Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
Oomycety neboli řasovky jsou organismy žijící ve vodě i na souši, které se živí buď jako paraziti nebo z odumřelých zbytků těl jiných organismů. Způsobují rozsáhlé škody v lesích, sadech i na městské zeleni.
Výzkumníci z několika českých vědeckých a odborných institucí během několika let analyzovali odbornou literaturu, databáze, herbářové sbírky i záznamy z výzkumných institucí. Určili 352 nepůvodních druhů a taxonů hub a oomycet zaznamenaných na území Česka mezi lety 1813 až 2022. Podobně jako u invazních rostlin nebo živočichů se i u hub ukazuje silná souvislost mezi šířením nepůvodních druhů a globalizací. Nejvíc nových druhů bylo zaznamenáno po roce 2000, kdy se výrazně zvýšil objem mezinárodního obchodu a pohyb rostlinného materiálu napříč kontinenty.
Neviditelná invaze
„Veřejnost si pod pojmem biologická invaze většinou představí bolševník nebo nutrie. Ve skutečnosti však mezi nejvýznamnější invazní organismy patří i některé houby a oomycety. Často jsou pouhým okem neviditelné, ale jejich dopady na lesy, zemědělství nebo zahradnictví mohou být velmi významné,“ upozornil Karel Černý z odboru biologických rizik VÚK.
Jak vědec zdůrazňuje, jedná se většinou o mikroskopické houby, nikoliv ty druhy, které zajímají houbaře. Projevují se nejčastěji jako plísňovitá onemocnění, jež se snadno šíří a jen špatně se dají zastavit.
Největší podíl nepůvodních druhů pochází ze Severní Ameriky, Evropy a mírného pásma Asie. Převládají především druhy napadající rostliny, zatímco jiné ekologické skupiny jsou zastoupeny méně. Analýza ukázala, že řada nepůvodních druhů představuje riziko hlavně pro zahradnictví, zemědělství a lesnictví. Některé z organismů jsou schopny způsobovat i rozsáhlá poškození tuzemských původních druhů a šířit se i v přírodním prostředí. Vědci identifikovali 72 invazních druhů, které se již dokázaly úspěšně šířit krajinou, a u 36 druhů předpokládají významné negativní dopady na ekosystémy.
Na rozdíl od větších rostlin a živočichů jejich přítomnost bývá vzhledem k jejich rozměrům často odhalena až ve chvíli, kdy se škody začnou viditelně projevovat. „Právě včasné rozpoznání nově zavlečených druhů je jedním z klíčových předpokladů jejich účinného omezení. Pokud se podaří zachytit nepůvodní druh v rané fázi výskytu, jsou šance na jeho potlačení výrazně vyšší než v okamžiku, kdy se rozšíří do volné krajiny,“ upozornila Markéta Hrabětová z odboru biologických rizik VÚK.
Nově vytvořený seznam poskytuje podle VÚK nástroj pro sledování rizikových druhů, plánování ochranných opatření i lepší pochopení procesů, které mění podobu tuzemské krajiny.
