Ceny potravin v Česku jsou podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) stabilizované. Žádný důvod, aby potraviny zdražily, není, řekl v Otázkách Václava Moravce. Bude prý ostražitý, jak se ceny potravin budou vyvíjet. Snížení DPH na potraviny, které platí od začátku roku, se do cen podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy promítlo. Hosté pořadu debatovali také o situaci v zemědělství. Výborný sdělil, že vláda neomezí podporu takzvané zelené nafty pro zemědělce. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala přesto hrozí, že se tuzemští zemědělci na jaře přidají k celoevropskému protestu.
„Skutečně se nižší DPH promítá do konečné ceny,“ řekl Prouza. Uvádění cen s přesností na haléře podle něj není marketingový trik, ale odvíjí se od poklesu DPH o tři procentní body. „Pokud to chcete promítnout, tak se musí vrátit haléře,“ dodal. Upozornil, že se při sčítání na pokladně nezaokrouhluje každá položka zvlášť, ale až celková částka. Zároveň uvedl, že pokud bude stát tlačit na konkurenci mezi dodavateli a sníží překážky v dovozu, ceny dále klesnou.
Výborný podotkl, že ceny potravin se se začátkem roku nezvedly, jak avizoval například Prouza, a jsou stabilizované. Podle ministra se ukázalo, že v okamžiku, kdy se o problému začalo veřejně hovořit, si nikdo nedovolil zneužít situace a zdražit. „Budu velmi ostražitý, jak se ceny potravin budou vyvíjet, důvod pro zdražování nevidím,“ řekl.
Zároveň prý ale také nevidí nějakou dramatickou možnost, aby ceny dále klesaly. Podle něj je potřeba se soustředit na vertikálu od farmáře, zemědělce přes zpracovatele po prodejce. „A ta musí být nastavena spravedlivě,“ zdůraznil. S obchodníky se chce dál pravidelně setkávat, další jednání by se mohlo uskutečnit v letošním prvním čtvrtletí. Ceny potravin podle něj závisí především na stabilizaci konkurence mezi obchodníky i potravináři.
Před koncem roku Prouza opakovaně uváděl, že potraviny od ledna zdraží. Řetězcům podle něj dodavatelé oznamovali navýšení cen o pět až deset procent. Riziko zdražování se ale podařilo zažehnat, a to zejména díky dojednané podpoře firem s cenami energií, řekl v Otázkách Václava Moravce. Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová vysvětlila, že původní obavy pramenily z oznámení Energetického regulačního úřadu o zdražování regulované složky energií a obnovitelných zdrojů. „Došlo tam k nějaké pomoci státu, která sice není významná, nicméně pomůže. A řada zpracovatelů se s tím nějakým způsobem popasovala,“ podotkla.
Sektorová šetření
Doležal upozornil, že zatímco zemědělci registrují na straně výrobců velké zlevnění, v obchodech jsou podle něj ceny téměř stejné jako před rokem. Podíl, který zemědělci dostanou z trhu, je podle něj také velmi malý. „Pokud tady někdo prodává brambory za 25, 30 korun a pěstitel dostane osm korun, tak to opravdu není dlouhodobě udržitelná záležitost,“ upozornil. Antimonopolní úřad do konce roku slibuje dokončení sektorového šetření. Podle Večeřové je to ale dlouhá doba.
Výborný připomněl, že antimonopolní úřad je nezávislý orgán a není řízený vládou. „My samozřejmě můžeme vyzývat k sektorovým šetřením, já jsem to dělal opakovaně,“ řekl. Opakovaně prý také urgoval zveřejnění šetření ohledně cukru. „Jako vláda aktivně pracujeme na tom, abychom vytvořili jasné mantinely pro antimonopolní úřad, jakým způsobem má být výrazně aktivnější,“ sdělil.
Minulý týden bylo proti loňskému prosinci levnějších jedenáct ze třinácti potravin, které ve svých předběžných měsíčních průzkumech sleduje Český statistický úřad. Nejvíce, přibližně o 4,77 procenta na 208,02 koruny, klesla cena za kilogram másla. O 4,76 procenta méně, 46,58 koruny, stálo deset vajec. Ve srovnání s prosincem naopak zdražil kilogram brambor, a to o 12,56 procenta na 27,70 koruny. Vyšší cenu měl dále kilogram pšeničné hladké mouky. Ve třetím lednovém týdnu stál dvacet korun a čtyřicet haléřů, v prosinci vyšel na 19,56 koruny. Potraviny byly se začátkem letošního roku přeřazeny do nižší, dvanáctiprocentní sazby DPH. Naopak do základní sazby DPH 21 procent se přesunula většina nápojů.
Výborný: Vláda nechystá zemědělcům omezit podporu zelené nafty
Výborný v Otázkách Václava Moravce vedle toho ujistil, že vláda se nechystá omezit podporu takzvané zelené nafty, tedy nárok na vrácení části spotřební daně z minerálních olejů prokazatelně spotřebovaných pro zemědělskou prvovýrobu. Proti zvýšení daně na naftu aktuálně protestují zemědělci v Německu a Francii. „Česká vláda nikdy neuvažovala o tom, že by zrušila zelenou naftu,“ zdůraznil Výborný.
Uvedl také, že od svého nástupu se zemědělci a farmáři komunikuje o požadavcích. „Něco už v procesu je, něco už je vyřešeno – například otázka pachtovného a jeho spravedlivého nastavení na státní půdě,“ nastínil. Zmínil také novelu veterinárního zákona o porážce na pastvě. „Porážka na pastvě bude možná za jasně stanovených podmínek, za veterinárního dohledu, ale bude to možné právě ve prospěch malých farmářů, aby mohli zjednodušit dodávání masa na trh,“ informoval.
