Čestná salva, minuta ticha a potlesk v ulicích. Slováci se rozloučili s prezidentem Kováčem

Státním pohřbem se Slovensko rozloučilo s Michalem Kováčem, prvním prezidentem po vzniku samostatného státu v roce 1993. Zemřel minulý týden na selhání srdce. Na poslední cestě ulicemi Bratislavy provázel Kováčovu rakev potlesk veřejnosti. Smuteční hosté ve svých projevech vyzdvihli zejména Kováčův boj proti politickému zlu v 90. letech.

Na první státní pohřeb politika v novodobé historii Slovenska kromě zahraničních delegací přijeli také přední současní a bývalí slovenští politici. Kondolence Kováčově choti, dvěma synům a nevlastnímu bratrovi bývalého slovenského prezidenta se odehrávaly v Rytířské síni Bratislavského hradu, kde se s Kováčem mohla již ve středu rozloučit veřejnost.

Václav Klaus a Miloš Zeman na pohřbu Michala Kováče
Zdroj: ČTK

Na první státní pohřeb politika v novodobé historii Slovenska přijel také český prezident Miloš Zeman a jeho předchůdce v úřadu Václav Klaus. Česká delegace ale dorazila se zpožděním až na závěr kondolencí a rakvi s pozůstatky slovenského prezidenta se poklonila až na hradním nádvoří. Důvodem zdržení bylo podle Zemanova mluvčího špatné počasí při letu do Bratislavy.

Před polednem příslušníci čestné stráže přemístili rakev na dělovou lafetu taženou vojenským vozidlem. Smuteční průvod se pak přesunul do nedalekého Prezidentského paláce, kde zazněla státní hymna a držela se minuta ticha. Dav lidí vyprovodil prezidenta při cestě z paláce potleskem.

Rakev Michala Kováče opouští Bratislavský hrad
Zdroj: ČT24

Kiska: Díky Kováčovi bylo poraženo politické zlo

Ve čtrnáct hodin začala za účasti veřejnosti v Dómu svatého Martina zádušní mše. Promluvil během ní i současný slovenský prezident Andrej Kiska. Připomněl zločiny, ke kterým došlo za vlády Vladimíra Mečiara a odsoudil také únos Kováčova syna. „Minulost změnit nedokážeme, ale je v našich silách trestat křivdy, ke kterým došlo,“ vyzval Kiska. Podle něj to byla právě slova a činy Michala Kováče, díky kterým bylo politické zlo z 90. let poraženo.

„Za Vaše činy, zodpovědná rozhodnutí a zápas o budoucnost naší země, Vám jménem všech obyvatel státu děkuji. Čest a úcta Vaší památce,“ uzavřel Kiska svůj projev.

Po skončení mše a smutečních proslovů v Dómu sv. Martina byl Kováč pohřben v rodinném kruhu na jednom z bratislavských hřbitovů.

Součástí posledního rozloučení byly vojenské pocty a také státní smutek, který vyhlásila vláda od osmé hodiny ráno do páté odpolední.

Kováč, jehož léta trápila Parkinsovova choroba, zemřel ve věku 86 let. Jeho funkční období v prezidentském úřadu v letech 1993 až 1998 poznamenaly spory s tehdejším autoritářským premiérem Vladimírem Mečiarem. Před rozdělením Československa zastával Kováč funkci předsedy Federálního shromáždění.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 8 mminutami

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 13 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 13 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...