Zlínský kraj je připraven na druhou vlnu pandemie koronaviru, shodli se lídři kandidátek v předvolební debatě ČT. Za problém ale pro krajské zdravotnictví považují nedostatek personálu – někteří mluví o čistce v řadách lékařů a odchodu těch nejzkušenějších. Odlišně kandidáti vidí také připravovanou stavbu nové nemocnice – podle některých kraj nemá dost peněz, podle jiných se stavba vyplatí víc než rekonstrukce stávající nemocnice.
Devatero diskutujících se shodlo na tom, že podporují a respektují stávající opatření, která představuje ministerstvo zdravotnictví.
Dle Vladimíra Zlínského (SPD) je otázkou pouze to, jestli by měla být plošná, sám by preferoval zacílenější a lokálnější přístup. Razantnější přístup k lokálním ohniskům by ocenil také Lubomír Traub z ODS, podle nějž měla přijít opatření už v srpnu. „Buďme obezřetní, ale zachovejme chladnou hlavu, dělejme to s rozumem a nezastavujme ekonomiku,“ shrnuje.
„Měli bychom se velmi vážně bavit o zřízení krizového štábu a neopakovat stejné chyby jako na jaře,“ věří Olga Sehnalová (ČSSD) a podotýká, že sociální demokracie je menším koaličním partnerem a hnutí ANO její výzvy neslyší.
Doba na přísná opatření nastala také podle Ivana Mařáka (KSČM), který poukazuje na to, že například Uherskohradišťsko je na tom stejně jako Praha. Komunistický kandidát věří, že opatření budou účinná a situaci zlepší. Se znovuobnovením Ústředního krizového štábu ale nesouhlasí, veřejnost prý musí hlavně poslouchat odborníky.
Prognózy o druhé vlně se vyplnily, opatření byla očekávaná, usuzuje Radim Holiš (ANO). Připouští ale, že část veřejnosti je neklidná: „Pokud chodím po městě a dívám se, jak na to reagují, tak dnes jsou lidé vyplašení a mají obavu. Informací je na ně hrozně moc a často se mění.“ Doplňuje, že kraj má vypracovaný pandemický plán.
Za nutná považuje opatření Petr Gazdík (STAN). Zdůrazňuje ovšem, že je to způsobeno tím, že vláda promrhala čas, který si zaplatila půlbilionovým schodkem rozpočtu. „Vláda tímto způsobem ohrozila veřejné zdraví. Problém je i nesvolání krizového štábu,“ tvrdí poslanec a jednička kandidátky STAN.
Jiří Čunek (KDU-ČSL) vyzývá k respektování opatření. Společnost podle něj musí „mít důvěru v to, že opatření nejsou chaotická jako doposud“, volá proto po odborných stanoviscích, která o opatřeních rozhodnou. Za negativní považuje například to, že sami ředitelé škol mají rozhodovat, jestli svá zařízení zavřou, či nikoliv.
„Nestrašme lidi, protože vystrašený člověk přemýšlí iracionálně. Z toho můžou vznikat problémy s přetížením zdravotnictví,“ apeluje Jaromír Bernátek (Trikolóra + Soukromníci + Nezávislí). Nepochybuje, že covid je vážné onemocnění a může přinést komplikace, věří ale, že české zdravotnictví pandemii zvládne.
Česko podle Hany Ančincové (Piráti) draze promeškalo čas mezi první a druhou vlnou. Za zlomový moment považuje to, že vláda rezignovala na řešení situace v lokálních ohniscích. Piráti podle ní opakovaně volají po zřízení krizového štábu a upozorňovali také na návraty dětí do škol a lidí z dovolených. „Vzhledem k tomu, že jsou opatření zmatečná a chaotická, tak to opravdu důvěru lidí v daná nařízení nepřidává,“ má jasno jednička pirátské kandidátky a zdůrazňuje, že je potřeba využívat při řešení pandemie data. S tím souhlasí také Gazdík.
Druhou vlnu zvládneme, věří krajští kandidáti
Zlínský kraj na jaře vyčlenil devět set lůžek pro nemocné s koronavirem. Právě otázka připravenosti nemocnic byla dalším tématem předvolební debaty.
Stávající hejtman Čunek avizuje, že se kraj poučil a v současné situaci nehodlá uvolnit bezmála tisíc lůžek najednou. Poukazuje na to, že při první vlně se vyhrazených lůžek naplnilo devět. „Pandemický plán byl zpracován minulý rok, my jsme podle něj postupovali a teď jsme dopracovali některé věci, které se nám z praxe zdály, že by bylo dobré dělat jinak,“ ujišťuje lidovecký lídr. Doplňuje, že krajské nemocnice mají připraveno 130 plicních ventilátorů.
