Potraviny v Česku zdražily za uplynulý rok podle Eurostatu o 27 procent – to je v rámci sedmadvacítky šestá nejvyšší hodnota. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza si myslí, že vláda zastropovala ceny energií příliš pozdě a příliš vysoko, což se promítá do cen potravin, prezident Agrární komory Jan Doležal zase upozorňuje na „setrvačnost“ v promítání cen v řetězci. Tématu se věnoval pořad 90' ČT24.
Můžete cenu zvedat jen do určité výše, pak už to nikdo nekoupí, zaznělo v debatě o cenách potravin
40 minut
90' ČT24: Spor o předražené potraviny
Například mouka a následně i pečivo zdražuje v posledních měsících výrazným tempem. V souhrnu začátkem loňského roku kolem deseti procent, na konci roku už mluvíme meziročně o třicetiprocentním růstu cen. V lednu tempo zdražování mírně zpomalilo lehce pod 30 procent.
Prouza uvádí, že ceny se budou odvíjet podle cen vstupů. Problémů je podle něj více. Zmínil výrazně vyšší zastropování energií v Čechách než v okolních zemích a také nejvyšší DPH na potraviny v celém regionu, což prý potraviny zdražuje. Také podle něj chybí cílená podpora. V případě pekařů právě středním podnikům, které „nemají kapitál, pečou speciální věci, mají věrné zákazníky“.
„Střední pekárna v roce 2021, která peče pro okresní město, měla účty za plyn pět milionů za rok. Loni? 50 milionů za rok. To byly obrovské skoky, které nevyřešíte tím, že rohlík zdražíte o korunu, nebo o dvě,“ uvádí Prouza. I prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová zmiňuje v souvislosti s nárůstem cen potravin vysoké náklady na energie, ale třeba i na obaly a mzdy. Tyto náklady ale nelze prý neustále promítat dál. „Můžete tu cenu zvedat jen do určité výše, protože pak to už nikdo nekoupí,“ sděluje.
Doležal zmínil paradoxy celého řetězce, který reaguje s určitou setrvačností. Cena pšenice se prý na burze dostává na předválečné hodnoty, trhy jsou ale zastavené a nikdo nechce kupovat, protože všichni čekají na další pád ceny. Zemědělci ale nechtějí za tuto cenu prodávat, protože by nebyli schopni se dostat do černých čísel. Také dodal, že se do Česka dostává pšenice pochybné kvality, kdy se do kvalitní české přimíchává nekvalitní pšenice z východu.
Co všechno zdražuje
Nejde ale jen o pečivo. Cena jednoho kilogramu cukru krystal na pultech obchodů stoupla loni od září do prosince skoro o osmdesát procent. V prosinci zaplatili lidé za cukr více než třicet korun, což je podle ministerstva zemědělství historické maximum. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) kvůli tomu dal podnět antimonopolnímu úřadu – podle hostů z 90' ČT24 ale překračoval svoje kompetence.
Dvouciferným tempem meziročně v posledních měsících zdražovala také zelenina – konkrétně v lednu v souhrnu přibližně o 15 procent. Oproti předchozím měsícům tak růst cen zrychlil. Za poslední rok výrazně zdražilo i maso. Nejvýrazněji stoupla cena u kuřecího nebo vepřového. Důvodem jsou vyšší náklady na chov zvířat i zpracování masných výrobků. Oproti loňskému lednu je kilo kuřete dražší o dvacet korun. Za kilo vepřové kýty pak lidé zaplatí skoro o čtyřicet korun více.
Vůbec nejvíc si v EU za potraviny připlatili Maďaři, a to skoro o polovinu. Následují tři pobaltské země a Slovensko. Naopak nejlépe na tom bylo Lucembursko, Irsko, Kypr, Francie anebo Itálie. Unijní průměr pak dosahuje osmnácti procent. O rok dříve, v prosinci 2021, se tuzemsko ještě pohybovalo právě na průměru, který byl tehdy asi čtyři procenta. S tím, jak ceny v českých obchodech rostou, je pro některé lidi stále výhodnější vyrazit nakupovat za hranice, hlavně do Polska. Třeba základní potraviny tam díky daňovému zvýhodnění, které zavedla tamní vláda, mohou vyjít i o polovinu levněji.