Na jaře by také mohly začít platit změny v nahlašování dovozu některých potravin do Česka 24 hodin předem úřadům. Ze seznamu budou některé položky vyřazeny, podle Výborného na něm zůstanou asi čtyři. Vedle máku například doplňky stravy a masné výrobky, nastínil.
Doležal: K protestům pravděpodobně dojde
Výborný je prý i v kontaktu s protestujícími na severní Moravě. Tři desítky zemědělců z Frýdecko-Místecka, Novojičínska i odjinud projely v koloně tento týden na svých traktorech Moravskoslezským krajem, chtěly tak upozornit na neutěšenou situaci v zemědělství a přimět ministra k diskusi.
Se zemědělci prý Výborný hledá konsensuální řešení. „Nevidím v tuto chvíli žádný důvod k tomu, aby čeští zemědělci šli do ulic, protože se snažíme ty věci nastavit tak, aby byly spravedlivé,“ prohlásil Výborný. Řekl, že o požadavcích zemědělců je připraven vést dialog, změny ale musí přijít postupně.
To, zda se k protestům připojí, se Agrární komora rozhodne v březnu. Doležal ale řekl, že důvodů k protestům mají čeští zemědělci mnoho. Podle něj se potýkají s vysokými náklady a složitou byrokracií. Vadí jim například přísné kontroly na hranicích nebo zvýšení daně z nemovitých věcí, které přinesl konsolidační balíček. Na druhou stranu podle něj lze celou řadu věcí ovlivnit pouze na celonárodní úrovni.
Načítání...
„O těch jsme se bavili v pátek na našem představenstvu a myslím si, že je to na relativně dobré cestě. My jsme se dohodli kolektivně, že panu ministrovi dáme ještě určitý prostor na to, aby se našla koaliční shoda, protože ten takzvaný strategický plán nebo jeho modifikaci musí odeslat Česká republika do určitého data do Bruselu. Do té doby si myslím, že není dobré, abychom se bavili někde v ulicích, ale abychom skutečně byli u toho jednacího stolu,“ řekl.
Podle Doležala je i tak vysoce pravděpodobné, že k protestům dojde. „Otázka je to, jaké protesty budou. Já prosazuji, aby byly koordinované v celé Evropě – abychom si řekli, co skutečně můžeme změnit na společné zemědělské politice,“ přiblížil. Podle něj existují partikulární problémy v konkrétních státech, ale i celoevropské potíže, jako je právě vysoká míra byrokracie, Green Deal nebo nízké ceny zemědělských komodit kvůli bezcelním dovozům. „To jsou věci, na kterých si myslím, že se musíme v České republice spojit všichni zemědělci,“ řekl s tím, že problémy mají malí i velcí producenti.
Byrokratické překážky
Podle Prouzy protesty evropských zemědělců nejsou oprávněné. „Protože pokud se díváme na situaci vesměs evropského zemědělství, ty firmy rozhodně nejsou chudé, pokud někdo končí, tak velmi často ty podniky fúzují třeba do větších,“ řekl. Velcí producenti potravin podle něj problémy nemají, připustil ale, že potíže řeší menší zemědělci či rodinné farmy, za což podle něj nese vinu zbytečná byrokracie. „Ve chvíli, kdy chce menší farmář růst, chce třeba začít sám produkovat, prodávat ze dvora, okamžitě na něj zaklekne stát, dostane se pod tu velmi tvrdou byrokratickou mašinerii,“ popsal.
Následně Prouza na síti X upřesnil, že protesty na evropské úrovni považuje za legitimní. „Ale normální není, že letenky a hotely na ta jednání bude proplácet ministerstvo zemědělství z dotačního titulu 10.D.,“ upozornil. Dotační titul 10.D. je podle Státního zemědělského intervenčního fondu určený na podporu evropské integrace nevládních organizací.
Večeřová upozornila, že například v Německu skončila spousta malých a středních zemědělců kvůli legislativním podmínkám nachystaných takzvanou Zelenou dohodou. Domnívá se, že dojde k „likvidaci zemědělství“ v celé Evropě, což je podle ní potřeba řešit v Bruselu. Myslí si také, že je otázkou času, než se zemědělci sjednotí a připraví soubor podmínek, „které potřebují, aby se splnily, aby to tady fungovalo“, řekla.
Výborný souhlasí s tím, že byrokracie narostla a ve věci už prý apeloval na Evropskou komisi. „Že je potřeba do té doby, než vyjedou zemědělci v Evropě do polí, to znamená někdy březen, duben, upravit metodiku, aby se počet kontrol snížil,“ akcentoval. Pokračovat v řešení přebujelé byrokracie plánuje i na národní úrovni. Připomněl však, že nějaká kontrola být musí. „Jde o tu přiměřenost,“ podotkl.
Výborný požádal svého francouzského kolegu o ochranu českých autodopravců, kteří podle něj čelili útokům ze strany francouzských zemědělců při jejich demonstracích, informoval dříve na síti X, kde následně i poděkoval za rychlou reakci francouzské strany. Tamní úřady podle něj dostaly příkaz okamžitě zakročit. V neděli v ČT řekl, že se uskutečnily útoky i proti polským nebo belgickým dovozcům. „V uplynulých dnech došlo opakovaně k napadání řidičů kamionů, kteří dovážejí zemědělské komodity,“ sdělil.
