Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani náznak případných kartelových dohod. Předseda ÚOHS Petr Mlsna uvedl, že trh reaguje na růst cen vstupů, proto úřad nedoporučuje zavedení cenové regulace. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) by se podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) měl omluvit za své výroky, v nichž z růstu cen potravin vinil hlavně obchodní řetězce. Ministr to však odmítl, trh s potravinami v Česku podle něj opět funguje.
„Experimenty s cenovou regulací u potravin ukázaly, že ve výsledku vedou naopak k většímu růstu cen pro spotřebitele, protože dodavatelé dávají přednost vývozu před sycením domácího trhu,“ sdělil Mlsna.
Úřad oslovil jako součást zjišťování více než dvě stě firem ze všech částí řetězce a přes čtrnáct oborových svazů. Podle prezentovaných závěrů je u všech pěti komodit nejvyšší marže ve výrobně-obchodním řetězci na straně prvovýrobců, rostoucí ceny vstupů, tedy například energií nebo dopravy, ale do vlastní marže promítly všechny části řetězce.
Tam, kde má řetězec tři stupně, jako například u mléka, tak zákazník zaplatí v konečné ceně zvýšení energií třikrát. Ceny všech pěti komodit na trhu kopírovaly růst ceny základní suroviny.
U kuřecího se projevilo i zdražení krmných směsí
U čtyř z pěti komodit má cesta produktu od výrobce či chovatele do maloobchodu tři stupně – prvovýrobu, zpracovatele a samotný maloobchod. U vajec jsou stupně pouze dva. Cena všech pěti komodit začala růst po vypuknutí války na Ukrajině, ovlivnil je růst energií, u kuřecího masa se projevil také vliv zdražení krmných směsí.
ÚOHS zjistil, že směsi tvoří až sedmdesát procent nákladů na chov kuřat. „U kuřecího masa ovlivnila růst ceny pandemie ptačí chřipky, u ostatních komodit většina zástupců všech částí řetězce zdůvodňovala růst marží zdražením energií i dopravy v důsledku růstu cen pohonných hmot,“ uvedl místopředseda ÚOHS Petr Solský.
Průměrná cena trvanlivého mléka pro spotřebitele se podle zjištění úřadu zvýšila z 13,59 Kč za litr bez DPH v březnu 2020 na 18,58 Kč za litr bez daně letos v únoru. Cena másla bez DPH stoupla od března 2020 do loňského listopadu v průměru o 19,41 Kč na 56,31 Kč, do letošního února klesla na 49,95 koruny. Mouka letos v únoru stála v průměru 17,94 koruny bez DPH, tedy zhruba o sedm korun více než v březnu 2020.
Kilogram chlazeného kuřete od té doby zdražil z 52,55 Kč na 79,53 Kč a vejce velikosti M z 2,35 Kč na 5,05 Kč bez daně. DPH na potraviny je 15 procent, vláda plánuje ale její snížení na 12 procent. Výjimkou mají být nealkoholické nápoje, které by měly spadat do vyšší sazby 21 procent.
Antimonopolní úřad se tvorbou cen u mléka, másla, vajec, mouky a kuřecího masa začal zabývat z vlastního rozhodnutí poté, co ceny potravin loni na podzim začaly rychle růst. Sledoval vývoj cen od roku 2018 s ohledem na pět zlomových dat, které mohly mít na růst cen vliv – jako byl začátek energetické krize nebo začátek války na Ukrajině. Ve zvláštním šetření se věnuje vývoji ceny cukru. Cenám potravin se prý bude věnovat dál, sledovat bude případné protisoutěžní jednání i zneužití významné tržní síly.
Za zajímavý fenomén označil místopředseda úřadu Kamil Nejezchleb takzvané privátní značky. „U privátních značek je vysoký podíl prodejů zejména u mléka, kuřecího masa, mouky a vajec, u másla byl nižší. Cenový rozdíl oproti běžným značkám je různý u jednotlivých komodit, například u mouky je značný,“ uvedl Nejezchleb.
Svaz obchodu vyzval Nekulu k omluvě, ten to odmítl
Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu by se měl ministr zemědělství Nekula omluvit za své výroky, v nichž z růstu cen potravin vinil hlavně obchodní řetězce. Ministr dříve kritizoval například růst cen cukru nebo vajec a mluvil mimo jiné o tom, že ceny vypadají, jako by obchodníci sami museli nosnice přikrmovat na pultech obchodů. Sám se kvůli cenám vajec nebo cukru obrátil na ÚOHS.
Nyní sdělil, že se za své výroky neomluví. „Zatímco před rokem stačilo obchodníkům přirazit si na jednom vajíčku jednu korunu, na začátku letošního roku si již přiráželi dvě koruny. I laik pozná, že se zde něco odehrává,“ uvedl jako příklad Nekula. Podobné skokové zdražení podle něj bylo loni na podzim i u cukru. „Jsou to velmi jednoduché počty, kdo si rychleji přirážel, kdo využíval té situace,“ dodal v úterý ministr.
