Ptačí chřipka ničí kolonie mořských ptáků na Britských ostrovech

Kolonie mořských ptáků na Britských ostrovech jsou ohrožené stále sílící ptačí chřipkou. Oznámila to ochranářská organizace National Trust, která současně vyzvala britskou vládu, aby tuto krizi sledovala.

Epidemie nemoci se podle nové zprávy výrazně zhoršuje. Ještě roku 2022 zasáhla ptačí chřipka jen jednu z lokalit mořských ptáků, které National Trust sleduje. Ale letos už postihla kolonií pět a zahubila tam víc než sedm tisícovek ptáků. 

„Pro tyto ptáky je to naprosto ničivé,“ posteskl si Ben McCarthy z této organizace v rozhovoru pro deník The Guardian. „A také pro strážce parků je to opravdu těžké, když kolem sebe musí vidět tolik smrti.“

Vůbec nejhorší je podle National Trust situace na ostrovech Farne. Tam loni zahynulo na ptačí chřipku více než šest tisíc opeřenců, letos je to asi polovina. Ornitologové věří, že k letošnímu nižšímu počtu úmrtí přispěla ochranná opatření, především sbírání těl uhynulých ptáků. 

Letos nejvíce trpí větší druhy racků, zejména rackové tříprstí, ale také rybáci a zahynulo také asi sedm stovek papuchalků. Podle vědců je vidět, že virus prochází postupně různými populacemi ptačích druhů podle toho, jak se u nich vyskytuje a vyvíjí imunita vůči nemoci.

Vědci zaznamenali, že mezi uhynulými kusy je vysoké množství mláďat, to se týká právě výše zmíněných rybáků.

Problém s ptačí chřipkou se objevuje v mnoha částech Británie – od jižního Walesu přes Severní Irsko až po mnoho malých a větších ostrovů.

Zpráva obsahuje i drobné záblesky pozitivních novinek, konkrétně ze severního pobřeží Norfolku, kde se nachází významná hnízdní kolonie rybáků malých. Vypadá to, že se jim tam zatím nemoc z nějakého neznámého důvodu vyhnula a ptáci naopak velmi dobře prosperovali. 

Celkově se ale situace významně zhoršila. „Z letošních ztrát se můžeme vzpamatovávat i několik let,“ podotýkají experti. „A to s tím, že nevíme, jak by tato nemoc mohla ovlivnit kolonie opět v příštím roce.“ 

Mořští ptáci pod tlakem ze všech stran

McCarthy uvedl, že ptačí chřipka se přidala k extrémnímu tlaku, kterému jsou mořští ptáci už nyní vystaveni v důsledku klimatických změn. Vládní opatření proti této nemoci jsou podle něj sice nezbytná, ale musí být součástí širšího kontextu. „Potřebujeme, aby vláda přijala odvážnější, silnější a naléhavější opatření v souvislosti s existenčními výzvami, jako je změna klimatu a přírodní krize,“ dodal. 

Chřipkový virus H5N1 patří mezi ty novější, jaké lidstvo poznalo. Mohl sice mezi zvířaty cirkulovat už dříve, ale poprvé ho vědci popsali na husí farmě v Číně až roku 1996. A už o rok později pronikl do chovu drůbeže v Hongkongu, kde se také poprvé od ptáků nakazili lidé. Virus se ale nikdy mezi lidmi nešířil.

Netrvalo to dlouho a viru se podařilo uniknout z průmyslových chovů do přírody – stalo se to podle genetických analýz někdy kolem roku 2005. To mu umožnilo rozšířit se se stěhovavými ptáky dál po světě – pronikl do Evropy i do Severní Ameriky. A kvůli množství nových hostitelů se mohl patogen také lépe přizpůsobovat a měnit. Jeho nová varianta, která se objevila roku 2020, oběhla svět prakticky za rok a ničila chovy drůbeže na všech kontinentech.

Podle genetiků je právě ptákům skvěle přizpůsobený a nahrává mu to, jak je lidé chovají v uzavřených chovech, kde jsou zvířata blízko u sebe – stačí pak jediný pták a rychle se nakazí všichni. Jediným řešením je potom likvidace celého chovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
před 2 hhodinami

Fluorid ve vodě rozděluje USA. Kennedy je pro omezení

Zatímco většina Evropy už vodu nefluoridizuje, v USA je to stále běžné. Americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší se to pokouší změnit. Konec praxe může přinést problémy, zvláště mezi chudšími vrstvami obyvatel.
před 20 hhodinami

Vesmír může skončit mnohem dříve, než vědci předpokládali

Na základě teorií Stephena Hawkinga přišli nizozemští vědci s novou hypotézou o konci vesmíru. Podle ní by měla trvat existence kosmu jen zlomek dříve odhadovaného času.
včera v 11:20

Loňské záření ze Slunce vychýlilo traktory, letadla i družice

Před rokem se zástupci NASA a dalších asi třiceti amerických vládních agentur sešli, aby simulovali a řešili hrozbu z vesmíru. Tou nebyl asteroid ani mimozemšťané, ale Slunce. Šlo o první trénink, na němž se měli odborníci připravovat na silnou geomagnetickou bouři a její dopady. Jenže toto cvičení přerušila opravdová silná geomagnetická bouře s vážnými dopady. Její důsledky nyní popsala NASA.
12. 5. 2025

Nová americká vakcína zasáhne proti covidu i chřipce. Doma může mít problém

V polovině května zveřejnila společnost Moderna výsledky testů její nové očkovací látky na principu mRNA. Je unikátní v tom, že by měla chránit před covidem-19 a sezonní chřipkou současně. Vakcína s názvem mRNA-1083 má vynikající výsledky. Lidé, kteří přípravek dostali, měli lepší výsledky než ti, kdo dostali dvě samostatné vakcíny proti těmto nemocem. Přesto není jasné, jestli bude k dostání ve Spojených státech.
12. 5. 2025

Klimatické extrémy decimují Afriku

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Africe do roku 2024 zasahují extrémní vlivy počasí a změny klimatu do všech aspektů života na kontinentu. Zejména zhoršují hlad, nejistotu a vysídlování.
12. 5. 2025

KLDR pytlačí a pašuje ohrožená zvířata, některá už vyhubila

Severokorejská vláda se silně podílí na neudržitelném a nezákonném obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který zahrnuje i druhy chráněné vlastními zákony. Představuje tak hrozbu pro obnovu biologické rozmanitosti v regionu, uvádí nová studie vědců z Londýna.
12. 5. 2025

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
12. 5. 2025
Načítání...