Slovenskou politickou scénou už několik měsíců hýbe diskuse o zrušení kontroverzních amnestií, které kromě jiného brání ve vyšetření zavlečení syna někdejšího prezidenta Michala Kováče do Rakouska. Veřejná debata ještě eskalovala po uvedení filmu Únos, který se odvlečením Kováče mladšího zabývá. K věci se nyní vyjádřil i bývalý premiér Vladimir Mečiar, za jehož vlády amnestie vznikly. Podle něj není na odkrytí souvislostí případu slovenská společnost připravená.
Mečiar vystoupil ve středeční večerní diskusi zpravodajské televize TA3. Od svého odchodu z politiky v roce 2012 se přitom držel v ústraní a k veřejným záležitostem se nevyjadřoval.
V debatě TA3, kde diskutoval se svým odvěkým politickým rivalem, předsedou strany Most-Híd Bélou Bugárem, se však projevoval stejně útočně jako v době své vlády.
Posledního srpna 1995 zablokovala skupina mužů automobil Michala Kováče mladšího. Vytáhli jej z auta, spoutali, opili a odvezli do rakouského Hainburgu, kde ho nechali v zaparkovaném autě.
Stopy vedly ke Slovenské informační službě (SIS), jejímž ředitelem byl v tu dobu Ivan Lexa, Mečiarův blízký spolustraník. Někteří agenti dokonce začali o akci vypovídat, zároveň ale utekli do zahraničí (Oskar Fegyveres a Luboš Kosík). Fegyveresovu spojku – bývalého policistu Roberta Remiáše – zabila bomba nastražená v autě. Důkazy napovídaly, že Kováčův únos si objednal premiér Vladimír Mečiar, který měl s hlavou státu spory.
Poté, co Mečiar převzal v roce 1998 krátce prezidentské pravomoci, vyhlásil amnestii na vše spojené s únosem – tedy zavlečením Kováče mladšího do ciziny a vraždou Roberta Remiáše – a kromě toho i zmaření referenda z roku 1997. Amnestie Slovensko v roce 2017 zrušilo.
Mečiar v diskusi znovu popřel napojení SIS na Kováčův únos. „Mohl o tom v SIS někdo vědět, ale Slovenská informační služba to nebyla,“ zdůraznil. Expremiér prý podezříval tehdejšího náměstka služby Jaroslava Svěchotu, kterého prý „z duše nenáviděl“.
Bývalý příslušník SIS Oskar Fegyveres, který jako jeden z mála o zapojení tajné služby do Kováčova únosu promluvil, měl podle Mečiara dostat za svědectví „dva nebo tři miliony“. „První část mu měl přinést nebohý (Remiáš), jehož smrt mnozí zneužívají, ale s případem nesouvisí,“ tvrdí Mečiar.
Expremiér zdůraznil, že nebyl objeven žádný důkaz toho, že by se na Remiášově vraždě podílely státní orgány.
„Kdyby se amnestie zrušily, možná bychom se o Remiášově vraždě dozvěděli víc,“ namítl mu Bugár. Naopak Mečiar míní, že o „problému s Michalem Kováčem“ i dalších věcech stále není možné hovořit zcela otevřeně. „Některé věci by byly pro veřejnost šokující. Bude to zveřejněno v knize,“ slíbil vydání pamětí.
Amnestie podle Mečiara vznikly „ve snaze vyřešit politické a kriminální problémy, které ,zasvinily‘ Slovensko“ a nynější diskuse jsou jenom politickou hrou kolem současné vlády Roberta Fica. „Hrajete o hlavu Fica, ne o mou. Jsem si vědom, ze mně se nic nestane,“ oznámil Mečiar během debaty Bugárovi.
Fico: Amnestie jsou nemorální, zrušit ovšem nejdou
Premiér Fico sice považuje amnestie za nemorální, ale zároveň za nezrušitelné. Jeho sociální demokraté (Směr-SD) proti jejich zrušení dlouhodobě vystupují, ovšem v poslední době se začínají ozývat hlasy přímo i ministrů Směru, že by pro jejich zrušení hlasovali.
„Momentálně se hledá právní řešení, které by bylo v souladu s ústavou. V této chvíli ústava tuto možnost nedává,“ tvrdí například ministr vnitra Robert Kaliňák. „Určitě bych pro zrušení Mečiarových amnestií hlasoval, kdybych byl poslanec,“ dodává ministr zahraničí Miroslav Lajčák. Stejný postoj má k věci i šéf resortu zdravotnictví Tomáš Drucker: „Vrhá to i trauma na společnost. Nevyšetřily se věci, které se vyšetřit měly.“
Slovenský parlament už v minulosti několik návrhů na zrušení Mečiarových amnestií odmítl. Poslední návrh ohledně anulace amnestií předložila část poslanců poté, co loni v říjnu zemřel exprezident Michal Kováč. K nápravě amnestií vybídl při jeho pohřbu prezident Andrej Kiska.
V prosinci slovenská sněmovna na návrh Ficovy vlády schválila právně nezávaznou deklaraci, kterou odsoudila zavlečení exprezidentova syna do ciziny i následné amnestie.
