Za dodatečným navýšením rozpočtového schodku pro letošní rok je rozhodnutí vlády vložit do státního rozpočtu víc peněz na úsporný tarif i na pomoc firmám s vysokými cenami energií. Před poslanci to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), když vysvětloval, proč bude deficit zřejmě o 45 miliard vyšší, než vláda původně navrhla. Dolní komora rovněž v pátek schválila koaliční novelu služebního zákona, která mimo jiné ruší funkce odborných náměstků na ministerstvech i omezení v počtu náměstků členů vlády. Část změn ve státní službě opět kritizovali opoziční poslanci, zamítnutí předlohy ale neprosadili.
Podle čtvrtečního druhého čtení rozpočtové novely se má letošní schodek zvýšit o padesát miliard na 330 miliard korun. Opozici se navýšení deficitu nelíbí.
„Po včerejšku (čtvrtku) to vypadá, že schodek nebude 330 miliard, ale 375 miliard,“ poznamenala bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a hledala souvislost s komunálními volbami. Vládní koalice vyšla s pravdou ven až po nich, podotkla.
Podle opozičních poslanců tak vláda učinila „potichu a tajně.“ „Pokoutně jste navýšili zadlužení České republiky,“ kritizoval ve sněmovně kabinet taky předseda SPD Tomio Okamura.
„V pondělí jsem oznámil, že finanční prostředky, které se vláda rozhodla uvolnit pro velké, střední i malé firmy, které mají energeticky náročný provoz, budou ještě v rozpočtu letošního roku,“ uvedl ministr financí Stanjura s tím, že předchozí návrh zákona o rozpočtu doputoval do sněmovny 17. srpna, přičemž finální rozhodnutí o úsporném tarifu, který měl být původně rozložen rovnoměrně, vláda udělala 1. září. Letos měla tedy poměrná část činit 25 procent. Místo toho se vláda rozhodla, že pro letošek na něj vloží až 40 procent předpokládané částky.
„Už existoval odeslaný návrh novely státního rozpočtu, zhruba osm miliard ve prospěch domácností se musel do novely zapracovat,“ dodal s tím, že nešlo o úmysl. „Z časového hlediska to sladit úplně nešlo,“ podotkl.
Zmínil rovněž zastropování cen elektřiny, o kterém sněmovna rovněž rozhodla o dva týdny později, než byl odeslán návrh novely. Náklady jsou odhadem třicet miliard korun. „Dohodli jsme se, že to dáme do novely letošního rozpočtu, aby bylo jisté, že peníze jsou schválené,“ uvedl. „Pokud to někdo pochopil jinak, tak se omlouvám, pokusil jsem se vysvětlit, že v tom není úmysl,“ dodal.
Zmínil, že doba je turbulentní. „Nedá se vše připravit do jednoho návrhu zákona, někdy se reaguje se zpožděním a přidáváte tam další a další věci,“ uvedl Stanjura a dodal, že doufá, že návrh zákona dostane větší podporu i mimo vládní koalici.
Schillerová mu za jeho slova poděkovala, ačkoliv dodala, že informace měla přijít již ve čtvrtek. „Byla jsem ministryní ve velmi turbulentní době. Málokdo vám rozumí jako já. Moc dobře to vím, ale mělo to padnout včera. Neměli jsme zjišťovat ze systému, že tam padlo dalších 37 miliard,“ podotkla.
Rozpočet na rok 2023 rovněž terčem kritiky
Schillerová ještě předtím hovořila o bezprecedentní situaci týkající se státního rozpočtu na rok 2023. Na straně příjmů počítá návrh rozpočtu s dividendami podniků s účastí státu ve výši 25 miliard korun, dalších 150 miliard korun je podle Schillerové ale pouze virtuálních, protože vycházejí z daně z mimořádných zisků, kterou ještě vláda neschválila, a modernizačního fondu EU.
„Tento týden nám současná vládní koalice deklarovala, jak málo pro ni znamená legislativní rámec,“ podotkla. „To vše bez návrhu zákona, bez schválení sněmovny. Tento krok by v minulých letech stačil na odvolání ministra financí,“ dodala.