Zjištění ÚOHS je podle ministra příznivá zpráva. „Bohudík, opět nám funguje trh. Protože na základě dat, které jsme měli od Českého statistického úřadu, jsme zaznamenali konkrétní situace, kdy jsme měli vážné podezření na skryté nebo otevřené kartelové dohody u některých potravin,“ uvedl šéf resortu. Za poklesem cen potravin je podle něj mimo jiné tlak různých institucí. „Konečně jsme v situaci, kdy potraviny táhnou inflaci dolů,“ řekl ministr s tím, že inflace klesá díky konkurenčnímu prostředí.
Prouza: Na situaci vydělaly velké agroskupiny
Prezident SOCR Tomáš Prouza zveřejnění závěrů úřadu považuje za ukončení diskuse o cenách potravin. „Prokázal to, co jsme říkali od počátku – že obchody nejsou viníkem rychlého růstu cen potravin v České republice. Po dnešku by mělo být každému jasné, že na kritické situaci posledního roku a půl masivně vydělaly velké české agroskupiny. A pevně doufám, že se za své chování veřejnosti omluví tím jediným možným způsobem – rychlým zlevněním potravin a vrácením alespoň části svých nadsazených zisků zákazníkům,“ prohlásil.
Poznamenal také, že SOCR už dříve upozorňoval na to, že v některých segmentech trhu je velmi malá konkurence mezi dodavateli. Vláda by podle Prouzy měla být v plánovaných škrtech dotací v zemědělství nebo potravinářství odvážnější. Nekula už řekl, že se plánuje škrtnout dotační titul, ze kterého v minulosti čerpaly hlavně velké potravinářské firmy jako Madeta, Hamé nebo podniky z holdingu Agrofert.
Zemědělci ze zdražení stále viní řetězce
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal Prouzovu kritiku odmítl. Poukázal na to, že zemědělci, kteří jsou na začátku celého výrobního řetězce, mají nejvíc práce a nákladů. „Například kuřata jsou vykrmována po dobu 35 až 50 dní a po celou dobu se o ně chovatel stará, což znamená náklady na krmné směsi, energie, pohonné hmoty, mzdy pracovníků a další,“ shrnul.
Také Zemědělský svaz ČR trvá na tom, že zdražení potravin způsobily hlavně obchodní řetězce, vypovídají o tom prý reálná čísla například Českého statistického úřadu. „Zpráva potvrdila to, co jsme říkali. Ona je hrozně důležitá, protože ukazuje jednu věc. Není zde žádná přílišná koncentrace na straně zemědělců. Větší koncentrace je u potravinářů a deset obchodních řetězců ovládá 75 procent trhu,“ řekl České televizi předseda Zemědělského svazu České republiky Martin Pýcha.
Doležal věří, že výsledky šetření odpovídají skutečnosti, a na první pohled tedy přičítají růst cen potravin všem součástem dodavatelského řetězce. „Nicméně ve skutečnosti to tak vůbec nemusí být, protože postrádáme informace o vztahu mezi výší nákladů vůči ceně konkrétní komodity a výší obchodní přirážky, přestože se těmito otázkami ÚOHS podle našich informací také zabýval,“ doplnil Doležal.
Koberna: Ukázalo se, že za vysoké ceny nemůže nikdo
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) zájem vlády a tlak ministra zemědělství vedly k tomu, že ceny potravin v poslední době klesají. Uvedl také, že jednání, která kabinet vedl se všemi, kteří se na produkci a prodeji potravin podílejí, nevedla k jednoznačnému závěru, kde vysoké ceny vznikají. Každá z profesních skupin podle něho viděla problém u další.
Ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslav Koberna České televizi sdělil, že pro něj výsledky šetření ÚOHS nejsou žádným překvapením. „Trh je tady velice segmentovaný. A vyloučíme-li ty nezákonné praktiky, jako je kartelová dohoda, tak trh skutečně funguje,“ okomentoval.
„Jsme rádi, že ÚOHS analýzu udělal. Tím se snad uzavřela kapitola toho osočování, kdo za vysoké ceny potravin může. A tady je vidět, že za to prostě nemůže nikdo. Taková je realita současného trhu,“ dodal Koberna.
Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová podotýká, že příčiny vysokých cen potravin zůstávají. „Jsou to vysoké ceny energií ve srovnání s ostatními státy, je to stále vysoké DPH. Myslím, že snížení na dvanáct procent nic neřeší. (…) To jsou věci, kterým se teď můžeme plně věnovat,“ uvedla v pořadu Byznys ČT24. U potravinářů prý již došlo k výrazným vnitřním úsporám, kdy si snížili marži.
