Dvacet pět let po rozpadu Československa je Slovensko zemí jasně proevropskou, kde se ovšem šíří protiamerická rétorika a stát tíhne ke Kremlu. V pořadu Interview ČT24 to řekl bývalý předseda Slovenské národní rady František Mikloško. Část společnosti podle něj přitahuje vůdcovský princip, za nejvážnější problém ale považuje to, že k vládě v čele s levicovou stranou SMER-SD Roberta Fica neexistuje reálná alternativa.
Mikloško: Slováci si nevědí rady se svobodou, někteří tíhnou k vůdcovskému principu
Mikloško: Největší problém Slovenska? Alternativa k vládě nyní neexistuje (zdroj: ČT24)
Z průzkumu společnosti Median pro ČT vyplývá, že Slováci mají k Unii jednoznačně pozitivnější vztah než Češi, přičemž nejvíce se to projevuje v přístupu k euru, které již Slováci zavedli, a jeho zastáncem je 80 procent respondentů, zatímco v ČR je to pětina oslovených.
„Na Slovensku jednoznačně převládá proevropský trend. Je to překonávání našich historických komplexů – euro znamenalo obrovský posun,“ potvrzuje Mikloško s tím, že na Slovensku se naopak projevují pro změnu protiamerické nálady. „Z toho vyplývá i jistý příklon k Rusku a jeho politice,“ podotkl politik.
Slováci prý považují Rusko za následovníka Byzantské říše
K tomuto trendu podle něj přispělo zejména bombardování Jugoslávie či americká intervence v Iráku. „To vše prohlubuje nedůvěru Slováků vůči Spojeným státům. My ten východní vektor v sobě nosíme. Rusko je nějakým způsobem pokračování Byzantské říše, ze které k nám přišli Cyril a Metoděj. Když byli naši vojáci nasazeni na východní frontě, tak přecházeli k Rusům,“ upozornil Mikloško.
Žádné americké základny by v zemi neprošly, protože by Slováci byli přesvědčeni, že jsou zaměřeny vůči Rusku, řekl v ČT24 bývalý předseda Slovenské národní rady. „Člověk to nejvíc pocítí, když se potká s obyčejnými lidmi na ulici. Vnímám tuto protiamerickou rétoriku a osobně si myslím, že to není dobře. Všichni tito kritici používají Facebook, internet a nenapadá je, že je to díky Spojeným státům,“ upozornil Mikloško.
Politik se zmínil i o výrazné podpoře krajně pravicové strany Mariána Kotleby. Slovenská společnost je podle něj rozdělená. „Jako by polovina potřebovala jakýsi vůdcovský princip. Za první republiky to byla postava Andreje Hlinky, potom přišel Tiso, Husák, Mečiar, Fico. Problém je, že nyní nevidím žádnou alternativu vůči této vládě,“ konstatoval Mikloško.
Ostatní strany jsou často o jedné osobnosti, navíc těží z populismu, upozornil politik. „Jak v roce 1989, tak v roce 1998, kdy jsme bojovali s Mečiarem, tu byla alternativa, která byla schopná převzít odpovědnost za 5,5milionový stát. Jako kdyby nám období svobody, se kterým nemáme v dějinách zkušenost, nám škodilo, jako bychom se v něm rozplynuli,“ poznamenal Mikloško.
Jednota zemí V4 byla fiktivní, myslí si Mikloško
Hovořil rovněž o skupině zemí V4. Jednota těchto států podle něj byla od začátku labilní a de facto i fiktivní. Na středeční schůzku francouzského prezidenta se zástupci Rakouska, Slovenska a Česka o srovnávání platů pro pracovníky ze střední a východní Evropy v zahraničních společnostech nedostali pozvánku Poláci a Maďaři.
„Nic podstatného bych od toho nečekal. Všichni musíme počkat, jak dopadnou volby v Německu, až poté se bude tvořit nová evropská politika. Zatím je to jakési mezidobí,“ řekl o jednání Mikloško.
Visegrádská skupina v poslední době často nesouhlasí s plány Evropské komise. Polsko a Maďarsko, ale i Česko se dostaly do křížku s Bruselem kvůli odmítání uprchlíků na základě kvót. V Polsku navíc proběhly velice kontroverzní soudní reformy, které Unie ostře kritizovala.
„Polsko si vytváří vlastní politiku, svým způsobem uvažuje imperiálně, což je jeho historický předpoklad i do budoucnosti. U Maďarska čekám, že znovu otevřou problém maďarské menšiny na Slovensku,“ okomentoval situaci Mikloško.
Pokud jde o Slovensko, vláda v současné době nechce přijímat více utečenců, na druhou stranu se ovšem nebrání větší finanční podpoře zemím zasaženým jejich příchodem.
„Robert Fico je šikovný levicový politik. Když byla migrační vlna, tak se postavil spolu s Polskem, Maďarskem a Českem proti kvótám. Teď ví, že se vytváří nová struktura Evropy, ví, že ekonomická krize je za námi a vsadil na to, že chce být v jádru, které představuje budoucnost a úspěch,“ podotkl Mikloško.
Slovenskému premiérovi podle něj nahrává situace na straně opozice, která nechce být v centru osmadvacítky.
Zatímco v Česku vnímá imigraci jako problém 23 procent dotázaných, na Slovensku je to jen 8 procent, ukázal průzkum Medianu. „Protiimigrační náladě napomáhají útoky a vše, co se na Západě děje. Hlavní protiimigrační vlna už ale přešla. Nějakým způsobem nás tato vlna obešla. Naši lidé přímo tento problém nepociťují,“ uvedl Mikloško.