Česká republika je v obecné rovině na přijetí eura připravena a přechod na jednotnou evropskou měnu by zvládla. Stále je ale hluboká propast mezi Českem a eurozónou v oblasti cen a příjmů, kterou by bylo dobré před přijetím eura snížit, uvedl v rozhovoru s ČTK guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Zároveň kritizoval projekt Bankovní unie, tedy dohledu nad finančním trhem v rámci eurozóny, který označil za nedodělaný.
V současné době je podle Rusnoka dohánění úrovně eurozóny, minimálně v případě mezd, poměrně slušné. „Zatímco v západní Evropě mzdy prakticky nerostou, tak v ČR rostou o pět procent. Samotný rozdíl v růstu ekonomiky přitom tak velký není. Když to takto poběží tři, čtyři, doufejme pět let, tak se přiblížíme mzdové úrovni eurozóny i my. Nyní je ideální doba toto využít, a to se i děje,“ řekl guvernér.
Reformou kvůli přijetí eura by podle něj měl projít státní rozpočet. Přijetím eura se Česko zbaví vlastní měnové politiky, která mimo jiné pomáhá regulovat vliv ekonomického cyklu. „A je dobré mít v takové situaci nástroje hospodářské politiky více pružné. Bylo by dobré mít například větší prostor pro stimulaci ekonomiky přes státní rozpočet. Je to ale těžké, když 70 procent rozpočtu jde na mandatorní a kvazimandatorní výdaje,“ uvedl.
Dalším problémem je podle něj dohled nad finančním trhem v rámci eurozóny. „Bankovní unie je nedodělaný projekt. To říkám naprosto zodpovědně, aniž bych měl nějaký komplex z EU,“ uvedl guvernér. Projekt podle něj provází velká byrokracie, navíc záchranný fond nemá dost peněz na řešení případných krizí a neexistuje ani shoda na vytvoření systému evropského pojištění vkladů. „Náš domácí funkční dohled je dnes mnohem větší zárukou,“ dodal.
Bankovní unie je systém bankovního dohledu a řešení krizí bank na úrovni EU. Má zajišťovat bezpečnost a spolehlivost bankovního sektoru EU.
Podle makroekonomické prognózy ministerstva financí je Česko nyní zhruba na 60 procentech cenové úrovně zemí platících eurem. Před 20 lety to bylo zhruba 35 procent. Podle údajů ČSÚ a Eurostatu z prosince loňského roku roční průměrná mzda v Česku v roce 2014 činila přibližně 345 tisíc korun, tedy 37 procent průměru Evropské unie.
Průměrná roční mzda v EU v roce 2014 byla 930 tisíc korun. Obecně v Česku platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Kupní síla průměrné mzdy v České republice byla podle ČSÚ na 59 procentech průměru EU.
ODS je proti přijetí eura
Ekonomický expert ODS a člen rozpočtového výboru sněmovny Jan Skopeček uvedl, že Česko plní maastrichtská kritéria pro přijetí společné evropské měny, ale jiná otázka je, zda by to byl pro ČR krok výhodný. Tedy zda se má vzdát vlastní měnové politiky a předat tuto poměrně silnou pravomoc do rukou Evropské centrální banky. „Já si myslím, že nikoliv,“ řekl Skopeček.
Myslí si, že problémy nejsou pouze v cenové a mzdové hladině, jak uvedl guvernér, ale je jich daleko více. Za nejdůležitější považuje právě ztrátu autonomní měnové politiky. Závazek přijetí eura (2004) učinila ČR v době, kdy v eurozóně platila jiná pravidla než nyní, řekl Skopeček. Země by si proto podle něho měla na EU vymoci, že tuto povinnost mít nebude.
Hlavní ekonom ING pro ČR Jakub Seidler uvedl, že ve všech hlavních kritériích je česká ekonomika připravena na přijetí eura. Řada otazníků však zůstává. Z čistě ekonomického pohledu by byly pozitivem pro firmy (odpadlo by kurzové riziko i náklady na zajišťování tržeb), na druhé straně současný volný kurz koruny a eura může ekonomice a firmám pomoci v době krize, tato možnost by odpadla. Pak je zde politický pohled, například zvýšený tlak po francouzských volbách, aby další země přijaly euro a samotné rozhodnutí českých politiků.
Rovnovážný kurz je nyní podle výpočtů Seidlera 25,50 Kč za euro, ale mění se v čase. On sám by doporučoval ještě chvíli s rozhodnutím o euru počkat, například i proto, že bychom museli převzít závazky (za cizí dluhy), které jsou v tuto chvíli nejasné.
