Přesně před pětadvaceti lety vyhlásila Slovenská národní rada deklaraci o svrchovanosti. Znamenala první krok k rozdělení společného státu, které přišlo o půl roku později. Ještě 17. července 1992 ohlásil demisi prezident Václav Havel. Na Slovensku si výročí připomínají jako památný den.
Před 25 lety vyhlásilo Slovensko svrchovanost a prezident Havel abdikoval
Události: Čtvrtstoletí od vyhlášení slovenské svrchovanosti (zdroj: ČT24)
Byl to začátek konce společného státu. „My, demokraticky zvolená Slovenská národní rada, slavnostně vyhlašujeme, že tisícileté úsilí slovenského národa o svébytnost se naplnilo,“ prohlásil 17. července 1992 tehdejší předseda Slovenské národní rady Ivan Gašparovič.
Poslanci přijali deklaraci o svrchovanosti velkou většinou. K menšinového táboru sněmovny, který hlasoval proti deklaraci, patřili například někdejší disident Ján Čarnogurský či pozdější slovenský premiér Mikuláš Dzurinda jako poslanci za křesťanské demokraty.
Pro byli kromě národovců i někteří levicoví poslanci a hlavně Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko, která ve volbách o měsíc a půl dřív získalo skoro polovinu mandátů. „Slováci se deklarovali jako národ svobodný, jako národ kulturní, svrchovaný a rovný,“ prohlásil tehdy slovenský premiér Vladimír Mečiar.
Vedle Mečiarova podpisu nese deklarace i ten tehdejšího předsedy národní rady a pozdějšího prezidenta Ivana Gašparoviče, který v té době v HZDS působil. Vystoupil z něj o deset let později.
Gašparovič je dodnes přesvědčený, že Slováci neměli na výběr, protože jejich návrh konfederace Češi na jednáních odmítli. „To poslední skončilo v takovém jednom výroku, že když ne federace, tak samostatné státy,“ říká dnes bývalý slovenský prezident.
Havel: Nechci být dosluhujícím úředníkem
České politiky přesto vyhlášení svrchovanosti překvapilo. To, že je rozdělení země na spadnutí, naznačil i prezident Václav Havel, když ve stejný den oznámil demisi. „Tak jako se nechci stát brzdou historického vývoje, nechci být ovšem ani pouhým dosluhujícím úředníkem,“ prohlásil tehdy Havel.
A na Slovensku tentýž večer vzplály vatry svrchovanosti. Zvyk, který se na oslavu památného dne dodržuje dodneška. „Byl to první výrazný krok ke vzniku Slovenské republiky. Nenechte se hanit těmi, kteří říkají, že nějaká pálení vater jsou pohanské činy,“ řekl v souvislosti s výročím slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD).
Vladimir Mečiar při oslavách osmého výročí deklarace u Banské Štiavnice
Slovenští politici často zdůrazňují, že k rozdělení došlo mírovou cestou, navzdory obavám, které budilo násilí při rozpadu Jugoslávie nebo Sovětského svazu ve stejné době. Mluví taky o úspěšné cestě, kterou samostatné Slovensko za čtvrtstoletí urazilo.
„Slovensko dokázalo po roce 1993 svou životaschopnost, udělalo rozhodnutí a kroky, které v jiných zemích trvaly staletí, a nepochybně patří za jeden stůl s těmi nejvyspělejšími,“ domnívá se premiér Fico.
Po vyhlášení deklarace, jejíž originál dnes slavnostně vystavili v parlamentu, Československu zbývalo už jen půl roku života. Hlavní linie rozluky narýsovali premiéři Klaus a Mečiar na schůzce v brněnské vile Tugendhat, ústavní zákon o rozdělení přijalo federální shromáždění 25. listopadu.