Fiala (SPD) zmínil, že situace je ještě horší než s minulou vládou. „Slyšeli jsme tu před rokem od tehdejší opozice, jak je vláda nezodpovědná, byla to pravda,“ uvedl. „Rok se s rokem sešel. Máme tu vládu, která tvrdila, že bude rozpočtově odpovědnější. A ejhle, já jsem přesvědčen, že to je ještě horší,“ zmínil s tím, že na příjmové straně jsou navíc příjmy, které nejsou zákonem schváleny. „Jsem z toho rozčarovaný,“ podotkl.
Schvalování novely služebního zákona
Sněmovna s některými úpravami schválila novelu služebního zákona. Spory vyvolalo v dolní komoře zejména zrušení omezení, podle kterého člen vlády může mít nejvýše dva politické náměstky.
Hnutí ANO neprosadilo návrhy, podle nichž by takové pozice mohly být nejvýše čtyři, nebo pět, či na ministerstvech tolik, kolik na nich působí vrchních ředitelů sekcí, přičemž ministři bez portfeje by mohli mít maximálně dva náměstky. Zuzana Ožanová (ANO) argumentovala tím, že zrušení omezení v počtu politických náměstků značně zvýší výdaje.
Opoziční ANO a SPD kritizují nejen zrušení omezení počtu takzvaných politických náměstků mimo jiné kvůli očekávanému zvýšení nákladů na státní správu, ale také zavedení pětiletého funkčního období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků.
„Vládní straníci již netrpělivě čekají na tato místa. Jsou to lidé, kteří si horko těžko hledají práci v soukromém sektoru,“ uvedl Okamura s tím, že jde o „účelovou změnu zákona“ a o „trafiky“ za sto až stopadesát tisíc korun měsíčně.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) podotkl, že zazněla celá řada nesmyslů, nepravd a lží. „Potřebujeme zákon o státní službě, který bude pružnější, který umožní otevřít klíčové funkce ve státní správě lidem, kteří mají zkušenosti ze soukromé sféry,“ hájil návrh s tím, že jde o nezbytnou podmínku pro to, aby stát pro klíčové role dokázal zajistit konkurenceschopné podmínky. „To je klíčový důvod pro změnu zákona o státní službě a jeden z podstatných kroků, jak zlepšit podmínky,“ dodal.
Politizace státní správy, tvrdí opozice
Navrhované změny služebního zákona mají podle předkladatelů prohloubit odpolitizování státní služby tím, že stanoví jasnou hranici mezi politickým vedením ministerstev a jejich úřednickým aparátem.
Naopak podle Ivety Štefanové (SPD) jde o krok k politizaci státní správy. Z odborných náměstků, tedy náměstků pro řízení sekcí, se mají podle novely stát od příštího roku vrchní ředitelé sekcí. Zavedení pětiletého funkčního období vrchních ředitelů sekcí a dalších vedoucích státních úředníků má podle předkladatelů přinést vnitřní konkurenci a motivaci ke zvyšování úrovně služby.
Zákon o významné tržní síle schválen ve třetím čtení. Svaz obchodu má proti konečné podobě výhrady
Sněmovna také ve třetím čtení schválila předlohu o rozšíření vymezení významné tržní síly v zákoně, který má chránit dodavatele obchodních řetězců před jejich nekalými praktikami. Zákon se zřejmě bude vztahovat i na menší firmy než dosud. Nově mají mít podle vládního návrhu významnou tržní sílu podniky s obratem od dvou milionů eur, tedy asi padesáti milionů korun za poslední účetní rok.
Návrh zákona podle ministerstva zemědělství zároveň doplňuje seznam konkrétních nekalých praktik proti současnému znění z roku 2009. Sankce tak budou nově hrozit například odběrateli požadujícímu po dodavateli zemědělského nebo potravinářského zboží peníze za reklamu, na které se předem nedohodli. Za nekalou obchodní praktiku bude považováno i zrušení objednávky zemědělských produktů nebo potravinářských výrobků podléhajících rychlé zkáze v době kratší než 30 dnů přede dnem jejich dodání.
