Nadávkami k úspěchu. Klení podle vědců pomáhá lidem překračovat vlastní hranice

Když člověk při sportovním výkonu nadává, zvyšuje to jeho úspěšnost podobně, jako by si pomáhal zakázanými substancemi – podle nové studie tento psychologický trik umožňuje lidem prorazit vlastní zábrany.

Lidé klejí a nadávají prakticky pořád – a to už od malička. Hlavně když je člověk frustrovaný, vypustit z úst nadávku mu pomůže uvolnit se a upustit tak páru, aby dál mohl pokračovat v normální komunikaci.

Podle nového výzkumu je ale nadávání i zdravotně prospěšné: klení totiž může zvýšit fyzickou výkonnost tím, že lidem pomáhá překonat zábrany. Studie vědců z Americké psychologické asociace prokázala, že lidé, kteří si zanadávají nějakou ostrou vulgaritou, byli úspěšnější v testech síly i vytrvalosti.

„V mnoha situacích se lidé vědomě nebo nevědomě vyhýbají plnému využití své síly,“ uvedl autor studie Richard Stephens z Keele University ve Velké Británii. „Nadávky jsou pro ně snadno dostupným způsobem, jak si pomoci k lepší koncentraci, získání sebevědomí a pocitu, že člověk do toho dává všechno.“

Nadáváním k úspěchu

Předchozí výzkum Stephense a dalších psychologů již dříve popsal, že když lidé nadávají, dosahují lepších výsledků v mnoha fyzických výzvách. Vědci to tehdy testovali například na situaci, kdy lidé museli držet co nejdéle ruce v ledové vodě, případně se udržet v kliku.

„Byl to dobře replikovatelný, spolehlivý výzkum,“ řekl Stephens. „Otázkou ale je – jak nám vlastně nadávky pomáhají? Jaký je ten jejich psychologický mechanismus?“ A právě to společně s dalšími vědci prozkoumal. Tvrdí, že jejich studie prokazuje, jak nadávky v lidech odbourávají zábrany.

„Nadávkami se zbavujeme společenských omezení a umožňujeme, abychom v různých situacích vyvinuli větší úsilí,“ popisuje psycholog tento mechanismus.

Jak na to přišel? Ve dvou experimentech s celkem 192 účastníky. V každém z nich psychologové požádali účastníky, aby každé dvě sekundy opakovali buď nadávku podle vlastního výběru, nebo neutrální slovo, zatímco prováděli kliky opření o židli. Po dokončení úkolu účastníci odpovídali na otázky týkající se jejich duševního stavu během úkolu.

Otázky zahrnovaly měření různých duševních stavů souvisejících s odbouráním zábran, včetně toho, kolik pozitivních emocí účastníci pociťovali, za jak vtipnou tuto situaci považovali, jak moc byli rozptýlení a jak sebevědomí se cítili. Otázky také zahrnovaly měření psychologického stavu, ve kterém se lidé ponoří do činnosti příjemným a soustředěným způsobem.

Vulgarita a výkon

Celkově a v souladu s předchozím výzkumem vědci zjistili, že účastníci, kteří během úkolu s kliky na židli nadávali, byli schopni udržet se výrazně déle než ti, kteří opakovali neutrální slovo. Na základě kombinace výsledků těchto dvou experimentů a předchozího experimentu provedeného v rámci dřívější studie také zjistili, že tento rozdíl lze vysvětlit zvýšením soustředění, lepší koncentrací a zvýšeným sebevědomím účastníků – což jsou všechny důležité aspekty odbourání zábran.

„Tyto výsledky pomáhají vysvětlit, proč je nadávání tak rozšířené,“ doplňuje Stephens. „Nadávání je nástrojem pro zvýšení výkonnosti – a to kaloricky neutrální, bez drog, levné a snadno dostupné.“

V budoucnu plánují vědci pod Stephensovým vedením prozkoumat, jestli toto zvýšení výkonu díky nadávkám funguje v jakémkoli kontextu, anebo jestli jsou nějaké oblasti, v nichž je tento trik slabší, či naopak silnější. „Naše laboratoře teď studují, jak nadávky ovlivňují veřejné vystupování a romantické chování, dvě situace, ve kterých lidé mají tendenci váhat nebo pochybovat o sobě,“ dodal psycholog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 28 mminutami

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 18 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 20 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...