Strava matky v těhotenství může ovlivnit tvarování mozkové kůry a v důsledku toho slovní inteligenci potomka v jeho dospělosti. Nasvědčuje tomu výzkum vědeckého týmu pod vedením Kláry Marečkové z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Studie naznačuje, že zdravější, protizánětlivá výživa může podpořit vývoj mozku a jazykových schopností budoucích generací.
Potrava matky může ovlivnit mozkovou kůru a IQ potomka, říká výzkum brněnské vědkyně
Studie nebyla velká rozsahem, ale detailem výzkumu. Vědci studovali pomocí magnetické rezonance a neuropsychologických vyšetření 179 mladých dospělých, kteří se narodili na počátku devadesátých let na jižní Moravě. Zkoumali údaje o stravě matek v období těhotenství a hledali souvislost mezí IQ a strukturou mozkové kůry potomků. Ukázalo se, že čím více zánětlivých potravin matka v těhotenství konzumovala, tím nižší měl její potomek verbální IQ ve věku 28 až 30 let.
„Naše zjištění ukazují, že výživa matky v těhotenství může mít překvapivě dlouhodobý dopad na vývoj mozku dítěte – až do jeho třicátých let. Ovlivnit lze zejména verbální schopnosti, které jsou důležité pro komunikaci, vzdělávání i pracovní uplatnění,“ komentovala výsledky Marečková.
Potraviny a záněty
Mezi potraviny s vysokým indexem zánětlivosti patří třeba uzeniny, smažená jídla, cukrovinky, sladké nápoje, bílé pečivo nebo vysoce zpracované potraviny, jakou jsou chipsy a instantní jídla. Nízký zánětlivý index naopak mají ovoce a zelenina, celozrnné produkty, luštěniny, ryby, ořechy a semena nebo olivový olej. V podstatě se jedná zjednodušeně o klasický rozdíl mezi zdravou a nezdravou potravou.
Vliv zánětlivé stravy se podle studie projevil i na záhybech mozkové kůry, takzvané gyrifikaci. Ta odráží vývoj mozku v prenatálním období a prvních měsících života. Změny byly u mužů výraznější než u žen. Vliv se projevil hlavně v oblasti spojené s porozuměním řeči a textu a pamětí.
Změny ve strukturách mozku podle autorů studie částečně vysvětlují, proč děti matek s více zánětlivou stravou dosahovaly nižších výsledků v testech verbálního IQ. Jinými slovy, vliv stravy matky se „otiskl“ do struktury mozku dítěte, a ta pak ovlivnila jeho jazykové schopnosti v dospělosti.
„Tyto výsledky naznačují, že podpora protizánětlivé stravy v těhotenství může být účinným nástrojem veřejného zdraví pro zlepšení kognitivního vývoje budoucích generací,“ doplnila v tiskové zprávě spoluautorka studie Samantha Dawsonová z Deakinovy univerzity v Austrálii.
Proč jsou záněty nebezpečné
Záněty jsou obecně reakcí imunitního systému na látky, které pro něj mohou představovat nějaké riziko. Když je v těle najde, začne „mobilizace“, při které se v místě zánětu začnou aktivovat a vyrábět obránci, kteří mají invazi odrazit.
To je v případě reálného akutního ohrožení prospěšné, představuje to základní způsob, jak se s rizikem vypořádat. Ale když je zánětů hodně, organismus to vyčerpává: výše popsaná imunitní reakce není „zadarmo“, stojí tělo spoustu energie a zdrojů, které se tak nedají využít pro běžné účely. Přehnaná reakce imunitního systému také škodí, a to rovnou z více příčin.
