Výborný s Balaštíkovou se přeli o příčiny zdražování vajec

Nahrávám video

V Česku podražila vejce nejvýrazněji z celé EU, oproti loňsku o více než čtyřicet procent. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) za tím stojí nákazová situace v Evropě, členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) považuje za hlavní faktor náklady na energie. Podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé by cena vajec mohla po Velikonocích klesnout, uvedla v pořadu 90' ČT24 moderovaném Klárou Radilovou.

Ministr Výborný uvedl, že tuzemsko je v ceně vajec na evropském průměru. „Česko není v situaci nijak výjimečné, ve srovnání s okolními státy jsou u nás naopak vejce levnější než v Německu nebo Polsku,“ řekl Výborný. Vejce však stále patří mezi ta nejdražší v Unii.

Dlouhá podotkla, že cena vajec v Česku se zvyšovala z „velice nízkého základu“. „My jsme byli dvacet let pod evropským průměrem, takže toto skokové zdražení před Velikonocemi se zdá být z tohoto důvodů větší,“ tvrdí.

Výborný nicméně fakt, že jsou vejce dražší, nepopřel. „Je to dané primárně nedostatkem v Evropě a také kvůli ptačí chřipce. Je potřeba říci, že nákazová situace je obecně, a to nemluvím jen o slintavce a kulhavce, nejhorší za několik desítek let,“ poznamenal Výborný s tím, že potenciální vybíjení slepic má dopad na cenu pro koncového zákazníka.

Ministr zmínil, že s ptačí chřipkou „dramaticky“ bojují například v Polsku, což „mimo jiné stlačuje celkovou produkci vajec v Evropě“.

Nahrávám video

Soběstačnost klesne

S dopadem ptačí chřipky na cenu vajec souhlasí i Balaštíková. Podle ní jsou však hlavním negativním faktorem zvyšující se náklady, konkrétně energie, které „vláda neřešila“. Zmínila také zvyšování ceny krmiv a požadavek na přestavbu klecí, kvůli čemuž se podle ní snížila česká soběstačnost.

Ta se podle Dlouhé v Česku pohybuje kolem osmdesáti procent, konkrétně se snížila ze „zhruba 88 na 83 procent“. Statistiky za minulý rok zatím zveřejněny nebyly, jedná se tedy o odhad. „Do budoucna může (soběstačnost) klesnout na sedmdesát procent a bude záležet na tom, jak rychle stihnou chovatelé nosnic své klecové chovy přestavět,“ upozornila Dlouhá. Za zdražením vajec podle ní stojí nákazová situace „podtržená v Česku přestavbami“ chovů.

S tím, že tuzemská soběstačnost klesne, Výborný souhlasí, mluvil nicméně o 75 či 73 procentech, v čemž nevidí „žádný dramatický problém“. Bude podle něho záležet také na přístupu obchodníků.

Stát podporuje volné chovy, namítá Výborný

Dlouhá „přestavbami“ narážela na to, že klecový chov slepic bude v Česku od roku 2027 zakázán. Sněmovna zákaz schválila poměrně těsně na konci roku 2020. Odpůrci zákazu poukazovali na to, že zákon poškodí české chovatele vůči zahraničním a umožní dovoz levných vajec zejména z Polska a Pobaltí – ostatní země totiž toto téma zatím příliš neřeší.

Výborný uvedl, že ministerstvo zemědělství pomáhá chovatelům v přebudování na volné chovy v rámci podpory investičních dotací. „Uspokojujeme sto procent žádostí,“ informoval s tím, že dotace jsou ve výši čtyřiceti procent. „V prvních dvou kolech jsme podpořili 45 projektů za celkem bezmála osm set milionů korun,“ dodal Výborný.

Podle Balaštíkové je však taková podpora nedostatečná, protože „přebudování velkého chovatelského zařízení jde do milionů“.

Co se týče nákladové ceny jednoho vejce z neklecového chovu, je podle ministra „vyšší asi o 20 až 40 haléřů“. „Varuji obchodníky, aby situaci nezneužívali ve svůj prospěch. Jsou tam vyšší náklady, protože na té ploše chováte o něco méně slepic, ale je to v řádu nižších jednotek desítek haléřů, ne korun,“ zmínil Výborný.

Na konkurenční nevýhodu upozorňují Balaštíková i Dlouhá

Předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Balaštíková se domnívá, že se mělo s účinností zákona „počkat, až k tomu přistoupí jiné státy“, jelikož nyní je kvůli tomu produkce českých vajec „nekonkurenceschopná“.

„V Česku bylo také už hodně přebudovaných obohacených klecí a v jiných zemích s tím ještě ani nezačali. Jestliže sem teď supermarkety vozí vajíčka od slepic, které jsou v tradičních malých klecích, a mnohdy i z třetích zemí, kde se welfarem zvířat nezabývají, tak je to pro mě smutná ukázka toho, že se tady schválilo to, že jsme chovatelům ztížili situaci, ale nijak jsme na území EU nepomohli tomu, že se tento zákaz rozšířil i na jiné země,“ řekla.

Na podobný problém upozornila i Dlouhá. Podle ní jsou do Česka dovážena vejce „spíše z východní Evropy a tam žádný národní zákaz schválen nemají, takže v určité konkurenční nevýhodě čeští chovatelé budou“. „Do akcí zřejmě budou dále obchodní řetězce prodávat levnější klecová,“ upozornila. Zároveň dodala, že se snížením poptávky po Velikonocích by cena vajec mohla klesnout.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 1 hhodinou

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 1 hhodinou

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 1 hhodinou

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 2 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 3 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 12 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.