Vymezení dvojí kvality v nové směrnici je vágní, říká zástupce spotřebitelů. Je to populistické téma, oponuje šéf firmy

42 minut
Devadesátka ČT24: Boj proti dvojí kvalitě na českém trhu
Zdroj: ČT24

Evropská komise zmonitorovala 180 výrobků v devatenácti členských státech a zjistila, že devět procent z nich mělo na různých trzích stejný název, ale odlišné složení, uvedla europoslankyně Michala Šojdrová (KDU-ČSL) v pořadu Devadesátka ČT24. To by mělo být podle ní postihováno na základě směrnice o ochraně spotřebitele, kterou po několika letech sporů o dvojí kvalitu výrobků v EU schválil europarlament v dubnu 2019. Do českého práva však ještě převedena nebyla.

 „Máme tady legislativní základ, ze kterého mohou a musí vycházet členské státy,“ řekla Šojdrová. Co je v rozporu se směrnicí by tak mělo být v členských státech podle ní postihováno. Europoslankyně navíc upozornila, že do dvou let, tedy do konce roku 2021, se má zhodnotit účinnost směrnice a případně by měla být upravena. 

Ministerstvo zemědělství připravilo novelu, která by měla směrnici převést do českého právního řádu, ale ta byla letos v červnu přesunuta ve sněmovně ze třetího zpět do druhého čtení. Spor se vedl o pozměňovací návrh skupiny dvou desítek poslanců zavádějící do novely povinný podíl českých potravin v obchodech. Kdyby byl návrh schválen, na pultech by muselo být již od příštího roku nejméně 55 procent potravin z Česka. Následně by se měl tento podíl zvyšovat o pět procentních bodů každý rok až na 85 procent.

Projednávaná vládní novela především řeší takzvanou dvojí kvalitu potravin. Vláda chce zakázat prodej potravin rozdílného složení v podobných obalech. Výbor už dříve doporučil zmírnění normy, aby se zákaz týkal pouze podstatně odlišného složení potravin.

Zástupce z Česka však tehdy podoba směrnice zklamala. Nepodařilo se jim mimo jiné prosadit pozměňovací návrh, který by dvojí kvalitu produktů (zejména potravin) zařadil mezi nekalé praktiky.

Předseda správní rady Sdružení českých spotřebitelů Libor Dupal se domnívá, že podstatné je, že na stole je evropská legislativa, která se transponuje do české. Vymezení dvojí kvality však považuje za poměrně vágní a dozorové orgány budou mít podle něho problémy, aby odchylky v kvalitě identifikovaly a pak účinně postihovaly. „To vůbec nebude jednoduché.“

Ředitel pro korporátní záležitosti firmy Nestlé Vratislav Janda považuje celé téma za spíše populistické, i když uznává, že se tu vyskytly jednotlivé případy  (kuřecí separáty či telecí maso v lančmítu). „To jsou nepřípustné praktiky a takoví výrobci nemají na trhu co dělat.“

Janda upozornil, že jeho firma má problém s definicí kvality, „my přesně nevíme, co to je“. Dal to do protikladu přesně definovaného nutričního složení či bezpečnosti potravin. „Ale ani evropská směrnice neříká, co je to kvalita potravin. Potravinářské inspekci jen držíme palce ale tu pozici jí vůbec nezávidíme“. Dodal, že dvojí kvalitou není například odlišnost pšenice pěstované ve Španělsku či v Litvě.

Dupal se domnívá, že vymezení odlišností není jasně definováno a bude záležet na národním orgánu dozoru. Zdůraznil také, že na vině bývají nejen výrobci, ale i obchod a může být velmi citlivé hledat, kdo za to může. Dodal, že spotřebitelé nechtějí být obětí v mlýnském kole mezi výrobci a obchodem. Celé téma dvojí kvality pak považuje za nadsazené a zveličené. 

Janda se pak domnívá, že návrh na povinný podíl českých potravin porušuje pravidla EU a Česko by čekal postih, pokud by ho zavedla. Dupal považuje umělé regulace a kvóty za nesmysl, který jeho sdružení nepodporuje. 

Koordinátor projektu ministerstva zemědělství a odborný asistent VŠCHT Jan Pivoňka, který se v minulosti podílel na testování výrobků na českém trhu, řekl, že rozdíly v kvalitě musí být významné. To podle něho bude komplikovat přístup dozorovým orgánům a tam bude „jádro pudla“. A v případě sporů s výrobci budou na jejich straně stát vlivné skupiny a rozhodovat se bude u zahraničních soudů. Regulace bude velmi obtížná, dodal. 

Srovnání výrobků: testování dvojí kvality výrobků na společném trhu EU, říjen 2017
Zdroj: VŠCHT

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
16. 12. 2025
Načítání...