Sněmovna schválila zákaz prodeje potravin dvojí kvality. Původní návrh zmírnila na potraviny s podstatně odlišným složením. Podle novely budou také muset obchody nad 400 metrů čtverečních prodat určitý poměr základních potravin pocházející z Česka. Poslanci přijali i zahrádkářský zákon. V úvodu zasedání složil slib nový poslanec Jan Jakob (TOP 09). V dolní komoře nahradil bývalého předsedu poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska. Poslanci poslali do závěrečného čtení kurzarbeit, podáno k němu však bylo více než třicet pozměňovacích návrhů.
Poslanci schválili zákaz dvojí kvality potravin. Část výrobků také bude muset pocházet z tuzemska
4 minuty
Události: Nová regulace prodeje potravin
Za prodej potravin dvojí kvality, tedy zaměnitelných s výrobky v jiných státech EU, ale s jiným složením, bude hrozit pokuta až 50 milionů korun. Dolní komora ale vládní návrh zmírnila tak, že bude muset jít o podstatně odlišné složení nebo vlastnosti. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
Poslanci se vyslovili i pro návrh SPD na povinný podíl prodeje některých základních potravin z Česka v prodejnách nad 400 metrů čtverečních. Od roku 2022 to má být nejméně 55 procent, postupně má poměr růst až na 73 procent v roce 2028. Podle Hospodářských novin varovalo Česko před kvótami na podíl českých potravin v obchodech osm zemí Evropské unie. Šlo by podle nich o diskriminaci zahraničních výrobků. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek tento návrh už dříve označil za vítězství populismu.
Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Jako příklad uvedl, že když si dávají ve sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.
Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v tuzemsku vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale Česko není soběstačné, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso. Zastánci kvót argumentují například tím, že i koronavirová krize ukázala, že je žádoucí, aby Česká republika byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejných či nižších nákladů jako ti zahraniční.
Kvóty na české potraviny dělí zemědělce a potravináře
Změnu podporují Agrární komora ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. „Výkupní ceny zemědělských výrobců i průmyslových výrobců jsou v Česku dlouhodobě nízké. Problém je v nastavení obchodní přirážky řetězců, které nakupují nekvalitní a dotovanou nadprodukci ze zahraničí a využívají tyto nízké ceny k tlaku na tuzemské dodavatele,“ řekl prezident agrárníků Jan Doležal.
Naopak proti se staví Potravinářská komora ČR, Vinařská unie ČR nebo například České sdružení značkových výrobců. Podle prezidentky potravinářů Dany Večeřové jde o nešťastný způsob, jak zvýšit potravinovou soběstačnost a podíl českých potravin na pultech. Současný návrh podle ní poškodí zpracovatele, ale hlavně spotřebitele. „Rozhodně by bylo přínosnější, kdyby se na výrobcích uváděla země původu suroviny. Pokud by byl výrobek například zpracován z polského mléka na území České republiky, muselo by být jako země původu suroviny uvedeno Polsko, nikoliv obecně Česka, kde došlo jen ke zpracování nebo dokonce jenom přebalení výrobku,“ sdělila.
„Je pravda, že v posledních letech dala spousta zahraničních řetězců českým produktům větší prostor, ale vzhledem k jejich struktuře centrálních skladů a řešení společného nákupu nemohou nikdy nahradit český nezávislý obchod. Ten je mnohem více propojen s lokálními a regionálními producenty,“ reagoval na přijetí zákona předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.
Na restaurace bude dohlížet potravinářská inspekce
S novelou se změní také dozor nad restauracemi, který v současnosti zajišťují hygienické stanice. Nově je bude dozorovat potravinářská inspekce. Pozměňovací návrh v Poslanecké sněmovně vznesl Jan Birke (ČSSD), podle kterého mimo jiné umožní, aby krajské hygienické stanice uvolnily desítky pracovníků z dozoru nad restauracemi na řešení epidemiologické situace.
Převod odmítl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Mimo jiné řekl, že krajské hygienické stanice se zabývají posuzováním rizik přímo při přípravě pokrmů. Upozorňoval na to, že epidemie z jídla jsou spojovány s poskytováním stravovacích služeb, a nikoli s výrobou potravin.
Ministr zemědělství Toman označil Blatného slova za zbytečné strašení a nemluvení pravdy. Argumentoval například tím, že zákon na ochranu veřejného zdraví nebude dotčen. Potravinářská inspekce podle něj může také kontrolovat zdravotní způsobilost pracovníků. Pro převod se vyslovil i bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS), přesun dozoru podpořil i klub TOP 09.
Odmítl jej však Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče i Lékařský odborový klub. Návrh podle nich může ohrozit zdraví lidí a opomíjí preventivní roli hygieniků. „Hygienická služba po tomto návrhu bude ve stravovacích provozech řešit ,jen požáry', takže hygienici budou v provozovnách působit až v případě vzniku epidemie či jiného poškození zdraví,“ uvedly tyto organizace ve středu v tiskové zprávě. Před návrhem varovaly i hygienické stanice.
