Farmy

Díky prudkému růstu cen kakaa vznikají nové kakaové farmy v tradiční nigerijské pěstitelské oblasti Ikom. Asociace kakaových farmářů, která zastupuje drobné zemědělce, zaznamenala v letech 2023 a 2024 nárůst počtu svých členů o více než deset tisíc. Podle vládních výpočtů by se měla produkce bobů zdvojnásobit. To se však především kvůli pašování neděje.

V reakci na záběry odvysílané minulý týden v pořadu Reportéři ČT odstartovali v pondělí veterináři mimořádnou kontrolní akci chovů. Kruté týrání v řadě českých kravínů odhalily tajně natočené záběry organizace Zvířata nejíme. Reportéři ČT se v pořadu Reportéři+ vydali po stopách těch, kteří mají tyto incidenty na svědomí. Kameraman ČT se dokonce nechal v utajení zaměstnat v jedné z farem, kde k týrání docházelo. Tématu se věnovali reportéři Jana Neumannová a Ondřej Golis. Upozorňujeme, že videa v článku obsahují drastické záběry.

Tajně pořízené záběry plné násilí na zvířatech rozpoutaly debatu nad chováním zaměstnanců kravínů či farem. Reportéři ČT se na místa, kde k tomu dochází, podívali blíž. Zjistili, že některé podniky pobírají dotace na takzvaný welfare – tedy na to, aby se u nich zvířata měla lépe. Upozorňujeme, že videa v článku obsahují drastické záběry.

Nízké výkupní ceny komodit, vysoké náklady a vysoká úroveň státních regulací. To jsou podle zjištění pořadu Bilance hlavní motivy nespokojenosti zemědělců. Jejich demonstrace se odehrávají v celé Evropě a nátlakové akce jsou úspěšné. Evropský parlament například na posledním zasedání zrušil řadu požadavků na ozelenění agrárnictví – opatření k ochraně přírody zůstanou dobrovolná. Přesto napětí v sektoru trvá, Agrární komora ČR dál vyjednává s vládou o několika požadavcích na zvýšení dotací nebo úlev. Reportér pořadu Filip Černý natáčel na českých i rakouských farmách, sledoval rozdílné přístupy k práci i krajině a mluvil také s reprezentanty velkých agrárních sdružení. Požadavky některých z nich nejsou ve vzájemném souladu – malí a velcí zemědělci stojí proti sobě.

V Česku ubývá malých mlékáren. Znát je to třeba na jihu Čech, kde podle tamní agrární komory menší farmy s výrobou končí hlavně kvůli vysokým nákladům. Po zdražení energií a krmiva se jim vlastní produkty přestaly vyplácet. V celém Česku loni pozastavila činnost asi stovka takových farem.

Nečekaným vítězem nizozemských provinčních voleb, které určují složení Senátu, se stala protestní strana zemědělců známá jako BBB – Hnutí zemědělců a občanů. Subjekt, jenž získal celou pětinu hlasů, reprezentuje odpor sedláků proti vládním plánům na snižování emisí dusíku. Ty počítají s omezováním chovů zvířat a vykupováním farem.

V Česku letos výrazně zdražuje maso. Až dvojnásobně proti minulému roku stoupla cena u kuřecího nebo vepřového. Důvodem jsou vyšší náklady na chov zvířat i zpracování masných výrobků. Cena stoupá i u vajec, mléka nebo vlny a podle zemědělců si zákazníci připlatí v následujících měsících ještě více.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

Kazachstán se umístil na druhé příčce v těžbě virtuální měny bitcoin. Bitcoinové farmy se do postsovětské země přesunuly z Číny, která v září prohlásila veškeré transakce s kryptoměnami za ilegální a těžbu zakázala. Rychle rostoucí digitální odvětví ale v Kazachstánu zatěžuje energetický sektor. Nejvíce se nově těží v USA.

Nedostupnost pitné vody a jídla, neexistující kanalizační systém, chabá zdravotní péče a nadměrné čerpání přírodních zdrojů patří mezi nejvýraznější problémy karibského Haiti, rozhodně však nejsou jediné. Země, která se stále ještě nevzpamatovala z ničivého zemětřesení v roce 2010, teď čelí krizi po zavraždění prezidenta Jovenela Moïseho. Po jeho smrti v zemi roste násilí živené rozdělením obyvatel na malou skupinu movitých elit a velkou skupinu chudých uvězněných v městských slumech nebo na farmách s neúrodnou půdou. Situace využívají kriminální gangy, jeden z jejich vůdců chystá revoluci.

Ani třicet let po revoluci se českému zemědělství nepodařilo vyrovnat s desítkami let socialistického hospodaření na zemědělské půdě. Naopak se stav půdy stále zhoršuje. Češi totiž, na rozdíl třeba od sousedního Polska, znovu nenalezli ztracený vztah k půdě a tu raději pronajímají velkým podnikům, uvedl ve Fokusu Václava Moravce odborník na krajinné plánování Petr Sklenička. Velké firmy však na cizí pronajaté půdě nehospodaří tak zodpovědně jako její vlastníci.