Kurzarbeit prošel do závěrečného čtení. Názory poslanců na jeho podobu se stále výrazně liší

Poslanci sice ve středu poslali do třetího, závěrečného čtení pravidla zkrácené práce, tedy takzvaného kurzarbeitu, ale stále zůstávají značně rozděleni v názorech na jejich finální podobu. Celkem bylo podáno více než třicet pozměňovacích návrhů, mezi nimi jsou i ty vzájemně protichůdné od vládních stran ANO a ČSSD. Dolní komora bude nová pravidla schvalovat pravděpodobně v únoru.

Nesoulad ve vládní koalici ohledně zkrácené práce ukázalo i hlasování o návrhu sociální demokracie, aby bylo sněmovní finále možné už příští týden. Zkrácení lhůty pro projednání poslaneckých úprav v sociálním výboru navzdory naléhání ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) poslanci hnutí ANO nepodpořili a nebyl přijat. Nehlasovali pro něj ani poslanci KSČM a SPD.

Maláčová zdůrazňovala, že nová pravidla kurzarbeitu musí být účinná od března, aby nahradila dočasný protikoronavirový program Antivirus. Z něj se vyplácejí příspěvky na mzdy za dobu od loňského března a podpora se může podle evropských pravidel poskytovat nejvýše rok.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení nových pravidel už od loňského listopadu, nebyla na nich ale shoda.

Odboráři i zaměstnavatelé podpořili návrh ministerstva práce

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a šéfové největších odborových centrál a organizací zaměstnavatelů napsali společný dopis – ještě před jednáním sněmovny – poslancům kvůli navrhovanému kurzarbeitu. Podle nich je nezbytné novelu s kurzarbeitovými pravidly schválit ve sněmovně do konce ledna, aby firmy v krizi nezůstaly v příštích měsících bez podpory státu. 

Někteří poslanci to ve středu hodnotili jako nemístný nátlak. 

Vláda původně plánovala zavedení kurzarbeitu, jehož cílem je bránit propouštění a růstu nezaměstnanosti, už od loňského listopadu. Na nastavení se ale nedokázala dlouho shodnout. Prodloužila proto dočasný kurzarbeitový program Antivirus do konce února. Od března by měl navázat právě kurzarbeit.

Novelu o zaměstnanosti s kurzarbeitem, kterou kabinet loni na podzim poslal do sněmovny, kritizovali odboráři i zaměstnavatelé. Poslanci navrhli desítky úprav. Ucelený návrh se změnami připravilo i ministerstvo práce. Podal ho poslanec ČSSD Roman Sklenák. Maláčová s odboráři ho v dopise označili za „funkční kompromis“.

Varovali před schvalováním jednotlivých poslaneckých návrhů. Podle nich nejsou předem projednané, mají nedostatky a v kombinaci s jinými by z kurzarbeitu mohly udělat nepoužitelný nástroj. Vést by mohly k prodlení, ke zvýšení rizika korupce či k zostření konkurenčního boje, obávají se pisatelé. Zdůraznili, že novelu je kvůli nemožnosti prodloužit Antivirus nutné schválit do konce ledna.

„Kurzarbeit je, jak nám ukazuje koronavirová krize, nezbytný k překlenutí období ekonomických i jiných krizí bez zbytečných ztrát pracovních míst, růstu nezaměstnanosti a krachu perspektivních podniků,“ stojí v dopise. Spolu s Maláčovou ho podepsali předáci Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek a prezidenti Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Velmi se zlobím na Putina, řekl Trump. Pohrozil také Íránu bombardováním

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Dopad amerických cel na Evropu bude trvalejší, soudí Jonáš. Unie má však své trumfy, věří Singer

Nová americká cla vůči dovozu z Kanady a Mexika budou mít spíše přechodný charakter, zatímco vůči Evropě mohou mít trvalejší platnost, odhadl investiční bankéř Ondřej Jonáš v pořadu Otázky Václava Moravce. Bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer s tímto závěrem ohledně sousedů Spojených států souhlasil, naopak Evropa má podle něj trumfy pro jednání s administrativou Donalda Trumpa o výši cel.
před 15 hhodinami

Zvýšení výdajů na obranu jsme schopni vyřešit v rámci rozpočtu, řekl Hladík

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.
před 17 hhodinami

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
včera v 06:00

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
29. 3. 2025

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
29. 3. 2025

Americká firma Aludyne propouští všechny zaměstnance závodu v Ostravě

Americký výrobce autodílů Aludyne propouští všech 331 zaměstnanců závodu v Ostravě. V pátek to uvedl server Novinky.cz. Důvodem je podle americké skupiny úbytek klientů. Provoz firmy Aludyne Czech, která vyráběla hliníkové součástky pro automobilový průmysl, skončí k poslednímu březnu.
28. 3. 2025

Americká cla dle firem negativně ovlivní český export. Německo volá po urychleném jednání

Chystaná americká cla budou mít podle zástupců tuzemského průmyslu negativní dopad na český export, zejména na dodavatele dílů. Podle automobilky Škoda Auto lze kromě toho navíc očekávat i další nepřímé efekty pro evropský automobilový trh v čele s přílivem vozů z Číny. Česko loni dle dat Svazu průmyslu vyvezlo do USA stroje a dopravní prostředky za 71 miliard korun. Negativně vnímají americká cla také ministři států EU.
27. 3. 2025Aktualizováno27. 3. 2025
Načítání...