Marihuana zvyšuje riziko úmrtí na vysoký krevní tlak

Konopí zvyšuje krevní tlak, a to dosti výrazně. Konzumace této látky tak až několikanásobně zesiluje riziko úmrtí způsobeného hypertenzí – tedy vysokým krevním tlakem, píše italský deník La Repubblica.

Vědci z Georgijské státní univerzity v Atlantě ve Spojených státech analyzovali studie Průzkumu národního zdraví a výživy (NHANES), který vyhodnocuje zdravotní stav a výživu dospělých i dětí. Experti věnovali zejména pozornost analýze této možné souvislosti u jedinců starších dvaceti let, kteří bývají nejčastěji konzumenty konopí.

Výzkum ukázal, že ten, kdo konzumuje marihuanu, se vystavuje třikrát většímu nebezpečí úmrtí způsobenému hypertenzí než ten, kdo drogu neužívá. A jestliže konzument marihuany ve svém zlozvyku pokračuje, riziko každým rokem roste, říká autorka studie Barbara Yankeyová. Marihuana zřejmě má negativní účinky většího dosahu i na kardiovaskulární systém.

Konzumenti marihuany leží v nemocnicích s infarkty

„Je známo, že se v nemocnicích setkáváme s infarktem v důsledku konzumace marihuany. To znamená, že užívání této drogy může mít ještě závažnější dopady na kardiovaskulární systém, než je tomu u kouření cigaret. Nicméně počet kuřáků v naší studii byl malý a bude třeba další analýzy na širším vzorku,“ uvádí Yankeyová.

Nahrávám video

Vědci porovnávali údaje NHANES s těmi, které se vztahovaly k příčinám úmrtí v roce 2011, jež mělo k dispozici Národní středisko pro zdravotní statistiku, aby zjistili vztah mezi konzumací kanabinoidní látky a rizikem úmrtí způsobených srdečním selháním. Všech 1213 osob bylo rozděleno do několika skupin: 34 procent tvořili nekuřáci, 21 procent pouze konzumenti marihuany, čtyři procenta osob pouze kouřila cigarety, 20 procent tvořili kuřáci cigaret užívající marihuanu, 16 procent konzumenti marihuany a bývalí kuřáci a pět procent jen bývalí kuřáci cigaret.

Zdá se, že tato rostlina s četnými účinky, zvláště analgetickými, kdy mírní bolest vyvolanou některými nemocemi, není pro naše zdraví tak prospěšná. Jednou z hlavních aktivních látek marihuany je THC (tetrahydrocannabinol), který působí tak, že aktivuje dva typy receptorů přítomných v našich buňkách: kanabinoidní receptor CB1, který nacházíme v mozku, v srdci, v játrech a v cévách, a receptor typu CB2, který je přítomný zejména v buňkách imunitního systému. Aktivace těchto receptorů zřejmě v prvním případě vede k aterogenním účinkům, které přispívají k ateroskleróze, v druhém případě má antiaterogenní účinky.

Pozitiva i negativa – důležité jsou informace

Kromě těch účinků, které prokázal výzkum, je marihuana známá svým škodlivým vlivem na kardiovaskulární systém. „Konzumace marihuany má bezpečně akutní účinek na kardiovaskulární systém, který s sebou přináší jak zvyšování arteriálního tlaku, tak i zrychlování srdečního tepu (tachykardie) v důsledku aktivace sympatického nervového systému,“ uvádí ředitel kardiovaskulárního oddělení milánské nemocnice Humanitas Gianluigi Condorelli.

„Kdo již trpí nějakou kardiovaskulární chorobou, je vystaven vysokému riziku infarktu: je totiž prokázáno, že do hodiny po konzumaci psychoaktivní látky vzrůstá až čtyřnásobně riziko infarktu myokardu. Obtížnější je určit chronické účinky konzumace marihuany ve střední a vzdálené budoucnosti. To proto, že jsou často zastírány jinými okolnostmi, jako je nezdravý životní styl či nadměrné pití alkoholu a užívání jiných látek, které ztěžují definici specifické úlohy kanabinoidů (marihuany a hašiše) v souvislosti s jinými rizikovými faktory,“ dodává Condorelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 11 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 13 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.