Velkou nejistotu za poslední půlrok zažili žáci, rodiče i učitelé. Pandemie nového koronaviru výrazně zkomplikovala školní rok. Distanční výuka, digitalizace, moderní technologie, ale také podpora pro tradiční i nové obory – těmto tématům se věnovali volební lídři ve Zlínském kraji v předvolební debatě, která se zaměřila na školství.
Podle průzkumu pro Českou televizi většina obyvatel Zlínského kraje souhlasí s tím, aby kraj investoval více peněz do digitalizace školství. Určitě s tím souhlasí 34 procent respondentů, spíše ano odpovědělo 43 procent dotázaných.
Podle Lubomíra Trauba (ODS) školství ve Zlínském kraji patří k nejlepším v republice. „A digitalizace k tomu samozřejmě patří,“ zdůraznil. V současné chvíli však podle něj není dostatečná „Cílem Občanské demokratické strany je, aby každý žák a každý učitel měl počítač nebo tablet, a to v tuto chvíli není,“ uvedl. Dají se podle něj využít i starší, už použitá zařízení.
„Považuji za velmi smutné, že až koronavirus posunul digitalizaci jako téma do školství,“ podotkla Hana Ančincová (Piráti). Studenti a žáci, kteří momentálně nedisponují technickým vybavením podle ní potřebují nejen technickou podporu, ale také zaučení. Upozornila, že na problém se specializuje nezisková organizace, která žákům bez dostatečné techniky a znalostí pomáhá.
Kraj už na začátku roku, tedy před pandemií, vyčlenil na IT vybavenost 20 milionů korun. „Už loni jsme si vybojovali v rozpočtu těch 20 milionů korun na IT techniku, aniž bychom tušili, že přijde nějaká covidová krize,“ uvedl Petr Gazdík (STAN). Plán podle něj není jenom pro rok 2020, ale i pro další roky, takže školy podle něj budou plně saturovány.
Podle Olgy Sehnalové (ČSSD) je důležité, aby se nerozevíraly nůžky mezi majetnými a sociálně slabšími žáky. „Je to ve dvou rovinách, samozřejmě vybavenost a digitální gramotnost,“ podotýká. Důležitá je podle ní také role knihoven a dalších veřejných míst, kde se žáci mohou setkat s technologiemi. Otázkou podle ní je, zda na to kraj bude mít.
Jiří Čunek (KDU-ČSL) na otázku po financování reagoval obhajobou plánované výstavby nové nemocnice, o které se mluvilo v první části debaty. Projekt nebude rušit žádné investice do škol ani do jiných odvětví, zdůraznil. Největší úkol v oblasti vzdělávání je podle něj právě investovat do škol a správně je rozmisťovat po kraji podle proměny populace.
Ivan Mařák (KSČM) souhlasí s tím, aby podporu na vybavení od kraje dostaly i školy, které jsou v soukromém vlastnictví. „Pokud je zájem o to, aby školství v našem kraji fungovalo, a musím objektivně uznat, že funguje, tak si myslím, že i touto cestou by se měl kraj ubírat,“ uvedl. V kraji podle něj ubývá tradičních oborů, podporu by měli dostat třeba ty zemědělské.
Podle Radima Holiše (ANO) situaci ve školství uklidnilo to, že učitelé dostali nedávno přidáno. „O práci ve školství je zase zájem a jeho důležitost jde nahoru,“ uvedl v debatě.
Vladimír Zlínský (SPD) řekl, že 20 milionů určených na IT by mělo směřovat hlavně do rodin sociálně znevýhodněných žáků. „Děti ze sociálně slabších rodin jsou výpočetní technikou vybaveny hůř, lépe řečeno nijak,“ upozornil. Ovládání softwaru pro distanční výuku by mělo být „uživatelsky přítulné.“
„Jedna věc je vybavit školy moderní infrastrukturou a druhá věc je mít učitele, kteří se v tom vyznají. Je to analogie se zdravotnictvím. Lékařská i učitelská populace stárne,“ říká Jaromír Bernátek (Trikolóra + Soukromníci + Nezávislí). Proto je podle něj třeba podporovat vzdělávání v digitalizaci i pro stárnoucí pedagogy.
Tradiční obory i otázka dopravy
V další části diskuse lídři kandidátek zmínili některé priority v oblasti školství. Podle Bernátka (Trikolóra + Soukromníci + Nezávislí) je třeba otevírat a posilovat tradiční obory, které v současnosti chybí, což vytváří závislost na dělnících z jiných zemí.
Traub (ODS) uvedl, že nově otevírané obory by měly reflektovat potřeby zaměstnavatelů a jejich personální požadavky, konkrétně zmínil strojírenství nebo obuvnické obory.
Podle Ančincové (Piráti) se opomíjí, že se školstvím souvisí veřejná doprava. Školství a doprava mají být spojité nádoby, uvedla, je proto třeba lepší plánování dopravy v závislosti na potřebách studentů.
Gazdík (STAN) souhlasí, že je třeba komunikovat se zaměstnavateli. Kraj podle něj ve spolupráci s firmami otevírá nové, perspektivní obory, například robotiku. Pomoci má také kvalitní kariérní poradenství.
Holiš (ANO) říká, že je třeba udržet studenty v kraji, aby neodcházeli do jiných regionů. K tomu má mimo jiné přispět program, který bude mladým lidem pomáhat k potřebné praxi.
Čunek (KDU-ČSL) chce umožnit zachování škol v malých obcích. Kraj má podle něj vytvářet podporu pro školy, kterým hrozí zánik kvůli menšímu počtu dětí.
KSČM klade důraz na zkvalitňování výuky odborných předmětů, cizích jazyků a IT, a to včetně jejich využití v praxi. Podpora plyne z toho, jak kraj hospodaří, podotkl Mařák.
Sehnalová (ČSSD) uvedla, že ambicí by mělo být přibližovat se těm nejlepším zemím, pokud jde o školství, příkladem je Finsko. Klíčovou institucí je podle ní Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
Zlínský (SPD) upozornil, že je třeba pečovat o talentované studenty. K tomu by mohly pomoci motivační přednášky nejlepších odborníků, aby mladé lidi nadchly pro bádání a objevování.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
