Evropská komise podceňuje problém dvojí kvality potravin na západě a východě Evropské unie, prohlásil po jednání zemí visegrádské čtyřky ve Varšavě český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Apelují proto na komisi, aby tomu věnovala pozornost. Pokud by se nic nedělo, mohli by téma otevřít i na jednání evropských předsedů vlád. V rámci V4 vytvoří pracovní skupinu.
Stejný obal, ale horší kvalita potravin než v Německu. V4 tlačí na Evropskou komisi, aby věc řešila
Premiéři zemí V4 po jednání ve Varšavě. Tématem byla i dvojí kvalita potravin (zdroj: ČT24)
„Je nepřijatelné, aby v Evropě, kde máme společný evropský trh, existovaly potraviny a potravinářské výrobky, které budou prodávány ve dvojí kvalitě,“ podotkl český premiér Bohuslav Sobotka. „Doufám, že aktuální setkání bude určitým budíčkem pro Evropskou komisi a ta začne tématu věnovat náležitou a větší pozornost,“ uvedl.
V rámci V4 se dohodli, že vytvoří pracovní skupinu, kde se budou lépe koordinovat a spolupracovat. „Také jsem požádal kolegy, pokud Evropská komise nezareaguje na aktuální jasný apel, abychom byli připraveni téma otevřít i v budoucnu na jednání evropských předsedů vlád, kde můžeme přispět tomu, aby ze strany Evropské rady dostala Evropská komise politický úkol,“ přiblížil Sobotka.
„Polsko podporuje veškeré aktivity, které budou směřovat k vyeliminování nepoctivé praxe na trhu a ochraně spotřebitelů,“ prohlásila polská premiérka Beata Szydlová.
„Problém jsme Evropské komisi nahlásili již dříve, ale ona k tomu nepřistupovala správně, a tak obyvatelé žijící ve střední Evropě jsou z hlediska kvality potravin druhořadými občany EU,“ podotknul maďarský premiér Viktor Orbán. „Chceme dospět k tomu, aby dvojitý přístup neexistoval, abychom se nestali odkladištěm potravin, které jsou odpady,“ dodal.
„Pokud Evropská komise dostatečně nezareaguje, opět jenom potvrdíme, že se často zaobíráme jinými nepodstatnými věcmi, a ne tím, co je pro lidi žijící v EU důležité,“ zmínil slovenský premiér Robert Fico.
Ze strany eurokomisaře Dimitris Andriukaitise bylo konstatováno, že téma není tak zásadní, dívají se na to tak, že spotřebitel informace o složení výrobku může najít na druhé straně.
Rozdíly v kvalitě některých potravin potvrzuje i sdružení dTest. „Italská, česká a polská Nutella mají podobnou recepturu, vycházejí ze stejného obsahu kakaa a ze stejného obsahu lískových oříšků. Na rozdíl od té německé, kde jsme zjistili mnohem větší podíl kakaa,“ uvedl za sdružení Jan Maryška.
Rozdíly našli třeba také ve složení párků nizozemské značky, které se prodávají jak v Česku, tak v Německu. „Zatímco v České republice se prodávají párky, které jsou vyrobeny zejména na bázi strojně odděleného masa, které představuje až dvě třetiny výrobku, tak německý produkt je postaven na vepřovém mase,“ uvedl Maryška s tím, že „cenové srovnání vychází víceméně ve prospěch německého zboží.“
GALERIE
V4 o potravinách
Srovnání informací na obalech u výrobků prodávaných pod vlastní značkou v obchodních řetězcích v Česku a v německy mluvících zemích ukázalo také „velmi podstatné rozdíly, které většinou hrály v neprospěch zboží prodávaného na českém trhu.“ Například „rakouská šunka stejné značky a stejného cenového naladění obsahovala 91 procent masa, zatímco ta česká 72 procent.“ Další rozdíly se týkají přídatných látek v pečivu či limonádách.
Rozdíly se podle Maryšky týkají několika typů potravin – zejména masných výrobků, nápojů či mléčných výrobků. Odhadem jde asi o čtvrtinu výrobků, dodal.
Potravinářská komora: Řešením jsou nižší marže
Podle Miroslava Koberny z Potravinářské komory není problém ve výrobcích potravin. „Problém je, že to od nich musí někdo koupit a prodat. Obchodní řetězce v nových členských zemích požadují jinou cenu za zboží, a tudíž jinou kvalitu. A ten výrobce se tomu musí přizpůsobit,“ uvedl Koberna.
Problém vidí v tom, že se v Česku prodává hodně potravin ve slevových akcích, aby se plošně snížila jejich cena. „Bylo by lepší plošně snížit marže obchodníkům, tím by potraviny plošně zlevnily. Nemuseli bychom tolik výrobků prodávat v nesmyslných akcích, a lidé by kupovali kvalitnější zboží,“ domnívá se Koberna.
