Marihuana zvyšuje riziko úmrtí na vysoký krevní tlak

Konopí zvyšuje krevní tlak, a to dosti výrazně. Konzumace této látky tak až několikanásobně zesiluje riziko úmrtí způsobeného hypertenzí – tedy vysokým krevním tlakem, píše italský deník La Repubblica.

Vědci z Georgijské státní univerzity v Atlantě ve Spojených státech analyzovali studie Průzkumu národního zdraví a výživy (NHANES), který vyhodnocuje zdravotní stav a výživu dospělých i dětí. Experti věnovali zejména pozornost analýze této možné souvislosti u jedinců starších dvaceti let, kteří bývají nejčastěji konzumenty konopí.

Výzkum ukázal, že ten, kdo konzumuje marihuanu, se vystavuje třikrát většímu nebezpečí úmrtí způsobenému hypertenzí než ten, kdo drogu neužívá. A jestliže konzument marihuany ve svém zlozvyku pokračuje, riziko každým rokem roste, říká autorka studie Barbara Yankeyová. Marihuana zřejmě má negativní účinky většího dosahu i na kardiovaskulární systém.

Konzumenti marihuany leží v nemocnicích s infarkty

„Je známo, že se v nemocnicích setkáváme s infarktem v důsledku konzumace marihuany. To znamená, že užívání této drogy může mít ještě závažnější dopady na kardiovaskulární systém, než je tomu u kouření cigaret. Nicméně počet kuřáků v naší studii byl malý a bude třeba další analýzy na širším vzorku,“ uvádí Yankeyová.

Nahrávám video

Vědci porovnávali údaje NHANES s těmi, které se vztahovaly k příčinám úmrtí v roce 2011, jež mělo k dispozici Národní středisko pro zdravotní statistiku, aby zjistili vztah mezi konzumací kanabinoidní látky a rizikem úmrtí způsobených srdečním selháním. Všech 1213 osob bylo rozděleno do několika skupin: 34 procent tvořili nekuřáci, 21 procent pouze konzumenti marihuany, čtyři procenta osob pouze kouřila cigarety, 20 procent tvořili kuřáci cigaret užívající marihuanu, 16 procent konzumenti marihuany a bývalí kuřáci a pět procent jen bývalí kuřáci cigaret.

Zdá se, že tato rostlina s četnými účinky, zvláště analgetickými, kdy mírní bolest vyvolanou některými nemocemi, není pro naše zdraví tak prospěšná. Jednou z hlavních aktivních látek marihuany je THC (tetrahydrocannabinol), který působí tak, že aktivuje dva typy receptorů přítomných v našich buňkách: kanabinoidní receptor CB1, který nacházíme v mozku, v srdci, v játrech a v cévách, a receptor typu CB2, který je přítomný zejména v buňkách imunitního systému. Aktivace těchto receptorů zřejmě v prvním případě vede k aterogenním účinkům, které přispívají k ateroskleróze, v druhém případě má antiaterogenní účinky.

Pozitiva i negativa – důležité jsou informace

Kromě těch účinků, které prokázal výzkum, je marihuana známá svým škodlivým vlivem na kardiovaskulární systém. „Konzumace marihuany má bezpečně akutní účinek na kardiovaskulární systém, který s sebou přináší jak zvyšování arteriálního tlaku, tak i zrychlování srdečního tepu (tachykardie) v důsledku aktivace sympatického nervového systému,“ uvádí ředitel kardiovaskulárního oddělení milánské nemocnice Humanitas Gianluigi Condorelli.

„Kdo již trpí nějakou kardiovaskulární chorobou, je vystaven vysokému riziku infarktu: je totiž prokázáno, že do hodiny po konzumaci psychoaktivní látky vzrůstá až čtyřnásobně riziko infarktu myokardu. Obtížnější je určit chronické účinky konzumace marihuany ve střední a vzdálené budoucnosti. To proto, že jsou často zastírány jinými okolnostmi, jako je nezdravý životní styl či nadměrné pití alkoholu a užívání jiných látek, které ztěžují definici specifické úlohy kanabinoidů (marihuany a hašiše) v souvislosti s jinými rizikovými faktory,“ dodává Condorelli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 44 mminutami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 2 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 19 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 21 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 23 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...