Rusnok: Pokud bude koruna posilovat, úrokové sazby porostou pomaleji
Guvernér zárověň uvedl, že současné posilování koruny, pokud bude dále pokračovat, může být důvodem k pomalejšímu zvyšování úrokových sazeb. Aktuální prognóza ČNB počítá s prvním růstem úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí. Budoucí zvyšování sazeb nebude podle guvernéra výrazné.
„Ano, může to být ve třetím čtvrtletí, což je spíše modelový výpočet, ale měnověpoliticky to na to nevypadá. Pokud by zvýšení sazeb přišlo, tak to budou drobné krůčky. Pokud by koruna dál systematicky posilovala, může to být ale důvod k pomalejšímu zvyšování sazeb,“ uvedl Rusnok. Koruna se na počátku týdne přiblížila k nejsilnějším úrovním od konce intervencí, když krátce posílila pod 26,13 Kč/EUR.
Obdobně se v pondělí vyjádřil viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Řekl, že necítí potřebu uspíšit zvyšování úrokových sazeb, pokud si kurz koruny udrží posilující trend. V úterý uvedl člen bankovní rady Marek Mora, že by ČNB mohla odsunout zvýšení úrokových sazeb až za třetí čtvrtletí, pokud koruna bude dále posilovat podobným tempem jako v posledních dnech a týdnech.
Kurz koruny se podle Rusnoka po konci intervencí 6. dubna pohybuje v rozpětí, ve kterém jej centrální banka očekávala. „To nás těší. A i ty další klíčové indikátory naší prognózy se slušně naplňují,“ uvedl.
Mnozí spekulanti, kteří koupili koruny těsně před koncem intervencí, se podle Rusnoka zřejmě stali investory s delším časovým horizontem. „Kalkulují na další posílení koruny a jsou ochotni čekat dál. Ten trh je klidný, docela mělký, žádný velký pohyb na něm není,“ uvedl guvernér. Trh s korunou podle něj nedostává příliš podnětů, které by mohly vést k větším výkyvům. „Signály mohou hlavně přijít z vnějšího prostředí. Vnitřní signály do voleb nelze očekávat,“ dodal guvernér.
Odhady vývoje kurzu ČNB zatím nechce podle Rusnoka zveřejňovat. „Stále jsme v jistém přechodovém období, byť ta situace vypadá velmi klidně. Ale stále ještě není čas zveřejňovat odhady vývoje kurzu koruny,“ uvedl.
Rizika pro vývoj, který ČNB odhaduje, podle Rusnoka nadále zůstávají proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Působí tak růst mezd, spotřeba nebo rekordně nízká nezaměstnanost. Opačným směrem pak klesající ceny ropy. „Intuitivně se mi zdá, že velký výkyv v odhadu vývoje inflace proti platné prognóze nebude,“ uvedl. „Myslím si, že náš exit (konec intervencí) jsme překvapivě zažili bez překvapení, což je asi největší překvapení z toho posledního roku,“ řekl.
Devizové intervence ČNB ukončila letos 6. dubna. Rusnok se stal guvernérem ČNB loni v červnu.
ČNB bude asi část devizových rezerv investovat
ČNB se nyní bude zároveň snažit v rámci nové strategie část devizových rezerv investovat tak, aby dosáhla vyšších výnosů. Může tak učinit například přesunem části rezerv z méně výnosných eur na dolary nebo nákupem kvalitních dluhopisů, řekl Rusnok. Důvodem je mimo jiné snaha zmírnit kumulované ztráty banky z přecenění rezerv v souvislosti s posilování koruny po konci intervencí. Rusnok upozornil, že jde o úvahy a banka o takových krocích nikdy neinformuje předem.
„Část devizových rezerv, kterou nepotřebujeme nutně pro měnovou politiku, budeme pravděpodobně orientovat více výnosově. Uvažujeme o změnách v měnové struktuře, například dolar vynáší více než eura. Logicky je zde prostor pro další instrumenty, byť stále relativně bezpečné. Jde o různé dluhopisy kryté zástavami americké nebo evropské provenience. Prostor by se mohl najít také například pro korporátní dluhopisy, což Evropská centrální banka běžně dělá,“ řekl. Investice ČNB stále zůstanou poměrně konzervativní, dodal.
ČNB měla ke konci května devizové rezervy za 3,27 bilionu korun. Za jejich růstem v posledních letech jsou především intervence ČNB, kdy centrální banka od listopadu 2013 do letošního dubna vynaložila dva biliony korun za nákup eur.
