Nadávkami k úspěchu. Klení podle vědců pomáhá lidem překračovat vlastní hranice

Když člověk při sportovním výkonu nadává, zvyšuje to jeho úspěšnost podobně, jako by si pomáhal zakázanými substancemi – podle nové studie tento psychologický trik umožňuje lidem prorazit vlastní zábrany.

Lidé klejí a nadávají prakticky pořád – a to už od malička. Hlavně když je člověk frustrovaný, vypustit z úst nadávku mu pomůže uvolnit se a upustit tak páru, aby dál mohl pokračovat v normální komunikaci.

Podle nového výzkumu je ale nadávání i zdravotně prospěšné: klení totiž může zvýšit fyzickou výkonnost tím, že lidem pomáhá překonat zábrany. Studie vědců z Americké psychologické asociace prokázala, že lidé, kteří si zanadávají nějakou ostrou vulgaritou, byli úspěšnější v testech síly i vytrvalosti.

„V mnoha situacích se lidé vědomě nebo nevědomě vyhýbají plnému využití své síly,“ uvedl autor studie Richard Stephens z Keele University ve Velké Británii. „Nadávky jsou pro ně snadno dostupným způsobem, jak si pomoci k lepší koncentraci, získání sebevědomí a pocitu, že člověk do toho dává všechno.“

Nadáváním k úspěchu

Předchozí výzkum Stephense a dalších psychologů již dříve popsal, že když lidé nadávají, dosahují lepších výsledků v mnoha fyzických výzvách. Vědci to tehdy testovali například na situaci, kdy lidé museli držet co nejdéle ruce v ledové vodě, případně se udržet v kliku.

„Byl to dobře replikovatelný, spolehlivý výzkum,“ řekl Stephens. „Otázkou ale je – jak nám vlastně nadávky pomáhají? Jaký je ten jejich psychologický mechanismus?“ A právě to společně s dalšími vědci prozkoumal. Tvrdí, že jejich studie prokazuje, jak nadávky v lidech odbourávají zábrany.

„Nadávkami se zbavujeme společenských omezení a umožňujeme, abychom v různých situacích vyvinuli větší úsilí,“ popisuje psycholog tento mechanismus.

Jak na to přišel? Ve dvou experimentech s celkem 192 účastníky. V každém z nich psychologové požádali účastníky, aby každé dvě sekundy opakovali buď nadávku podle vlastního výběru, nebo neutrální slovo, zatímco prováděli kliky opření o židli. Po dokončení úkolu účastníci odpovídali na otázky týkající se jejich duševního stavu během úkolu.

Otázky zahrnovaly měření různých duševních stavů souvisejících s odbouráním zábran, včetně toho, kolik pozitivních emocí účastníci pociťovali, za jak vtipnou tuto situaci považovali, jak moc byli rozptýlení a jak sebevědomí se cítili. Otázky také zahrnovaly měření psychologického stavu, ve kterém se lidé ponoří do činnosti příjemným a soustředěným způsobem.

Vulgarita a výkon

Celkově a v souladu s předchozím výzkumem vědci zjistili, že účastníci, kteří během úkolu s kliky na židli nadávali, byli schopni udržet se výrazně déle než ti, kteří opakovali neutrální slovo. Na základě kombinace výsledků těchto dvou experimentů a předchozího experimentu provedeného v rámci dřívější studie také zjistili, že tento rozdíl lze vysvětlit zvýšením soustředění, lepší koncentrací a zvýšeným sebevědomím účastníků – což jsou všechny důležité aspekty odbourání zábran.

„Tyto výsledky pomáhají vysvětlit, proč je nadávání tak rozšířené,“ doplňuje Stephens. „Nadávání je nástrojem pro zvýšení výkonnosti – a to kaloricky neutrální, bez drog, levné a snadno dostupné.“

V budoucnu plánují vědci pod Stephensovým vedením prozkoumat, jestli toto zvýšení výkonu díky nadávkám funguje v jakémkoli kontextu, anebo jestli jsou nějaké oblasti, v nichž je tento trik slabší, či naopak silnější. „Naše laboratoře teď studují, jak nadávky ovlivňují veřejné vystupování a romantické chování, dvě situace, ve kterých lidé mají tendenci váhat nebo pochybovat o sobě,“ dodal psycholog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 13 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 3 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 4 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 21 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 23 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
včera v 10:32

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
včera v 07:30

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026
Načítání...