Marihuana v těhotenství způsobuje u dětí problémy s chováním

Pokud matky užívají během gravidity nebo těsně po porodu marihuanu, může se to projevit na psychice jejich potomků, konkrétně na zvýšeném riziku vzniku rušivých poruch chování. Vědci v nové studii popsali nejen statistiku, ale také našli příčiny.

Vědci analyzovali obrovský soubor dat o celkem 222 600 matkách a dětech z Austrálie. Hledali přitom statistické náznaky o tom, jak by kouření marihuany mohlo ovlivňovat plod – takovou mírou, že se to projeví i později. Ukázalo se, že dopady jsou jasně viditelné: u dětí, které byly v době těhotenství a po porodu vystaveny užívání konopí ze strany matky, byla třikrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich objeví problémy s chováním. Studie vyšla v odborném časopise Psychiatry Research.

„Zjistili jsme, že u dětí matek s poruchou způsobenou užíváním konopí (CUD) je významně vyšší riziko vzniku poruch chování, jako jsou porucha opozičního vzdoru (ODD) a porucha chování (CD),“ uvedl Abay Tadesse, který se na studii podílel.

„Náš výzkum ukázal, že užívání konopí matkami během těhotenství zvýšilo riziko vzniku poruch chování 3,56krát, zatímco pokud ho užívaly po porodu, tak se riziko zvýšilo 2,95krát,“ doplnil s tím, že vzhledem k tomu, že podle odhadů užívá konopí každá pátá australská těhotná žena a narůstá počet disruptivních poruch chování, podtrhují tyto výsledky rostoucí obavy o veřejné zdraví v souvislosti s užíváním konopí.

Podle autorů to zdůrazňuje nutnost více pracovat s opatřeními, která by zabránila těhotným ženám a ženám těsně po porodu užívat tuto drogu.

Možné ovlivnění vývoje mozku

Profesorka Rosa Alatiová, vedoucí Curtinské školy populačního zdraví, uvedla, že studie poukázala na trvalý dopad užívání konopí matkami na duševní zdraví dětí. A vysvětlila i fyziologickou příčinu: „Složky kanabinoidů mohou přecházet přes placentu a dostávat se do mateřského mléka, což může potenciálně ovlivnit vývoj mozku. Tento výzkum poskytuje zásadní důkazy, které pomohou utvářet zdravotní politiku zaměřenou na minimalizaci škod.“

„I když jsou intervenční strategie nezbytné, je zapotřebí také dalšího genetického výzkumu, abychom lépe porozuměli souvislosti mezi užíváním konopí matkami a poruchami chování u dětí,“ doplnila.

Tato studie sice popsala užívání konopí matkami jako významný rizikový faktor pro vznik rušivých poruch chování v dětství, ale současně její autoři přiznávají, že tyto souvislosti jsou pravděpodobně ovlivněny také řadou genetických, environmentálních a sociálních faktorů. Nepopírají ani vliv dalších faktorů spojených s jinými společensky rozšířenými drogami, jako je například alkohol.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 1 hhodinou

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 2 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 3 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 5 hhodinami
Načítání...