V zatím posledním poměřování ekonomických sil Česko nad Slovenskem zvítězilo. Jeho hospodářství vzrostlo ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,5 procenta, zatímco slovenské o 3,3 procenta. Od roku 1993, kdy se obě země po rozdělení Československa vydaly na samostatné dráhy, však Slovensko až na výjimky vykazovalo větší přírůstky hrubého domácího produktu. Příští týden to bude 25 let, co předsedové české a slovenské vlády, Václav Klaus a Vladimír Mečiar, podepsali dohodu o rozdělení společného státu Čechů a Slováků. Ekonomickému vývoji obou zemí se budou věnovat také dnešní Události, komentáře ve 22 hodin.
V obou zemích hrají výraznou roli automobilky a také firmy, které pro automobilový průmysl vyrábějí. Tvoří až čtvrtinu zahraničního obchodu České republiky.
Podle ekonoma a rektora Škoda Auto Vysoká škola Pavla Mertlíka jsou navíc letos vyhlídky ještě lepší než loni. „Tempo růstu automobilové výroby za první půlrok bylo kolem pěti procent, něco podobného čekáme i v druhém pololetí,“ řekl.
Slovensko je automobilový šampion
Slovenská ekonomika je na automobilovém průmyslu ještě o něco závislejší než ta česká. Ke třem zdejším automobilkám se přidá příští rok další – svou halu staví Jaguar Land Rover. Investice za zhruba 1,4 miliardy eur (přes 36,4 miliardy korun). A práci by mohly najít necelé tři tisíce lidí.
Slovensko je největší světový producent aut v přepočtu na obyvatele, připomíná analytik INESS Radovan Ďurana. „Samotné automobilky nejsou rozhodující zaměstnavatel z pohledu celé ekonomiky, ale síť subdodavatelů přispívá k tomu, že tento průmysl představuje možná více než 10 procent slovenské produkce,“ uvádí.
Česko má nižší nezaměstnanost
V České republice je už několik měsíců po sobě nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii. Poslední číslo uvádí 4,1 procenta za červenec.
Na Slovensku je nyní bez práce necelých sedm procent lidí. Číslo ale podobně jako v Česku dlouhodobě klesá. I tady pak velké a střední firmy upozorňují, že nemají volné pozice kým obsadit.
Výrazným faktorem, kde se obě země z ekonomického pohledu liší, je jednotná evropská měna. V Česku se o jejím eventuálním přijetí sice dlouhodobě vedou nárazové diskuse, ale konkrétní závazný termín žádná vláda zatím nestanovila. Jedním z důvodů je i značný odpor široké české veřejnosti proti euru.
Výrazně se také liší názory současného premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) či bývalého ministra financí Andreje Babiše (ANO), jednotný názor rozhodně nemají ani ekonomové Josef Švejnar či Pavel Kysilka nebo lidé ve vedení České centrální banky, například člen bankovní rady Oldřich Dědek či viceguvernér Mojmír Hampl.
Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka je země na přijetí eura připravená, pořád je ale velká propast mezi cenami a mzdami.
Na Slovensku se platí eurem od roku 2009. Firmy si ho chválí, protože pro ně představuje větší konkurenceschopnost.