Vůči konečné podobě zákona o významné tržní síle se již ohradil Svaz obchodu a cestovního ruchu. Zvýhodňuje podle něj koncern Agrofert. Prezident svazu Tomáš Prouza vidí problém ve stanovené hranici pěti miliard, kterou podle něj přesahuje pouze Agrofert. „Ministrem Nekulou a Jaroslavem Faltýnkem protlačené pozměňovací návrhy znamenají, že Agrofert bude vyjmut z byrokratické regulace zákona o významné tržní síle, takže odběratelé budou motivováni k tomu, aby jednoduše obchodovali s Agrofertem místo toho, aby uzavírali složité smlouvy s menšími dodavateli,“ uvedl.
Poslanec ANO Jaroslav Faltýnek to odmítl. V pozměňovacích návrzích šlo podle něj o to odstranit pravidla, která „významně nahrávala obchodním řetězcům proti zemědělcům a potravinářům“. „Pozměňovací návrhy pana (Karla) Smetany (KDU-ČSL) a (Josefa) Kotta (ANO) řeší právě nekalé praktiky a spolupracovala na nich Agrární komora,“ podotkl. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že skupina „vždy podniká v souladu se zákonem“.
Sněmovna rovněž schválila novelu zákona, která rozšiřuje mezinárodní spolupráci při správě daní a automatickou výměnu daňových informací o digitální ekonomiku. Novela počítá například s tím, že finanční úřady by mohly pravidelně získávat údaje o prodejcích digitálních platforem, kteří díky nim vydělávají například na pronájmu nemovitostí nebo dopravních prostředků.
Ztížení uvádění falešných slev
Sněmovna schválila také novelu o ochraně spotřebitele, která má ztížit uvádění falešných slev. U slevy budou obchodníci muset podle předlohy nově uvádět, za jakou nejnižší cenu před prvním uplatněním akce produkt nabízeli v období ne kratším než 30 dnů. Pokud zboží nabízeli kratší dobu, budou uvádět nejnižší cenu za uplynulou dobu.
Předloha také prodlouží ze čtrnácti dnů na třicet dnů lhůtu, v níž je možné odstoupit od smlouvy o koupi uzavřené například na prodejní akci.
Novelu, jež přebírá pravidla nových evropských nařízení, nyní dostanou k posouzení senátoři.
Poslanci rovněž téměř jednomyslně schválili zákon, který stanovuje postup při zabavení kulturních předmětů, které by byly nelegálně dovezeny do zemí EU, a jejich vrácení do zemí původu. Žádný z poslanců úpravy vládní předlohy nepožadoval. Normu nyní dostane k posouzení Senát, který by ji mohl projednat v polovině října. Nová pravidla mají zabránit nelegálnímu obchodování s kulturními statky a s tím souvisejícím drancováním archeologických nalezišť.
Rezignace místopředsedkyně sněmovny
Ve funkci místopředsedkyně sněmovny zároveň končí Jana Mračková Vildumetzová z opozičního hnutí ANO, a to kvůli kauze Dozimetr. Ve sněmovně vystoupila naposledy ve funkci místopředsedkyně s přednostním právem. „Byla to velká čest, řídit tuto sněmovnu,“ uvedla a zopakovala, že má svědomí čisté. „Nikdy jsem s nikým žádný byznys nedělala,“ podotkla a zároveň poděkovala poslancům i z řad vlády, kteří za ní přišli s podporou. „Moc bych si přála, aby politika nebyla svinstvo, určitě si to přejete i vy,“ dodala.
Mračková Vildumetzová čelila kritice kvůli tomu, že obviněný podnikatel Zakaría Nemrah byl svědkem na její svatbě a je také kmotrem jejího dítěte. Končící místopředsedkyně tvrdila, že s případem Dozimetr nemá nic společného.
Nemrah se podle ní přátelil s jejím manželem, někdejším členem výkonné rady ODS za Karlovarský kraj Janem Mračkem. Počet místopředsedů sněmovny se odchodem Mračkové Vildumetzové sníží na pět.