Podle Trauba mají nemocnice připraveny ochranné prostředky na dva měsíce plného výkonu. Nákupy si řídily samy, kraj by do toho měl vstoupit, pouze pokud bude potřeba najít jiné zdroje, míní jednička kandidátky ODS.
Bernátek považuje za nesprávný systém, kdy jsou nemocnice v kraji rozdělené na covidové a necovidové, za nejpalčivější problém ale považuje nedostatek zdravotníků. „V období od první vlny odešla řada zkušených lékařů. Nám chybí infekční oddělení, které bylo zrušeno na začátku působení hejtmana Čunka, v krajské nemocnici není infekční oddělení,“ zdůrazňuje s tím, že nyní se tento krok ukazuje jako závažný.
Za jednu z nejvážnějších chyb současného hejtmana to považuje také Sehnalová. Jarní vlna pandemie podle kandidátky sociálních demokratů ukázala, že kraj potřebuje čtyři funkční a vzájemně zastupitelné nemocnice. „To, co považuje pan hejtman Čunek za nevýhodu – pavilonové uspořádání – je právě v takových situacích nesmírně důležité,“ odkazuje lídryně kandidátky k praxi, kdy jsou od sebe jednotlivá oddělení v nemocnicích jednoznačně oddělená a rozšíření nákazy v jednom nemusí nutně znamenat omezení chodu jiného.
Nevýhodou Zlínského kraje je absence fakultní nemocnice, usuzuje Gazdík a připomíná, že zpočátku zásoby ochranných prostředků směřovaly právě pouze do fakultních nemocnic. „Dnes jsme poučeni, zkušenost funguje, Zlínský kraj tu situaci, která na začátku nevypadala dobře, zvládl velmi dobře. Strašit lidi, že nemocnice tím, že jsou nějak uspořádané, že je to nějak špatně, to správné není,“ je přesvědčen.
Podle Holiše kraj první vlnu zvládl zejména díky opatřením, která lidé respektovali. Věří, že společnost pochopí, že bude muset opět táhnout za jeden provaz. „Pokud budeme zvládat epidemii jako v první vlně, tak ji zvládneme dobře,“ přidává se Ančincová, která kvituje myšlenku vzájemně zastupitelných nemocnic.
Především na disciplinovanost lidí v jarních měsících poukazuje i Mařák. Dle jeho názoru by lůžka pro pacienty s covidem měla být v každé nemocnici: „Teď se potýkáme s pandemií covidu, mohou přijít jiné infekční nemoci, už teď víme, že jsou problémy s převážením lidí do Uherského Hradiště,“ vysvětluje svůj postoj.
Zlínský upozorňuje, že by kraj měl pamatovat na různé varianty vývoje nákazy. „Když se tu chválíme, že jsme připraveni, tak bychom měli vzít nejhorší model a porovnat ho s našimi možnosti. Je třeba dostat tyto informace, aby je měl kraj a hejtman, aby si podle toho mohl stanovit priority,“ konstatuje. Připomíná také, že i v době pandemie je nutné udržet v chodu jiná než infekční oddělení.
V krajské nemocnici došlo k čistce, kritizují diskutující. Podle Gazdíka je péče lepší
Podle řady diskutujících představuje podstatný problém pro zdravotnický systém Zlínského kraje nedostatek pracovní síly. Například Bernátek upozorňuje, že v tristním stavu jsou některá oddělení v Krajské nemocnici Tomáše Bati, protože odešli zkušení lékaři, od kterých se mohli mladí učit. Pět mladých doktorů dle něj nenahradí jednoho zkušeného lékaře.
Také Zlínský podtrhuje nutnost pečovat o mladé lékaře, aby z nich mohli vyrůst odborníci. Ne vždy se prý mezi generacemi lékařů předávají zkušenosti. „To si myslím, že je jeden z největších nedostatků, je třeba abychom si na to posvítili,“ nastiňuje. Rovněž Mařák souhlasí a mluví o „genocidě lékařských stavů“ v krajské nemocnici.
Gazdík ale tvrdí, že bylo potřeba udělat pořádek, jelikož minulá koalice přivedla nemocnice v kraji ke krachům kvůli statisícovým platům a zlatým padákům. „Dnes je v nemocnicích pořádek, jsou tam standardní smlouvy, nikdo nemá zlaté padáky, nezáleží, jestli primář podporuje tu nebo onu stranu,“ tvrdí lídr kandidátky STAN. Myslí si také, že péče se ve zlínské nemocnici zlepšila.
