Jakékoliv navýšení cen energií od ledna 2024 znamená výrazné navýšení cen potravin, prohlásil v Otázkách Václava Moravce prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Připomněl, že konsolidační balíček přináší také vyšší daň z příjmu, změnu pravidel zaměstnávání na dohody a další změny. Dopadů růstu cen energií se obává i prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Snížení daně z přidané hodnoty o tři procenta se podle ní nemůže projevit. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že nevidí důvod, proč by měly ceny potravin růst. Firmy by se podle něj měly přestat na ceny energií vymlouvat, protože se dostaly na průměr EU.
Nabádání některých poradců premiéra Petra Fialy (ODS), aby lidé nakupovali potraviny v Polsku, není podle Večeřové správné. Stejně tak je podle ní špatně Fialovo video o srovnání nákupu potravin v Německu a v Česku, které sdílel na sociálních sítích. „Měly by se řešit příčiny, proč jsou potraviny tady drahé. Ony nejsou drahé kvůli tomu, že si to někdo vymyslel, ale kvůli tomu, že se zvedly náklady,“ upozornila.
Na závěr svého videa Fiala řekl, že bude chtít jednat se zástupci obchodních řetězců, potravinářů i zemědělců. „Jednání už proběhla a rozhodně nevedla k tomu, že by se snížily ceny potravin kvůli tomu, že by někdo tlačil na potravináře, řetězce nebo zemědělce. Ale kvůli tomu, že trh nějakým způsobem funguje,“ namítla Večeřová.
V situaci, kdy podle posledních informací mají firmám výrazně vzrůst ceny energií, tak podle ní nelze počítat s tím, že ceny potravin klesnou, a to i přes snížení DPH. „Neříkám, že bude skokové, ale se snížením cen rozhodně počítat nemůžeme,“ míní.
„Záleží také, jestli bude premiér tlačit na své ministry. Jestli bude tlačit na to, jak bude vypadat cenová politika vlády vůči cenám energií od příštího roku. Zatím, co slyšíme, je velmi výrazný nárůst zejména pro firmy,“ podotkl Prouza a upozornil, že zemědělství a potravinářství jsou velmi energeticky náročné provozy. Jakékoliv navýšení cen energií od ledna 2024 znamená výrazné navýšení cen potravin, zdůraznil.
K navýšení cen potravin podle něj dojde. „Slyšíme to už od řady dodavatelů a není to jenom kvůli cenám energií. Od ledna se zvyšují daně z nemovitostí, daně ze zisku, vláda také rozhodla o změně pravidel o zaměstnávání na dohody,“ uvedl jako příklad. Prouza také poznamenal, že potravinářské firmy další možný růst nákladů postaví do velké nevýhody proti zahraničí.
Vládní tlak funguje, je přesvědčen Výborný
Prezident Agrární komory Jan Doležal souhlasí s Večeřovou, že je třeba zaměřit se na příčiny, proč jsou v Česku potraviny dražší než jinde. Tlak na potravináře či zemědělce ceny podle něj nevyřeší. „Je to o podmínkách, které tady vytváříme. Jestliže nevytváříme podmínky, aby tu byl dostatek surovin, abychom je byli schopni produkovat za nízkou cenu s nízkými náklady, tak nemůžeme očekávat, že dojde ke zlevňování potravin,“ míní Doležal.
Výborný je naopak přesvědčen, že vládní tlak může situaci pomoci vyřešit. Sám Výborný tak prý činí od první chvíle, kdy nastoupil do funkce ministra zemědělství. Podotkl také, že výkupní ceny zemědělských komodit, jako je třeba mléko nebo pšenice, dlouhodobě klesají. „Fakticky jsou dnes pod náklady,“ upozornil.
Ministr proto nechápe, kde se tvoří finální vysoká cena potravin. „Pak to tedy nemůže být na začátku řetězce, (…) ale problém bude někde mezi potravináři a řetězci,“ myslí si. Vyzval rovněž, aby se zástupci oborů přestali vymlouvat na ceny energií. „Nemůže to mít vliv na vysokou cenu potravin v situaci, kdy jsou u nás ceny energií na průměru Evropské unie. Co se týče roku 2024, jednání probíhají,“ dodal.
Z možného skokového zdražení potravin od ledna obavy ministr nemá. „Nemám k tomu žádný důvod. (…) Pokud jde o energeticky náročné provozy a firmy v oblasti průmyslu, tam se hledá řešení, které by mělo dopady snížit,“ slibuje.
Aplikace sledující ceny potravin
Ministerstvo zemědělství podle Výborného připravuje aplikaci, která má spotřebitelům pomoci s orientací v cenách potravin. „Možnost mít online aplikaci, která by ukazovala, jaké jsou aktuální průměrné ceny základních potravin, jako to mají třeba v Řecku nebo v Rakousku, je cesta, kterou bychom se chtěli ubírat,“ řekl. V Řecku podle něj klesla cena potravin o osmnáct procent.
Prouza však podotkl, že v Řecku vláda zavedla pro dodavatele povinnost nabídnout pětiprocentní slevu u vybraných produktů. Poznamenal také, že aplikace nebo weby porovnávající ceny již v Česku existují.
Podle Večeřové aplikace poškodí i malé výrobce potravin. Jako příklad uvedla malé pekárny s velkým podílem ruční práce. „Kde jsou tak ceny logicky vyšší,“ dodala.
Doležal poznamenal, že o podobném tématu se již diskutovalo i na úrovni Evropské unie. Podotkl, že by se také mohlo debatovat o míře, v jaké se využívají slevové akce. „My jsme se totiž naučili být zemí slevových akcí,“ sdělil.
