Europarlament schválil směrnici o ochraně spotřebitele, dvojí kvalita potravin ale nekalou praktikou nebude

3 minuty
Události: Prohraná dvojí kvalita potravin
Zdroj: ČT24

Po několika letech sporů o dvojí kvalitu výrobků v EU schválil europarlament ve středu směrnici o ochraně spotřebitele v podobě, která zástupce z Česka zklamala. Nepodařilo se jim mimo jiné prosadit pozměňovací návrh, který by dvojí kvalitu produktů (zejména potravin) zařadil mezi nekalé praktiky. Tomu věnovala značnou část své pětileté práce i česká eurokomisařka Věra Jourová. Ta přitom schválení směrnice označila jako skvělou zprávu a uvedla, že „nyní máme jasná pravidla pro řešení otázky dvojí kvality.“

Po Evropské komisi schválený dokument požaduje, aby po dvou letech od vstupu směrnice v platnost posoudila aktuální stav a případně navrhla zařazení dvojí kvality výrobků mezi nekalé obchodní praktiky.

Názor, že se směrnice nevěnuje problematice dvojí kvality výrobků dostatečně, vyjádřila řada českých zástupců, kteří se podíleli na pozměňovacím návrhu, jenž by dvojí kvalitu zařadil mezi nekalé praktiky a který ve středu na plénu neprošel.

Mohli jsme dnes udělat definitivní tečku za debatami o množství kakaa v čokoládě v Německu a v Česku, bohužel se tak nestalo. Pro mne jako poslankyni zvolenou za Českou republiku je výsledek zklamáním.
Dita Charanzová
europoslankyně

Europoslankyni Ditu Charanzovou (ANO) mrzelo, že nebyly přijaty pozměňovací návrhy, kterých byla spoluautorkou. „Mohly situaci ještě zachránit. Osobně jsem o nich tento týden řadu kolegů přesvědčovala, bohužel ale nakonec v 751členném parlamentu nenašly dostatečnou podporu,“ řekla.

Podobně se vyjádřila také europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD), která se problematice dvojí kvality věnuje již od roku 2011. „Jako člověk, který téma do Bruselu přinesl a systematickou prací jej z nechtěného dotáhl až do zákonné úpravy, spokojená nejsem. Přijatý zákon totiž obsahuje řadu právních kliček, přímo šitých na míru velkým výrobcům, kteří z dvojí kvality mají velký byznys,“ řekla.

Není to úplný zákaz dvojí kvality bez výjimek, jak jsem navrhovala. Naopak, každé podezření na dvojí kvalitu musí složitě posuzovat dozorový orgán, sbírat důkazy, vyjádření výrobců… To v praxi nemůže fungovat.
Olga Sehnalová
europoslankyně

Ještě horší pak podle Sehnalové je, že směrnice připouští odůvodněné a objektivní faktory, díky kterým výrobci mohou potraviny a další zboží i nadále přizpůsobovat místním chutím a cenovým preferencím.

„Takže dovoleno je prakticky cokoliv,“ zdůraznila a poznamenala, že hodlá na zákazu dvojí kvality výrobků spolupracovat s českými úřady tak, aby byla zapsána do českého zákona, a domnívá se, že se téma již brzy na půdu evropských institucí vrátí. 

Eurokomisařka Věra Jourová se naopak domnívá, že „nyní máme jasná pravidla pro řešení otázky dvojí kvality produktů“. Uvedla to na svém twitterovém účtu. Zpravodaji ČT v Bruselu Lukáši Dolanskému řekla: „Já to nazývám dneska jako nohu vraženou hodně do otevřených dveří. Je to velký úspěch, že máme dvojí kvalitu v neférových praktikách.“ 

Také končící ministryně obchodu a průmyslu Marta Nováková (za ANO) uvedla, že „vůbec poprvé je dvojí kvalita uznaná jako nekalá obchodní praktika.“

Europoslankyně Sehnalová však na dotaz webu ČT24 sdělila, že europarlament nezařadil dvojí kvalitu do nekalých praktik. 

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza se domnívá, že debata EU o dvojí kvalitě skončila na půl cesty.

Na svém twitterovém účtu také napsal, že podle něho ve finále chyběl politický tlak z nejvyšších českých míst. Pro web ČT24 pak upřesnil, že přijaté polovičaté řešení je podle něho výsledkem chybějícího tlaku české vlády na německou kancléřku Angelu Merkelovou, rakouského kancléře Sebastiana Kurze a některé další západoevropské prezidenty a premiéry. Právě Německo a Rakousko téma dvojí kvality bojkotovaly.

Zároveň se domnívá, že máme prostor pro národní úpravu a musíme obchodu umožnit dovézt kvalitnější západní verzi. „Teď ale bude mít česká vláda možnost to zaváhání napravit a přijmout přísnější pravidla, která zakáží prodej různých variant výrobků v podobných obalech a zakáží výrobcům potravin současnou praxi, kdy brání obchodům koupit a na český trh dovézt kvalitnější verzi potravin,“ doplnil prezident svazu.   

„Nová pravidla jsou prvním krokem k tomu, že Evropská unie začíná brát obavy občanů střední Evropy vážně. Osobně bych sice uvítal tvrdší postih této nekalé aktivity a jsem zklamán, že příslušný pozměňovací návrh neprošel,“ řekl agentuře ČTK poslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). „Jsem také rád, že díky tlaku Evropského parlamentu mezi zakázané praktiky nově přibude přeprodej lístků na koncerty a sportovní utkání za přemrštěné ceny,“ dodal.

Ministerstvo průmyslu a obchodu uvedlo, že „znění dohodnuté mezi členskými státy a posléze i mezi Radou a Evropským parlamentem vnímá jako citlivý kompromis“. „Chtěli jsme přísnější text, a to zejména pro oblast potravin, kde je problém dvojí kvality nejmarkantnější. Nakonec jsme podpořili přijetí úpravy alespoň v dohodnuté podobě, protože i ta přispěje ke zlepšení potírání dvojí kvality zboží na vnitřním trhu,“ uvedla ministryně Nováková.

Balíček Nová politika pro spotřebitele

Přijatá směrnice má chránit spotřebitele před zavádějícími a nekalými praktikami zejména v on-line prostředí. 

Pro její přijetí hlasovalo 474 poslanců, proti bylo 163 a 14 se hlasování zdrželo. Cílem právní úpravy, která je součástí balíčku s názvem Nová politika pro spotřebitele, je poskytnout spotřebiteli transparentnější informace o mechanismu zpracovávání nabídek na on-line trzích a v internetových srovnávacích službách, jako jsou například Amazon, eBay, Airbnb či Skyscanner.

Těm směrnice ukládá zveřejnit parametry, které určují pořadí nabídek, ve kterém se zobrazí potenciálnímu kupci. Spotřebitelé mají podle nových pravidel také být informováni o tom, od koho výrobky či služby kupují, aby věděli, jak jsou chráněni v případě problému – například nutnosti reklamace.

Eurokomisařka Jourová označila schválení směrnice jako skvělou zprávu. Podle ní budou mít spotřebitelé prospěch z větší transparentnosti při nákupu on-line a orgány budou moci uvalit vyšší sankce.  

Srovnání výrobků: testování dvojí kvality výrobků na společném trhu EU, říjen 2017
Zdroj: VŠCHT

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...