Dolní komorou prošel zahrádkářský zákon
Poslanci se ve středu vyslovili také pro návrh zahrádkářského zákona, který se týká zahrádkářů ve spolcích a upravuje zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou a řeší pacht pozemků. Zahrádkářskému spolku bude možné propachtovat pozemek pro zahrádkářskou činnost pouze na dobu určitou, a to nejméně na dva roky. Pokud bude propachtovatelem stát nebo obec, bude nejkratší možná doba pachtu deset let. Předchozí tři pokusy prosadit takovýto zákon nebyly úspěšné.
„Tradice, masovost a prospěšnost vyjadřují podstatu zahrádkářské činnosti,“ uvedl za předkladatele Adam Kalous (ANO). Ohradil se proti tvrzením, že zahrádkáři mohou fungovat i bez zákona. „Zahrádkáři potřebují ochranu a jasnou definici veřejného zájmu,“ míní. Jde podle něho také o symbolické vyjádření jejich podpory.
Zahrádkáři svůj zákon nepotřebují, znělo z části opozice
Zákon má ale i své odpůrce. Například Dominik Feri (TOP 09) ho považuje za naprosto zbytečný a nejlepším důkazem podle něj bude, až se k němu poslanci za několik let vrátí a zhodnotí jeho fungování. „Tohle je zákon nadbytečný, nepotřebujeme ho,“ prohlásil i bývalý ministr zemědělství Bendl. „Fakt si myslíte, že musíme každou lidskou činnost regulovat zákonem?“ ptal se Ivan Adamec (ODS). „Vlamujeme se do něčeho, co běží samo,“ dodal.
Zahrádkářskou činností se bude obecně rozumět veřejně prospěšná činnost zaměřená na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úpravu. Na návrh zemědělského výboru poslanci z návrhu vypustili slova, že má jít o činnost především pro vlastní potřebu a potřebu svých domácnosti. Poslanci tak vyhověli námitce vlády, která poukazovala na to, že jen těžko může být za veřejně prospěšnou považována činnost, která primárně slouží k uspokojování vlastních potřeb, a nikoli širších potřeb veřejnosti.
Zahrádkářská činnost má také podle schválené verze zákona výchovný a estetický aspekt pro utváření vztahu k přírodě mladé generace. Podílí se také na ochraně přírody, životního prostředí a pestrosti krajinného rázu.
Před schvalováním je ve sněmovně rovněž učitelská novela, podle níž by mohli učit i odborníci bez pedagogického vzdělání.
Výkupem elektřiny z Dukovan se poslanci budou zabývat až v únoru
Dolní komora už odložila na únor schvalování takzvaného nízkouhlíkového zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Odklad při hlasování o změnách programu schůze prosadil předseda poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura.
Poukazoval na to, že za týden by se mělo kvůli dostavbě Dukovan uskutečnit jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s předsedy ostatních sněmovních stran. Schvalování zákona by se proto mělo uskutečnit podle Stanjury až po tomto jednání, na kterém by se podle něho měla hledat shoda ohledně výběrového řízení.
Sněmovna je opět kompletní
V úvodu jednacího dne složil slib nový poslanec Jan Jakob (TOP 09), který v dolní komoře nahradil někdejšího předsedu poslanců TOP 09 a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. Jakob stojí v čele Roztok u Prahy. Od loňského podzimu je také středočeským krajským radním pro kulturu a již oznámil, že na tuto funkci v únoru rezignuje.
Na svém facebookovém profilu Jakob uvedl, že za svůj hlavní cíl v příštích měsících považuje boj za demokracii a svobodu. Napsal také, že chce navázat na dlouholetou Kalouskovu práci v rozpočtové odpovědnosti.
Kalousek působil jako poslanec 22 let. Úterní složení poslaneckého mandátu zdůvodnil brzkým startem předvolební kampaně. V říjnových sněmovních volbách už nebude kandidovat a v diskusích v dolní komoře by podle něho měli vystupovat zejména lidé, kteří se budou o hlasy voličů ucházet. TOP 09 jde do voleb spolu s ODS a lidovci pod logem Spolu.
Co míří do závěrečného kola
Sněmovna ve středu po roce od prvního čtení propustila do závěrečného schvalování vládní novelu zákona o České národní bance. Tato předloha má dát ČNB zákonnou pravomoc určovat podmínky úvěrů na bydlení. Dosud může centrální banka dávat bankám pouze doporučení, která nejsou právně závazná. Předloha také obsahuje návrh na rozšíření možností obchodů na finančních trzích i na rozšíření okruhu subjektů, se kterými může centrální banka obchodovat.
Na evropské nařízení ke kontrole dovozu některých nerostů z oblastí konfliktů reaguje vládní předloha, kterou v úterý poslala sněmovna do závěrečného schvalování. Mohlo by se uskutečnit za dva týdny. Poslanci nežádají v návrhu žádné úpravy, už dřív získal podporu hospodářského i zahraničního výboru. Nařízení má za cíl potlačit možné financování ozbrojených nebo vykořisťovatelských skupin z výnosů z obchodu s těmito nerosty. V Česku bude mít kontrolu na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu.
Ministerstvo mimo jiné povede veřejný seznam kontrol dovozců například cínu, tantalu, wolframu a zlata z rizikových oblastí. V případě potřeby bude ukládat nápravná opatření. Firmy, které budou plnit povinnosti z evropského nařízení, mohou údaje z prověrek využít k upevnění postavení na trhu, stojí v důvodové zprávě.
