Kurzarbeit prošel do závěrečného čtení. Názory poslanců na jeho podobu se stále výrazně liší

Poslanci sice ve středu poslali do třetího, závěrečného čtení pravidla zkrácené práce, tedy takzvaného kurzarbeitu, ale stále zůstávají značně rozděleni v názorech na jejich finální podobu. Celkem bylo podáno více než třicet pozměňovacích návrhů, mezi nimi jsou i ty vzájemně protichůdné od vládních stran ANO a ČSSD. Dolní komora bude nová pravidla schvalovat pravděpodobně v únoru.

Nesoulad ve vládní koalici ohledně zkrácené práce ukázalo i hlasování o návrhu sociální demokracie, aby bylo sněmovní finále možné už příští týden. Zkrácení lhůty pro projednání poslaneckých úprav v sociálním výboru navzdory naléhání ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) poslanci hnutí ANO nepodpořili a nebyl přijat. Nehlasovali pro něj ani poslanci KSČM a SPD.

Maláčová zdůrazňovala, že nová pravidla kurzarbeitu musí být účinná od března, aby nahradila dočasný protikoronavirový program Antivirus. Z něj se vyplácejí příspěvky na mzdy za dobu od loňského března a podpora se může podle evropských pravidel poskytovat nejvýše rok.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení nových pravidel už od loňského listopadu, nebyla na nich ale shoda.

Odboráři i zaměstnavatelé podpořili návrh ministerstva práce

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a šéfové největších odborových centrál a organizací zaměstnavatelů napsali společný dopis – ještě před jednáním sněmovny – poslancům kvůli navrhovanému kurzarbeitu. Podle nich je nezbytné novelu s kurzarbeitovými pravidly schválit ve sněmovně do konce ledna, aby firmy v krizi nezůstaly v příštích měsících bez podpory státu. 

Někteří poslanci to ve středu hodnotili jako nemístný nátlak. 

Vláda původně plánovala zavedení kurzarbeitu, jehož cílem je bránit propouštění a růstu nezaměstnanosti, už od loňského listopadu. Na nastavení se ale nedokázala dlouho shodnout. Prodloužila proto dočasný kurzarbeitový program Antivirus do konce února. Od března by měl navázat právě kurzarbeit.

Novelu o zaměstnanosti s kurzarbeitem, kterou kabinet loni na podzim poslal do sněmovny, kritizovali odboráři i zaměstnavatelé. Poslanci navrhli desítky úprav. Ucelený návrh se změnami připravilo i ministerstvo práce. Podal ho poslanec ČSSD Roman Sklenák. Maláčová s odboráři ho v dopise označili za „funkční kompromis“.

Varovali před schvalováním jednotlivých poslaneckých návrhů. Podle nich nejsou předem projednané, mají nedostatky a v kombinaci s jinými by z kurzarbeitu mohly udělat nepoužitelný nástroj. Vést by mohly k prodlení, ke zvýšení rizika korupce či k zostření konkurenčního boje, obávají se pisatelé. Zdůraznili, že novelu je kvůli nemožnosti prodloužit Antivirus nutné schválit do konce ledna.

„Kurzarbeit je, jak nám ukazuje koronavirová krize, nezbytný k překlenutí období ekonomických i jiných krizí bez zbytečných ztrát pracovních míst, růstu nezaměstnanosti a krachu perspektivních podniků,“ stojí v dopise. Spolu s Maláčovou ho podepsali předáci Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek a prezidenti Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 10 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...