptáků nakazili lidé. Virus se ale nikdy mezi lidmi nešířil.
Netrvalo to dlouho a viru se podařilo uniknout z průmyslových chovů do přírody – stalo se to podle genetických analýz někdy kolem roku 2005. To mu umožnilo rozšířit se se stěhovavými ptáky dál po světě – pronikl do Evropy i do Severní Ameriky. A kvůli množství nových hostitelů se mohl patogen také lépe přizpůsobovat a měnit. Jeho nová varianta, která se objevila roku 2020, oběhla svět prakticky za rok a ničila chovy drůbeže na všech kontinentech.
Podle genetiků je právě ptákům skvěle přizpůsobený a nahrává mu to, jak je lidé chovají v uzavřených chovech, kde jsou zvířata blízko u sebe – stačí pak jediný pták a rychle se nakazí všichni. Jediným řešením je potom likvidace celého chovu.