Kurzarbeit prošel do závěrečného čtení. Názory poslanců na jeho podobu se stále výrazně liší

Poslanci sice ve středu poslali do třetího, závěrečného čtení pravidla zkrácené práce, tedy takzvaného kurzarbeitu, ale stále zůstávají značně rozděleni v názorech na jejich finální podobu. Celkem bylo podáno více než třicet pozměňovacích návrhů, mezi nimi jsou i ty vzájemně protichůdné od vládních stran ANO a ČSSD. Dolní komora bude nová pravidla schvalovat pravděpodobně v únoru.

Nesoulad ve vládní koalici ohledně zkrácené práce ukázalo i hlasování o návrhu sociální demokracie, aby bylo sněmovní finále možné už příští týden. Zkrácení lhůty pro projednání poslaneckých úprav v sociálním výboru navzdory naléhání ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) poslanci hnutí ANO nepodpořili a nebyl přijat. Nehlasovali pro něj ani poslanci KSČM a SPD.

Maláčová zdůrazňovala, že nová pravidla kurzarbeitu musí být účinná od března, aby nahradila dočasný protikoronavirový program Antivirus. Z něj se vyplácejí příspěvky na mzdy za dobu od loňského března a podpora se může podle evropských pravidel poskytovat nejvýše rok.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci, kdy podnik platí lidem za odpracované hodiny a stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Vláda původně plánovala zavedení nových pravidel už od loňského listopadu, nebyla na nich ale shoda.

Odboráři i zaměstnavatelé podpořili návrh ministerstva práce

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a šéfové největších odborových centrál a organizací zaměstnavatelů napsali společný dopis – ještě před jednáním sněmovny – poslancům kvůli navrhovanému kurzarbeitu. Podle nich je nezbytné novelu s kurzarbeitovými pravidly schválit ve sněmovně do konce ledna, aby firmy v krizi nezůstaly v příštích měsících bez podpory státu. 

Někteří poslanci to ve středu hodnotili jako nemístný nátlak. 

Vláda původně plánovala zavedení kurzarbeitu, jehož cílem je bránit propouštění a růstu nezaměstnanosti, už od loňského listopadu. Na nastavení se ale nedokázala dlouho shodnout. Prodloužila proto dočasný kurzarbeitový program Antivirus do konce února. Od března by měl navázat právě kurzarbeit.

Novelu o zaměstnanosti s kurzarbeitem, kterou kabinet loni na podzim poslal do sněmovny, kritizovali odboráři i zaměstnavatelé. Poslanci navrhli desítky úprav. Ucelený návrh se změnami připravilo i ministerstvo práce. Podal ho poslanec ČSSD Roman Sklenák. Maláčová s odboráři ho v dopise označili za „funkční kompromis“.

Varovali před schvalováním jednotlivých poslaneckých návrhů. Podle nich nejsou předem projednané, mají nedostatky a v kombinaci s jinými by z kurzarbeitu mohly udělat nepoužitelný nástroj. Vést by mohly k prodlení, ke zvýšení rizika korupce či k zostření konkurenčního boje, obávají se pisatelé. Zdůraznili, že novelu je kvůli nemožnosti prodloužit Antivirus nutné schválit do konce ledna.

„Kurzarbeit je, jak nám ukazuje koronavirová krize, nezbytný k překlenutí období ekonomických i jiných krizí bez zbytečných ztrát pracovních míst, růstu nezaměstnanosti a krachu perspektivních podniků,“ stojí v dopise. Spolu s Maláčovou ho podepsali předáci Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek a prezidenti Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 53 mminutami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 20 hhodinami

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
včera v 14:47

Německá armáda koupí pistole od České zbrojovky

Česká zbrojovka, výrobce ručních palných zbraní, získala zakázku u německé armády, bundeswehr si vybral její pistoli jako svou novou služební zbraň. Uherskobrodská firma informovala, že zakázku získala v mezinárodním tendru a uspěla před několika globálními konkurenty. Cenu ani rozsah zakázky neuvedla.
19. 12. 2025
Načítání...