Podle Trauba ale lékaři v této nemocnici pracují ve strachu. „Všichni se bojí něco říct, ozvat se, pracovní atmosféra je velmi špatná,“ kritizuje situaci jednička kandidátky občanských demokratů. Za rizikový považuje odliv mladých lékařů také Ančincová, protože odchází-li zkušení odborníci, mladí lékaři nebudou mít motivaci do kraje přijít.
Čunek tvrdí, že rušení infekčních oddělení byl plán ČSSD, který považuje za správný, jelikož se tato oddělení dostávala do ztrát kvůli nedostatku pacientů. Podle Sehnalové měli sociální demokraté výhled pro zdravotnictví opřený o dlouhodobou strategii, kterou Čunek nikdy nepředstavil. Lídryně kandidátky ČSSD také připomenula „čistku“ v Baťově nemocnici. Náhrady za zkušené lékaře podle ní nejsou zdaleka tak erudované.
Lídr krajské kandidátky ANO Holiš se dotkl problematiky zahraničních zaměstnanců nemocnic, kteří by kvůli covidu a zavřeným hranicím mohli mít problém a s nimi i krajská zdravotnická zařízení. Věří, že stejně jako na jaře kraj a hygienici zvládnou vyřešit všechny podobné situace.
Spor o stavbu nové nemocnice
Zlínská nemocnice – konkrétně chystaná nová zlínská nemocnice – se stala velkým tématem uplynulého volebního období. Zastupitelstvo se přiklonilo ke stavbě nového areálu místo rekonstrukce toho současného jen těsnou většinou, nadvakrát a projekt prověřuje antimonopolní úřad.
Současný hejtman zdůvodňuje stavbu nové nemocnice úsporou peněz – stavba nové nemocnice je podle něj levnější, rekonstrukce současné by navíc omezila výkony, což by znamenalo ohromné ztráty. „Když vezmete výstavbu nové nemocnice a spočítáte její cenu, tak vyšla na osm miliard,“ tvrdí Čunek, podle nějž by rekonstrukce zabrala dvacet let.
Gazdík mluví o deseti letech, přesto na takovou rekonstrukci podle něj kraj nemá peníze. Rovněž zdůrazňuje finanční ztrátu, kterou by znamenala kvůli menšímu počtu výkonů – nemocnice by podle něj zkrachovala. „Já bych se nenechal operovat někde, kde drnčí sbíječky,“ komentuje Gazdík. „My si nemůžeme dovolit nechat deset let lidi chodit do poloprovozu,“ dodává.
„Proti nové nemocnici nic nemám, ale za jakých podmínek,“ podotýká Mařák, podle nějž jsou pro stavbu nového lékařského zařízení špatné finanční podmínky. „Naplánované je to takto účelově a kraj na to peníze mít nebude,“ doplňuje.
„Osm miliard, to všichni slyšeli od pana hejtmana. Bohužel má cenu z roku 2018 z předběžného odhadu a tvrdí, že budeme tuto cenu mít jako konečnou. Není to pravda, jestliže máme projektovat do roku 2023, tak už máme pět let, a jestli máme stavět dalších šest let, tak je to 2029 a zajímalo by mě, s jakou konečnou cenou pan Čunek počítá,“ namítá Holiš.
Sehnalová zdůrazňuje, že aby se zlínská nemocnice dostala z nejhoršího, stačilo by modernizovat internu a urgentní příjem. Na víc kraj ani nemá, podotýká sociální demokratka. Kritizuje také to, že nová nemocnice má stát na opačném konci Zlína, kde bude vysávat personál z jiných nemocnic v kraji. „Znamená to celkové zhoršení péče,“ je přesvědčena.
Bernátek srovnává plán nové nemocnice se stavbou nové budovy pro oddělení gynekologie v Olomouci za 3,5 miliardy korun. „To je šest oborů. Nová Baťova nemocnice má oborů třicet, tak si to srovnejme,“ vyzývá. Také Ančincová souhlasí s tím, že osm miliard korun za novou nemocnici není konečná cena. Souhlasí i s argumentem, že nová stavba poškodí péči v jiných nemocnicích v kraji, kterou je třeba zachovat.
Zastupitelé SPD projekt nové nemocnice podpořili, jednička současné kandidátky Vladimír Zlínský má ale jiný názor, tvrdí. Poukazuje právě na nedostatek odborníků, podnikat by se měly podle něj kroky, které nepříznivé situaci pomohou.
Projekt podpořili také zastupitelé ODS, doporučení navzdory. Traub to považuje za nešťastné. Když projekt není „super a perfektní“, jak je možné, že má tolik odpůrců, namítá. Chtěl by srovnat projekt rekonstrukce stávající nemocnice se stavbou nové, jenže takový nikdo nepředložil, kritizuje.
Diskutující se do debaty nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.
- Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
- Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
- Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.