Kopřiva ze SZPI: Z hlediska práva jde o to, jestli složení odpovídá obalu (zdroj: ČT24)
Mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva pak uvedl, že ve stávajícím právním rámci nemohou konat přímo, můžou se zaměřit jenom na delikty, které objektivně porušují právní předpisy, tedy že skutečné složení neodpovídá tomu, co bylo uvedeno na obale. To lze považovat za falšování.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pořadu Události, komentáře řekl, že když jde o jednotný evropský trh, kde mají být stejná práva spotřebitelů, tak by stejný výrobek od stejného výrobce ve stejném obalu se stejnou grafikou měl být svým složením všude stejný. Podle něho by to bylo i legislativně jednoduché zařídit.
Domnívá se, že dnes je spotřebitel klamán. Ministr řekl, že problém není v bezpečnosti výrobků, ale v etické rovině. Uvedl, že se záležitosti věnuje od roku 2015 a nyní se k němu přidávají další politici, v Česku i v zahraničí.
Jurečka, Havel, Zelený o rozdílech v kvalitě potravin (zdroj: ČT24)
Agrární analytik Petr Havel (Realisté) ve stejném pořadu řekl, že v rámci celé EU to není bráno za velký problém a to ani v Polsku. Záležitosti se věnují jen země bývalého východního bloku. Uvedl, že v okamžiku, kdy čeští spotřebitelé budou kupovat české výrobky určené pro český trh, tak žádný problém s dvojí kvalitou nebude.
Zdůraznil také, že jde o vícevrstevný problém, například se do toho zapojují i různé chutě v různých zemích. Jurečka na to reagoval, že jde o zástupný argument globálních výrobců, kteří hledají alibi. Havel oponoval, že i kulturně blízké Rakousko má jiné chutě. Současnou situaci považuje za poloklamání, protože spotřebitel má možnost z obalu zjistit složení výrobku. Část viny vidí ve spotřebitelích, protože kupují levné výrobky, někdy ovšem také nevědí, proč jsou tak levné. Podotkl, že v západních státech je těsnější vazba mezi spotřebitelem a jeho potravinářem, „vzájemně si věří“.
Uvedl také,že zmiňovaný problém různé kvality stejného výrobku není tak široký. Jurečka s tím nesouhlasil. Nicméně za nejklíčovější ministr považuje to, aby zákazník vyhledával kvalitní produkt od místního, domácího producenta.
Co si firmy dovolí
Vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený řekl, že firmy nemají strach prodávat zboží v méně kvalitní verzi do doby, než se tomu „přiřadí nějaká mediální pozornost“. Podle něho platí, že když se trh sám neposune ke srovnatelným výrobkům, musí tomu někdo pomoci. Domnívá se, že tlak politiků i mediální tlak celou záležitost posouvají a pomoci může i evropský tlak.
Doplnil, že v testech byly zjištěny i výrobky, které jsou u nás kvalitnější než v západních státech, měly například více ovocné složky.
O schůzku požádalo Slovensko
Minulý týden český premiér navrhoval, aby se varšavského summitu V4 o potravinách zúčastnil i zástupce Evropské komise. Maďarsko a Slovensko zase plánovaly, že se obrátí společně na Evropsku komisi s výzvou, ať zváží právní kroky, aby rozdíly v kvalitě odstranila.
O svolání mimořádné schůzky požádala Bratislava po vyhodnocení testů, podle kterých nadnárodní potravinářské firmy na Slovensko často dodávají méně kvalitní výrobky stejné značky než na pulty obchodů v sousedním Rakousku.
„Zjistili jsme věci, které jsou pro nás absolutně neakceptovatelné. Ten samý výrobek, ten samý druh, ten samý obal, ale na Slovensku jsme zjistili menší podíl masa, vyšší podíl tuků, nižší gramáž, podstatně víc konzervačních látek a umělých náhrad cukru, než měly výrobky, které koupili možná o 15 kilometrů dál v Rakousku,“ uvedl Fico. Nejméně dvě firmy se však vůči výsledkům testu a použité metodice ohradily.
Porovnání kvality potravin na Slovensku a v Rakousku, 2016
V Polsku nejsou rozdíly v kvalitě potravin vnímány tak citlivě jako v Bratislavě či v Praze, říká zpravodaj ČT ve Varšavě Miroslav Karas. „Polský trh je větší, víc jak z devadesáti procent v polských obchodech najdeme produkty domácí výroby, Poláci jsou zvyklí kupovat polské zboží,“ uvedl Karas.
„Úřad na ochranu spotřebitele nezaznamenal nějaký velký počet stížností na rozdíl v kvalitě potravin. Polsko není v této otázce tak slyšet jako Bratislava či Praha,“ dodal zpravodaj.