Nadávkami k úspěchu. Klení podle vědců pomáhá lidem překračovat vlastní hranice

Když člověk při sportovním výkonu nadává, zvyšuje to jeho úspěšnost podobně, jako by si pomáhal zakázanými substancemi – podle nové studie tento psychologický trik umožňuje lidem prorazit vlastní zábrany.

Lidé klejí a nadávají prakticky pořád – a to už od malička. Hlavně když je člověk frustrovaný, vypustit z úst nadávku mu pomůže uvolnit se a upustit tak páru, aby dál mohl pokračovat v normální komunikaci.

Podle nového výzkumu je ale nadávání i zdravotně prospěšné: klení totiž může zvýšit fyzickou výkonnost tím, že lidem pomáhá překonat zábrany. Studie vědců z Americké psychologické asociace prokázala, že lidé, kteří si zanadávají nějakou ostrou vulgaritou, byli úspěšnější v testech síly i vytrvalosti.

„V mnoha situacích se lidé vědomě nebo nevědomě vyhýbají plnému využití své síly,“ uvedl autor studie Richard Stephens z Keele University ve Velké Británii. „Nadávky jsou pro ně snadno dostupným způsobem, jak si pomoci k lepší koncentraci, získání sebevědomí a pocitu, že člověk do toho dává všechno.“

Nadáváním k úspěchu

Předchozí výzkum Stephense a dalších psychologů již dříve popsal, že když lidé nadávají, dosahují lepších výsledků v mnoha fyzických výzvách. Vědci to tehdy testovali například na situaci, kdy lidé museli držet co nejdéle ruce v ledové vodě, případně se udržet v kliku.

„Byl to dobře replikovatelný, spolehlivý výzkum,“ řekl Stephens. „Otázkou ale je – jak nám vlastně nadávky pomáhají? Jaký je ten jejich psychologický mechanismus?“ A právě to společně s dalšími vědci prozkoumal. Tvrdí, že jejich studie prokazuje, jak nadávky v lidech odbourávají zábrany.

„Nadávkami se zbavujeme společenských omezení a umožňujeme, abychom v různých situacích vyvinuli větší úsilí,“ popisuje psycholog tento mechanismus.

Jak na to přišel? Ve dvou experimentech s celkem 192 účastníky. V každém z nich psychologové požádali účastníky, aby každé dvě sekundy opakovali buď nadávku podle vlastního výběru, nebo neutrální slovo, zatímco prováděli kliky opření o židli. Po dokončení úkolu účastníci odpovídali na otázky týkající se jejich duševního stavu během úkolu.

Otázky zahrnovaly měření různých duševních stavů souvisejících s odbouráním zábran, včetně toho, kolik pozitivních emocí účastníci pociťovali, za jak vtipnou tuto situaci považovali, jak moc byli rozptýlení a jak sebevědomí se cítili. Otázky také zahrnovaly měření psychologického stavu, ve kterém se lidé ponoří do činnosti příjemným a soustředěným způsobem.

Vulgarita a výkon

Celkově a v souladu s předchozím výzkumem vědci zjistili, že účastníci, kteří během úkolu s kliky na židli nadávali, byli schopni udržet se výrazně déle než ti, kteří opakovali neutrální slovo. Na základě kombinace výsledků těchto dvou experimentů a předchozího experimentu provedeného v rámci dřívější studie také zjistili, že tento rozdíl lze vysvětlit zvýšením soustředění, lepší koncentrací a zvýšeným sebevědomím účastníků – což jsou všechny důležité aspekty odbourání zábran.

„Tyto výsledky pomáhají vysvětlit, proč je nadávání tak rozšířené,“ doplňuje Stephens. „Nadávání je nástrojem pro zvýšení výkonnosti – a to kaloricky neutrální, bez drog, levné a snadno dostupné.“

V budoucnu plánují vědci pod Stephensovým vedením prozkoumat, jestli toto zvýšení výkonu díky nadávkám funguje v jakémkoli kontextu, anebo jestli jsou nějaké oblasti, v nichž je tento trik slabší, či naopak silnější. „Naše laboratoře teď studují, jak nadávky ovlivňují veřejné vystupování a romantické chování, dvě situace, ve kterých lidé mají tendenci váhat nebo pochybovat o sobě,“ dodal psycholog.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příliš velká očekávání vůči lidem. To je dle vědců hlavní problém závislosti mladých na AI

Vědci, kteří studovali dopady užívání umělých inteligencí (AI) na teenagery a adolescenty, tvrdí, že našli dva klíčové problémy, na něž bude společnost muset reagovat. Přesto našli i celou řadu pozitivních dopadů.
před 34 mminutami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 3 hhodinami

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 4 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 6 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 23 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
včera v 15:30

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
včera v 14:44

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
včera v 10:58

Evropský pohled