Nadávkami k úspěchu. Klení podle vědců pomáhá lidem překračovat vlastní hranice

Když člověk při sportovním výkonu nadává, zvyšuje to jeho úspěšnost podobně, jako by si pomáhal zakázanými substancemi – podle nové studie tento psychologický trik umožňuje lidem prorazit vlastní zábrany.

Lidé klejí a nadávají prakticky pořád – a to už od malička. Hlavně když je člověk frustrovaný, vypustit z úst nadávku mu pomůže uvolnit se a upustit tak páru, aby dál mohl pokračovat v normální komunikaci.

Podle nového výzkumu je ale nadávání i zdravotně prospěšné: klení totiž může zvýšit fyzickou výkonnost tím, že lidem pomáhá překonat zábrany. Studie vědců z Americké psychologické asociace prokázala, že lidé, kteří si zanadávají nějakou ostrou vulgaritou, byli úspěšnější v testech síly i vytrvalosti.

„V mnoha situacích se lidé vědomě nebo nevědomě vyhýbají plnému využití své síly,“ uvedl autor studie Richard Stephens z Keele University ve Velké Británii. „Nadávky jsou pro ně snadno dostupným způsobem, jak si pomoci k lepší koncentraci, získání sebevědomí a pocitu, že člověk do toho dává všechno.“

Nadáváním k úspěchu

Předchozí výzkum Stephense a dalších psychologů již dříve popsal, že když lidé nadávají, dosahují lepších výsledků v mnoha fyzických výzvách. Vědci to tehdy testovali například na situaci, kdy lidé museli držet co nejdéle ruce v ledové vodě, případně se udržet v kliku.

„Byl to dobře replikovatelný, spolehlivý výzkum,“ řekl Stephens. „Otázkou ale je – jak nám vlastně nadávky pomáhají? Jaký je ten jejich psychologický mechanismus?“ A právě to společně s dalšími vědci prozkoumal. Tvrdí, že jejich studie prokazuje, jak nadávky v lidech odbourávají zábrany.

„Nadávkami se zbavujeme společenských omezení a umožňujeme, abychom v různých situacích vyvinuli větší úsilí,“ popisuje psycholog tento mechanismus.

Jak na to přišel? Ve dvou experimentech s celkem 192 účastníky. V každém z nich psychologové požádali účastníky, aby každé dvě sekundy opakovali buď nadávku podle vlastního výběru, nebo neutrální slovo, zatímco prováděli kliky opření o židli. Po dokončení úkolu účastníci odpovídali na otázky týkající se jejich duševního stavu během úkolu.

Otázky zahrnovaly měření různých duševních stavů souvisejících s odbouráním zábran, včetně toho, kolik pozitivních emocí účastníci pociťovali, za jak vtipnou tuto situaci považovali, jak moc byli rozptýlení a jak sebevědomí se cítili. Otázky také zahrnovaly měření psychologického stavu, ve kterém se lidé ponoří do činnosti příjemným a soustředěným způsobem.

Vulgarita a výkon

Celkově a v souladu s předchozím výzkumem vědci zjistili, že účastníci, kteří během úkolu s kliky na židli nadávali, byli schopni udržet se výrazně déle než ti, kteří opakovali neutrální slovo. Na základě kombinace výsledků těchto dvou experimentů a předchozího experimentu provedeného v rámci dřívější studie také zjistili, že tento rozdíl lze vysvětlit zvýšením soustředění, lepší koncentrací a zvýšeným sebevědomím účastníků – což jsou všechny důležité aspekty odbourání zábran.

„Tyto výsledky pomáhají vysvětlit, proč je nadávání tak rozšířené,“ doplňuje Stephens. „Nadávání je nástrojem pro zvýšení výkonnosti – a to kaloricky neutrální, bez drog, levné a snadno dostupné.“

V budoucnu plánují vědci pod Stephensovým vedením prozkoumat, jestli toto zvýšení výkonu díky nadávkám funguje v jakémkoli kontextu, anebo jestli jsou nějaké oblasti, v nichž je tento trik slabší, či naopak silnější. „Naše laboratoře teď studují, jak nadávky ovlivňují veřejné vystupování a romantické chování, dvě situace, ve kterých lidé mají tendenci váhat nebo pochybovat o sobě,“ dodal psycholog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 15 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 20 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 21 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 21 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
19. 3. 2026
Načítání...