Marihuana nesnižuje dopady užívání tvrdých drog. Ukázal to výzkum, který trval dvacet let

O marihuaně se někdy mluví jako o droze, která by mohla nahrazovat užívání silnějších návykových látek, které způsobují mnohem závažnější problémy. Teď ale rozsáhlá studie ukázala, že se taková očekávání nemohou naplnit – marihuana totiž takhle nefunguje.

Tento poznatek vychází z australské studie, které zkoumala data za dvacet let užívání marihuany a opioidů. Její autoři tvrdí, že nenašli žádné důkazy, které by prokazovaly účinnost marihuany ve snižování spotřeby nelegálních opioidů. Proto nemůže fungovat jako účinná dlouhodobá metoda snižování škod u osob s poruchami způsobenými užíváním tvrdých drog.

Studie, která vyšla v odborném časopise American Journal of Psychiatry, je výjimečná v tom, že nejde jen o prostou analýzu dat z nějakých veřejných databází (byť i to je v mnoha výzkumech důležité a užitečné). Její autoři sledovali v letech 2001 až 2022 skupinu 615 lidí závislých na heroinu, kteří mnohdy užívali také marihuanu. Analýza nenašla žádné důkazy, že by měla konzumace měkké drogy nějaký vliv na omezení konzumace tvrdé drogy.

Opioidová krize

Užívání opioidů je v současnosti zodpovědné za více úmrtí a zdravotních postižení než u jakékoliv jiné nelegální drogy. Poruchy způsobené užíváním opioidů a konopí tvoří v Austrálii přibližně 77 procent všech poruch způsobených užíváním nelegálních drog.

Podle autorů se dají jejich výsledky shrnout docela jednoduše: lékaři i experti na veřejné zdraví by měli být opatrní, pokud se rozhodnou vsadit právě na marihuanu jako na zbraň, která by měla zmenšit problém problémového užívání opioidů. Tato měkká droga podle nich není vhodná jako potenciální strategie, která by pomohla zvládnout opioidovou krizi.

Problém je v  Austrálii spíš teoretický, ale například ve Spojených státech mají některé státy programy, které pacientům umožňují nahradit opioidy právě marihuanou. A kanadská vláda zase v současné době přezkoumává zákon o konopí v souvislosti s léčebným konopím pro závislé na opioidech.

Australská studie ukazuje, že přinejmenším v této zemi taková strategie nefunguje. Je samozřejmě možné, že v jiných státech mají vliv nějaké specifické podmínky, které v Austrálii neexistují. Ale statistická metoda, kterou vědci použili, analyzovala všechny běžné faktory a byla schopná sledovat změny v užívání látek v průběhu času.

„Naše šetření ukazuje, že užívání konopí je v této populaci stále běžné, ale přitom nemusí být účinnou dlouhodobou strategií pro snížení užívání opioidů,“ říká hlavní autor Jack Wilson ze Sydneyské univerzity. „Existují tvrzení, že konopí může pomoci snížit užívání opioidů nebo pomoci lidem s poruchami způsobenými užíváním opioidů. Je ale zásadní si uvědomit, že tyto studie zkoumají krátkodobý dopad a zaměřují se spíše na léčbu chronické bolesti a zvládání bolesti než na úroveň užívání opioidů v jiných souvislostech.“

Dalším klíčovým zjištěním bylo, že užívání marihuany je mezi osobami s poruchou způsobenou užíváním opioidů běžné, a proto musí existovat klinické služby, které nabídnou další podporu lidem, kteří by chtěli užívání marihuany omezit.

„Poruchy způsobené užíváním opioidů jsou komplexní a je nepravděpodobné, že by je vyřešila jediná léčba,“ dodává Wilson. „Nejlepším způsobem, jak je podpořit, jsou holistické přístupy založené na důkazech, které se dívají na širší souvislosti a zahrnují fyzickou, psychologickou a farmakoterapeutickou léčbu.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled