Zlínský kraj je svou rozlohou třetí nejmenší kraj v Česku, patří také k nejzanedbanějším z hlediska dopravní infrastruktury. Na druhou stranu je ale jedním z regionů s nejnižší nehodovostí i počtem trestných činů. Letošními volbami rezonuje téma stavby nové krajské nemocnice. O tom, jak může krajské vedení regionu pomoct, debatovali krajští volební lídři.
Letošními volbami ve Zlínském kraji rezonuje téma stavby nové nemocnice
Východní Morava je proslulá krásnou přírodou, lidovou kulturou i pohostinností. Její obyvatele letos čekají asi poprvé v historii regionu velmi vypjaté krajské volby. Mají totiž silné ústřední téma – stavět, nebo nestavět novou krajskou nemocnici?
Současná krajská reprezentace její stavbu odhlasovala na přelomu loňského roku, rozhodování sice dál pokračovalo, ale vždycky vzbudilo velké emoce. Naposledy nyní v pondělí, kdy se proti stavbě nové nemocnice dokonce demonstrovalo na ústředním zlínském náměstí.
Kraj má v podstatě dvě možnosti. Buď může rekonstruovat stávající nemocnici Tomáše Bati, která funguje už sto let, nebo postavit úplně novou za zhruba osm miliard korun. Šlo by o největší projekt v historii Zlínského kraji, který prosazuje především hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Plán rozdělil nejenom politiky, ale i kolegy z nemocnic. Ti by sice rádi pracovali v novém prostředí, pro některé jde ale o zbytečně vyhozené peníze, které obzvlášť v době krize může kraj využít jinak.
Téma nemocnice je ve volebních programech téměř všech politických uskupení. Praktický lékař David Halata k tématu řekl, že je české zdravotnictví jako celek opakovaně kritizováno například organizací OECD. „V našich krajských podmínkách je kvalitní nemocnice sice dobrý nápad, ale musíme také zajistit kvalitní ambulantní péči, systém praktických lékařů, záchrannou péči. Nemocnice je dobrá věc, ale sama o sobě nezajistí kvalitní zdravotnickou péči v celém kraji,“ varoval.
Předvolební debata: Zlínský kraj (zdroj: ČT24)
Obstojí školy v další pandemii?
Zlínský kraj je pochopitelně také krajem vzdělání. Jak jsou tamní školy připraveny na dopady pandemie covidu-19? Dokáže kraj zajistit jednotné podmínky pro desítky zřizovatelů?
Rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Vladimír Sedlařík si je jist, že se škola s nadcházejícím akademickým rokem vypořádá dobře. V případě zhoršení epidemické situace jsou schopni okamžitě přejít na on-line výuku. Již ale teď je jasné, že v následujícím semestru nebude všechno úplně tak, jak má být.
„S těžkým srdcem musím říct, že jsem vydal rozhodnutí, kterým rušíme všechny akce ve vnitřních prostorách a s počtem účastníků nad padesát. To výrazně ovlivní imatrikulace či promoce,“ řekl. Dodal ale, že některé akce se stále mohou konat ve venkovních prostorách.
V posluchárnách bude moci být maximálně padesát studentů. Těm, co se nevejdou, budou některé přednášky streamovány do vedlejších poslucháren. Zahraničním studentům se snaží univerzita vyjít maximálně vstříc, pokud se nebudou moci dostavit, budou moci přejít na on-line výuku. Na druhou stranu pokud uvíznou ve Zlíně, dostane se jim rovněž podpory.
Na koleji jsou dle rektora připravena přísná hygienická opatření, omezili sice chod společenských místností, sdružovat se ve volném čase ale studentům zakázat nemohou. Co se týče zahraničních kolegů, tak většina z nich je zde a připravena vyučovat.
Prostor pro volební lídry
Situaci v kraji se věnovala předvolební debata ČT24, kterou ve čtvrtek večer moderovala Daniela Písařovicová.
Diskutující se do diskuse nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohla v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k ní přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
Hlasování proběhne na začátku října a o přízeň voličů v něm – v případě Zlínského kraje – usiluje celkem čtrnáct politických uskupení. Lídři, kteří se čtvrteční debaty nezúčastní, dostali od České televize možnost stručně představit své volební priority.