Krok ke kompromisu. Podle Macrona je blíž řešení sporu o levnější dělníky vysílané na Západ

Nahrávám video

Setkání vedoucích představitelů Francie, Rakouska, České republiky a Slovenska přineslo posun ve vyjednávání nové směrnice, která upravuje praxi, kdy firmy vysílají pracovníky do zahraničí. Prohlásil to francouzský prezident Emmanuel Macron, který předtím kvůli tomu, že na Západ míří levnější pracovní síla, mluvil o sociálním dumpingu a zradě na základních zásadách EU. Na znění směrnice by se EU mohla dohodnout už v říjnu. Macron by pak mohl na jaře přijet i do Prahy.

„Naše jednání znamenají skutečný krok vpřed, skutečný pokrok směrem ke kompromisu v říjnu a jsem tomu rád,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron novinářům po schůzce. Podle něj se politici shodli na principech - jednalo se o zkrácení doby vyslání do ciziny a spravedlivé odměňování.

Macron uvedl, že v příštích týdnech budou o parametrech předpisu jednat expertní týmy. Francouzský prezident i rakouský kancléř Christian Kern zmínili, že by se měla doba vysílání zkrátit ze dvou let na rok. „Budeme si ještě lámat hlavu s dopravním sektorem, kde mají Česko a Slovensko zvláštní stanovisko,“ řekl Kern.

„Za Českou republiku chci říct, že jsme připraveni na expertní úrovni zintenzivnit jednání se všemi partnery tak, abychom dosáhli rozumné a vyvážené dohody a revizi směrnice, abychom odstranili problém, který dnes EU rozděluje,“ poznamenal český premiér Bohuslav Sobotka. „Není sporu o tom, že pokud jde o vysílané pracovníky, tak lidé si zaslouží stejnou mzdu za stejnou práci na stejném místě,“ dodal.

Jednání Česka, Slovenska, Francie a Rakouska v Salcburku měla vést ke sblížení stanovisek ve sporu, kdy si staré členské země stěžují na údajný mzdový dumping při vysílání pracovníků z nových členských států EU, což ohrožuje pracovní místa v bohatších státech. Nové členské země se zase obávají zpřísnění pravidel, která by mohla ohrozit jejich firmy a dotknout se hlavně profesionálních řidičů v mezinárodní dopravě. 

Česká a slovenská strana by tak oblast dopravy ze směrnice chtěla vyloučit. Předáci visegrádské čtyřky by o tom měli ještě jednat na další schůzce s Macronem. Ten by měl na jaře také zřejmě přijet do Prahy. „Chceme rozvíjet strategické partnerství mezi našimi zeměmi. Máme podepsaný akční plán, podle něhož partnerství realizujeme a který končí v roce 2018. Naši spolupracovníci začnou pracovat na novém akčním plánu, který by mohl být podepsán příští rok na jaře při návštěvě prezidenta Macrona v Praze,“ uvedl Sobotka.

Nahrávám video

Zrada zásad EU, hodnotil Macron před jednáním vysílání levnějších dělníků na Západ

Před začátkem jednání Macron poznamenal, že stejná práce na stejném místě by měla být vykonávána za stejné peníze. „Jednotný evropský trh a volný pohyb pracovníků nemají za cíl zvýhodňovat země, které prosazují oslabování sociálních práv. To v našich zemích živí populismus a narušuje důvěru v evropský projekt,“ uvedl Macron.  

Návrhy změn stávající unijní směrnice o vysílání pracovníků představila loni na jaře Evropská komise. Pravidla by se měla zpřísnit.

„Evropa musí postupovat společně, s Českem a Slovenskem. Nechceme rozlišovat mezi starou a novou Evropou,“ řekl Kern. Dodal, že nejde jen o technické otázky, ale i to, že firmy, které zásady nedodržují, by měly být trestány - avšak tyto tresty se dosud neuplatňují.  

Nahrávám video

Sobotka kritizuje mzdy francouzských firem v Česku

Podle Sobotky vysílaní pracovníci představují jen malé procento evropských zaměstnanců. „Směrnice řeší určitý problém, ale musíme řešit podstatu, a to jsou obrovské rozdíly v různých částech EU. Je důležité pracovat na sbližování životní úrovně, může to znamenat odstranění rizik,“ řekl český premiér.

Sobotka mimo jiné poukazuje i na to, že francouzské a rakouské firmy v Česku platí jen 30 či 40 procent mzdy, kterou jinak dávají doma.

Průměrné roční příjmy v zemích Evropy v roce 2016
Zdroj: OECD

„Pokud Francie, Rakousko a další země mluví o sociálním dumpingu, o tom, že naši zaměstnanci se podbízejí z hlediska nízkých mezd na jejich pracovním trhu, tak ty nízké mzdy u nás jsou dány také tím, že jejich firmy na mzdách v Česku šetří,“ řekl premiér.

Dodal, že zahraniční společnosti velkou část peněz vyplácejí na dividendách a část z toho by mohla v Česku zůstat „v podobě mezd“. „Zejména v rámci koncernu je jasně vidět, že lidé, kteří mají stejnou produktivitu práce, odvádí podobnou práci na různém místě v Evropě, tak mají velký rozdíl v platech,“ podotkl předseda české vlády.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
11:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
včeraAktualizovánovčera v 15:55

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
včeraAktualizovánovčera v 14:03

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
včera v 08:00

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026

VideoÚspora tří miliard je dílčí úspěch, říká k rozpočtu Doležal. Svobodová: Je to výsměch

Vláda po jednání v koalici schválila nový návrh státního rozpočtu. Deficit se oproti původnímu návrhu snížil o tři miliardy na 386 miliard. I tak je ale druhý nejhlubší za dobu samostatného Česka. „Tři miliardy jsou malý dílčí úspěch, za velký úspěch bych to nepovažoval,“ sdělil poslanec Tomáš Doležal (SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Podle poslankyně Jany Murové (ANO) by pro větší změny bylo potřeba změnit legislativu, a to vyžaduje čas. Poslankyně Vendula Svobodová (Piráti) věřila, že se úspor najde více. „Tři miliardy je ostuda, je to výsměch, nepřináší to vůbec nic,“ říká. Poslanec Michal Kučera (TOP 09) zdůraznil, že konsolidovat by měla vláda už v prvním roce vládnutí.
22. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.