Téma Událostí ČT: Dvojí kvalita potravin lidi dráždí
Téměř devadesát procent českých spotřebitelů je nespokojeno s méně kvalitními potravinami v České republice oproti západní Evropě. Jde přitom často o potraviny se stejným obalem a logem, liší se však složením. „Český spotřebitel přitom přichází zkrátka, protože potraviny pro český trh obsahují méně hodnotné suroviny než potraviny, které míří na trh zemí takzvané staré evropské patnáctky,“ uvedl mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Pavel Kopřiva.
Podle SZPI, která průzkumy na toto téma dělala, zpravidla nejde o právní problém. „Jde převážně o etický problém, pokud je složení uvedeno na obalu. Pokud však složení není adekvátním způsobem označeno na obalu, pak jde o klamání spotřebitele, a tedy o právní problém,“ vysvětlil Kopřiva.
Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) už v souvislosti s tím oslovil svých dvanáct ministerských kolegů ze střední a východní Evropy, do jejichž zemí méně kvalitní potraviny také směřují. „Polovina z nich to také vnímá jako problém, a proto to chceme přednést na jednání Evropské komise,“ řekl Jurečka. Česká republika sama podle něj nemůže na jednotném evropském trhu situaci vyřešit. „Vstupovali bychom například do působnosti výrobce, který je v zahraničí. Potřebujeme tedy jednotnou evropskou legislativu,“ dodal Jurečka.
Čechům vadí dvojí kvalita potravin
Výrobci se nejčastěji brání tím, že se výrobky přizpůsobují odlišným chuťovým preferencím lidí ve střední a východní Evropě. S tímto tvrzením však více než tři čtvrtiny českých spotřebitelů nesouhlasí. Více než polovina z nich si myslí, že výrobci chtějí ušetřit na surovinách.
Ze sedmi výrobků se neshodují tři
Jak vypadá situace konkrétně zjišťovala i Česká televize. Ze sedmi druhů výrobků, zakoupených v Česku, na Slovensku a v Rakousku, se čtyři shodovaly úplně. V případě jogurtu se u nás a na Slovensku používá k dobarvení extrakt černé mrkve a karmín, zato v Rakousku červená řepa. Rakouský margarín také obsahoval o dvacet procent více tuku. V Česku a na Slovensku tuk nahrazuje voda. Také zakoupený nápoj se v Česku a Slovensku doslazuje glukozo-fruktozovým sirupem, kdežto v Rakousku se místo něj používá cukr.
„Z hlediska chuti zde není žádný rozdíl, nápoje jsou chuťově identické, ale glukozo-fruktozový sirup je nesporně levnější než cukr,“ uvedla odborná asistentka z Chemické fakulty VUT Milena Vespalcová.
Zakoupené potraviny byly zároveň v Česku nejdražší. Nákup vyšel na 690 korun, na Slovenku v přepočtu na 670 korun a v Rakousku dokonce na 560 korun, tedy o dvacet procent levněji než v ČR.
Jurečka: Porovnání cen je diskutabilní
Není překvapením, že za kvalitnějšími potravinami jezdí Češi do Německa. Někteří si je dokonce nechávají z Německa dovážet. Ve východním Bavorsku například utratí ročně přes dvě a půl miliardy korun. Vedle potravin nejčastěji nakupují oblečení a pro německé obchodníky jsou důležitým zdrojem příjmu. Hlavním důvodem, proč Češi nakupují za hranicemi je podle bavorské studie vyšší kvalita zboží, větší výběr a často i výhodné ceny.
V roce 2013 přitom podle Eurostatu patřila Česká republika mezi šest nejlevnějších zemí Evropské unie v oblasti potravin a nápojů. Nejlevnější potraviny byly v Polsku, dále v Rumunsku, Bulharsku či Maďarsku. Naopak nejvíce platili za potraviny lidé v Dánsku, Švédsku, Rakousku či Finsku.
V mnoha srovnáních přitom vycházejí české potraviny dražší, než v zahraničí. „Cenová otázka je diskutabilní. Problém je především v tom, že máme rozdílné sazby DPH. Česká republika má jednu z nejvyšších sazeb DPH pro potraviny,“ uvedl k tomu Jurečka.
Na problém upozornili Slováci před pěti lety
Již v roce 2011 přišla slovenská asociace spotřebitelů se zjištěním, že do východní Evropy se dováží méně kvalitní potraviny, než do zbytku Unie. Zjištění tehdy pobouřilo především Bulhary, průzkum totiž ukázal, že nejhorší potraviny směřovaly právě k nim. Evropská unie, která nechtěla do sporu mezi státy a potravinářskými firmami zasahovat, nakonec sdělila, že je praxe výrobců v pořádku, pokud uvedou složení potravin na obalu.
„Ty potraviny nejsou nebezpečné. I produkty úplně stejného jména se mohou v různých zemích lišit, protože se musí přizpůsobit národním zvykům. Je jen na spotřebiteli, aby se díval, co kupuje,“ řekl k tomu tehdy mluvčí Evropské komise pro zdraví a ochranu spotřebitele Frederic Vincent.
Další srovnání dělala minulý rok Vysoká škola chemicko-technologická. Ta porovnávala 24 druhů potravin zakoupených v České republice a v Německu. Rozdíly našli odborníci u třetiny z nich.
Česko má nejkvalitnější potraviny ze zemí bývalého východního bloku
V roce 2015 se Česká republika umístila na 25. místě v žebříčku Global Food Security Index, který porovnává kvalitu a dostupnost potravin ve více než sto státech světa. Oproti předchozímu roku si o dvě místa pohoršila. Česko má podle žebříčku nejkvalitnější potraviny ze všech zemí bývalého východního bloku. Autoři srovnání vidí největší problém především ve výdajích do zemědělského vývoje a výzkumu nových technologií.
Organizace Oxfam, která se ve svém žebříčku zaměřila na problematiku kvality jídla, jeho dostatku a dostupnosti, ale také na výskyt obezity a cukrovky, hodnotí Českou republiku také veskrze pozitivně. Zatímco v kvalitě potravin a v jejich cenové dostupnosti se Česko umístilo na vysokých příčkách, v kategorii cukrovky a obezity skončilo nejhůře ze všech zemí Evropské unie. Celkově pak skončila na třicátém místě ze 125 států.
