Nadávkami k úspěchu. Klení podle vědců pomáhá lidem překračovat vlastní hranice

Když člověk při sportovním výkonu nadává, zvyšuje to jeho úspěšnost podobně, jako by si pomáhal zakázanými substancemi – podle nové studie tento psychologický trik umožňuje lidem prorazit vlastní zábrany.

Lidé klejí a nadávají prakticky pořád – a to už od malička. Hlavně když je člověk frustrovaný, vypustit z úst nadávku mu pomůže uvolnit se a upustit tak páru, aby dál mohl pokračovat v normální komunikaci.

Podle nového výzkumu je ale nadávání i zdravotně prospěšné: klení totiž může zvýšit fyzickou výkonnost tím, že lidem pomáhá překonat zábrany. Studie vědců z Americké psychologické asociace prokázala, že lidé, kteří si zanadávají nějakou ostrou vulgaritou, byli úspěšnější v testech síly i vytrvalosti.

„V mnoha situacích se lidé vědomě nebo nevědomě vyhýbají plnému využití své síly,“ uvedl autor studie Richard Stephens z Keele University ve Velké Británii. „Nadávky jsou pro ně snadno dostupným způsobem, jak si pomoci k lepší koncentraci, získání sebevědomí a pocitu, že člověk do toho dává všechno.“

Nadáváním k úspěchu

Předchozí výzkum Stephense a dalších psychologů již dříve popsal, že když lidé nadávají, dosahují lepších výsledků v mnoha fyzických výzvách. Vědci to tehdy testovali například na situaci, kdy lidé museli držet co nejdéle ruce v ledové vodě, případně se udržet v kliku.

„Byl to dobře replikovatelný, spolehlivý výzkum,“ řekl Stephens. „Otázkou ale je – jak nám vlastně nadávky pomáhají? Jaký je ten jejich psychologický mechanismus?“ A právě to společně s dalšími vědci prozkoumal. Tvrdí, že jejich studie prokazuje, jak nadávky v lidech odbourávají zábrany.

„Nadávkami se zbavujeme společenských omezení a umožňujeme, abychom v různých situacích vyvinuli větší úsilí,“ popisuje psycholog tento mechanismus.

Jak na to přišel? Ve dvou experimentech s celkem 192 účastníky. V každém z nich psychologové požádali účastníky, aby každé dvě sekundy opakovali buď nadávku podle vlastního výběru, nebo neutrální slovo, zatímco prováděli kliky opření o židli. Po dokončení úkolu účastníci odpovídali na otázky týkající se jejich duševního stavu během úkolu.

Otázky zahrnovaly měření různých duševních stavů souvisejících s odbouráním zábran, včetně toho, kolik pozitivních emocí účastníci pociťovali, za jak vtipnou tuto situaci považovali, jak moc byli rozptýlení a jak sebevědomí se cítili. Otázky také zahrnovaly měření psychologického stavu, ve kterém se lidé ponoří do činnosti příjemným a soustředěným způsobem.

Vulgarita a výkon

Celkově a v souladu s předchozím výzkumem vědci zjistili, že účastníci, kteří během úkolu s kliky na židli nadávali, byli schopni udržet se výrazně déle než ti, kteří opakovali neutrální slovo. Na základě kombinace výsledků těchto dvou experimentů a předchozího experimentu provedeného v rámci dřívější studie také zjistili, že tento rozdíl lze vysvětlit zvýšením soustředění, lepší koncentrací a zvýšeným sebevědomím účastníků – což jsou všechny důležité aspekty odbourání zábran.

„Tyto výsledky pomáhají vysvětlit, proč je nadávání tak rozšířené,“ doplňuje Stephens. „Nadávání je nástrojem pro zvýšení výkonnosti – a to kaloricky neutrální, bez drog, levné a snadno dostupné.“

V budoucnu plánují vědci pod Stephensovým vedením prozkoumat, jestli toto zvýšení výkonu díky nadávkám funguje v jakémkoli kontextu, anebo jestli jsou nějaké oblasti, v nichž je tento trik slabší, či naopak silnější. „Naše laboratoře teď studují, jak nadávky ovlivňují veřejné vystupování a romantické chování, dvě situace, ve kterých lidé mají tendenci váhat nebo pochybovat o sobě,“ dodal psycholog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 2 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 13 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...