Olga Sehnalová

V areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně (KNTB) by na přelomu let 2024 a 2025 měla začít stavba porodnice za zhruba 1,1 miliardy korun. O tři roky později by pak měl začít vznikat nový centrální pavilon urgentní medicíny, který by měl stát asi čtyři miliardy korun. Spolu s dalšími investicemi a rekonstrukcemi by se do rozvoje nemocnice mělo dát v nadcházejících letech asi šest miliard korun. Plán rozvoje nemocnice představilo vedení kraje a nemocnice, je také na programu pondělního krajského zastupitelstva.

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Kroměříž postoupily Lucie Pluhařová (ANO) a Jana Zwyrtek Hamplová (NEZ). Pluhařová získala 20,95 procenta hlasů, druhá Zwyrtek Hamplová dostala 18,87 procenta hlasů. Voleb se zúčastnilo 47,86 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů, mimo jiné dosavadní senátorka Šárka Jelínková (KDU-ČSL), která mandát neobhájí. Druhé kolo se uskuteční v pátek 30. září a v sobotu 1. října. Debaty ve vysílání ČT se Pluhařová rozhodla nezúčastnit, na otázky odpovídá pouze Zwyrtek Hamplová.

Zástupci ANO, Pirátů, ODS a ČSSD podepsali v pátek ve Zlínském kraji koaliční smlouvu. Novým zlínským hejtmanem bude Radim Holiš, krajský volební lídr ANO a starosta Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku. Koalice bude mít v krajském zastupitelstvu 24 z celkových 45 mandátů. V radě obsadí ANO tři křesla, další tři budou mít Piráti, dvě ODS a jedno ČSSD. Počet náměstků podle Holiše vzroste z dosavadních tří na pět.

Velkou nejistotu za poslední půlrok zažili žáci, rodiče i učitelé. Pandemie nového koronaviru výrazně zkomplikovala školní rok. Distanční výuka, digitalizace, moderní technologie, ale také podpora pro tradiční i nové obory – těmto tématům se věnovali volební lídři ve Zlínském kraji v předvolební debatě, která se zaměřila na školství.

Zlínský kraj je připraven na druhou vlnu pandemie koronaviru, shodli se lídři kandidátek v předvolební debatě ČT. Za problém ale pro krajské zdravotnictví považují nedostatek personálu – někteří mluví o čistce v řadách lékařů a odchodu těch nejzkušenějších. Odlišně kandidáti vidí také připravovanou stavbu nové nemocnice – podle některých kraj nemá dost peněz, podle jiných se stavba vyplatí víc než rekonstrukce stávající nemocnice.

Sociální demokraté pokračují ve volebních neúspěších. A ten současný je zatím zřejmě nejbolestivější. Ve volbách do Evropského parlamentu získali jen 3,95 % hlasů, a přišli tak o své zastoupení v této přímo volené instituci. Strana, která v končícím funkčním období držela čtyři mandáty a byla třetí nejúspěšnější, z evropské scény mizí.

Zákaz prodeje potravin v různé kvalitě, ale stejném obalu v Česku a v jiných evropských zemích, schválila v pondělí vláda. Úřad vlády o tom informoval na Twitteru. Za porušení novinky v novele zákona o potravinách by podle návrhu ministerstva zemědělství měla hrozit pokuta až 50 milionů korun. Novela by měla také zvětšit pravomoci Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) či rozšířit možnost označit potravinu za českou.

Kompromisní varianta evropské směrnice o dvojí kvalitě výrobků nic nevyřešila, domnívá se europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). Svůj podíl na tom mají lobbisté, kteří dostali na svou stranu zástupce Francie, Německa a Velké Británie. Podle eurokomisařky Věry Jourové (ANO) je ale i tato varianta směrnice úspěch. Sehnalová a Jourová o tématu diskutovaly v Událostech, komentářích.

Po několika letech sporů o dvojí kvalitu výrobků v EU schválil europarlament ve středu směrnici o ochraně spotřebitele v podobě, která zástupce z Česka zklamala. Nepodařilo se jim mimo jiné prosadit pozměňovací návrh, který by dvojí kvalitu produktů (zejména potravin) zařadil mezi nekalé praktiky. Tomu věnovala značnou část své pětileté práce i česká eurokomisařka Věra Jourová. Ta přitom schválení směrnice označila jako skvělou zprávu a uvedla, že „nyní máme jasná pravidla pro řešení otázky dvojí kvality.“

Schvalování unijní směrnice, která by zakázala dvojí kvalitu potravin, se komplikuje. Podle českých europoslanců se zákon nestihne definitivně prosadit do konce tohoto volebního období. Může za to hlavně bojkot ze strany některých západoevropských států.