Nebyl jogurt ani ratatouille. Nejvyšší správní soud se zastal Lidlu ve sporu o akční zboží

Případ vyprodaného zboží v provozovnách obchodního řetězce Lidl se vrací k Městskému soudu v Praze. Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti, kterou obchodní síť podala, a zrušil rozsudek pražského soudu. Lidl se bránil proti rozhodnutí, které potvrdilo pokutu za přestupky uloženou pražským magistrátem. Částku padesát tisíc korun měl řetězec zaplatit za to, že kontroloři v prodejnách zjistili, že akční výrobky, které Lidl nabízel ve svých letácích, se na prodejně nenachází. Zákazníci je totiž vykoupili hned ze začátku týdne.

Městský soud v Praze se bude případem zabývat již podruhé. „Kasační stížnost je důvodná, a proto napadený rozsudek městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení,“ zmínil Nejvyšší správní soud v rozsudku.

Kontroly, o které se v rozhodnutí jedná, se udály na začátku roku 2017 ve třech různých prodejnách Středočeského kraje. Kontroloři zjistili, že různé produkty, které Lidl uváděl jako akční výrobky přístupné v konkrétních týdnech v letácích, byly k dispozici zákazníkům jenom na začátku týdne. Pak už je obchod nedoplnil.

Šlo například o jogurt s exotickým ovocem z reklamního letáku pro „asijský týden“ nebo o ratatouille z „francouzského týdne“. Ve sporu se jednalo také o sluchátka, která na jedné z prodejen vůbec nebyla, protože je dovozce omylem doručil do špatné prodejny, ale k nápravě už nedošlo.

Vábivá reklama?

Nejvyšší správní soud dal za pravdu obchodnímu řetězci. Lidl se totiž bránil tím, že sice v prodejně produkty opravdu chyběly, ale úřady musí brát ohled na to, že letáky jsou určené pro celou Českou republiku. Nemůžou se podle něj vztáhnout jen na pár prodejen.

„Pokud se prodej určitého výrobku a reklama na tento výrobek týká více prodejen, je třeba hodnotit situaci z hlediska možného spáchání deliktu vábivé reklamy ve všech prodejnách zahrnutých do prodeje určitého výrobku celkově ve spojení se situací v jednotlivých prodejnách,“ uvedl Nejvyšší správní soud. 

Pražský magistrát udělil pokuty právě s argumentem, že šlo o vábivou reklamu. O tu se jedná podle zákona tehdy, pokud obchod nabízí výrobky ke koupi za určitou cenu, i když očekává nebo ví, že dodávku uvedených nebo podobných výrobků nemůže zajistit.

Podle městského soudu Lidl nezohlednil poptávku

Magistrát, následně i ministerstvo průmyslu a obchodu a Městský soud v Praze označily jednání společnosti jako porušení profesionální péče. Podle nich Lidl nezohlednil poptávku po zboží, u které měl vycházet ze svých předchozích zkušeností a zájmu zákazníků. Předchozí prodej těchto produktů by totiž podle magistrátu i ministerstva měl vést k tomu, že případně Lidl zařídí dostatečné množství, když výrobky nabízí v létacích, které produkuje v počtu přes tři miliony kusů.

V novém rozsudku musí Městský soud v Praze zohlednit argumenty, které předložil Nejvyšší správní soud. Jednou z nosných myšlenek rozhodnutí je například také to, že v létacích Lidl uvádí, že nabídky různých druhů zboží platí po dobu akce nebo do vyprodání zásob. Podle soudu je tak jasné, že neexistuje neomezené množství zboží, které by mohl obchod neustále dokola nabízet. To při udělování pokut podle soudu úřady nerespektovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
včera v 07:00

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...