Politoložka a bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, místopředseda KSČM Josef Skála, herečka a diplomatka Magda Vašáryová, režisér a bývalý předseda KSČM Jiří Svoboda, herec a bývalý politik Milan Kňažko. ČT24 se ptá osobností, jak hodnotí rozdělení Československa po pětadvaceti letech.
Polepšili jsme si, ale stále nevíme, kam chceme patřit, míní expremiérka Radičová
„Máme za sebou cestu, která přinesla hodně pozitivních výsledků. Z nejméně rozvinutých zemí jsme se ocitli v kategorii nerozvinutějších zemí světa,“ upozorňuje socioložka a bývalá slovenská premiérka (2010–2012) Iveta Radičová. Hospodářskému pokroku však podle ní neodpovídá posun v sociálně-ekonomických tématech a politice.
„Zde se stále hledáme, máme spor o identitu, který se projevuje například i v tom, že na Slovensku jsme měli za toto období devět vlád, pět premiérů, třikrát předčasné volby. V Česku to bylo ještě dynamičtější – 13 vlád, 11 premiérů, několikrát demise, třikrát úřednická vláda, jedna menšinová vláda, několikrát opakovaně dočasně pověřená vláda. Takže asi ještě nemáme přímo a přesně dohodnutou odpověď, kam kráčíme a kam chceme patřit,“ míní Radičová.
„Výsledkem je existence dvou států, menších než ten, když jsme byli pohromadě, a každý z nich je samozřejmě zranitelnější vůči právu silnějšího vnějších velmocí. Pak je tu ještě jeden moment – poválečný bouřlivý rozvoj Slovenska byl z velké části i investicí z našich českých zdrojů a rozpadem federace jsme o tuto kolektivní investici práce, úspor a odložené spotřeby přišli. A to určitě není dobře,“ myslí si místopředseda KSČM Josef Skála.
Herečka a diplomatka Magda Vašáryová byla silně proti rozdělení federace. „Bála jsem se, že ta síla, která rozdělí Československo, hodí Slovensko na východ a ona to byla chvíli i pravda. Ale dnes se znepokojením konstatuji, že to rozdělení se dotklo do velké míry i vás. Přála bych si, abyste zvládli nástup těch Mečiarových privatizátorů u vás, abyste zvládli ten nápor antievropanismu, který u vás cítím, a abyste šli s námi do jádra Evropské unie. Protože kdyby rozdělení Československa mělo znamenat, že každý z nás půjdeme jiným směrem, byl by to velmi nepříjemný důsledek rozdělení.“
Podle režiséra a bývalého předsedy KSČM Jiřího Svobody bylo rozdělení Československa s ohledem na výsledky voleb v roce 1992 zcela nezbytné. Politické reprezentace obou republik podle něj neměly zájem ani vůli společný stát udržet.
„Pokud to člověk hodnotí zpětně po těch mnoha letech, tak je zřejmé, že to vyhovuje oběma stranám a že se z té československé vzájemnosti vlastně nic neztratilo. Slováci jsou nám pořád velice blízcí. Obavy, které člověk měl, že vznikne jakási bariéra mezi Čechy a Slováky, se ukázala jako neopodstatněná,“ říká Svoboda.
Herec a bývalý politik Milan Kňažko míní, že vztahy mezi Čechy a Slováky jsou dnes lepší než kdykoli v minulosti. „Je to určitě i tím, že všechny důvody k možnému napětí, nedorozumění a případným konfliktům jednoduše neexistují. Rozdělení nebyl akt nepřátelství, naopak. Vytvořila se dobrá báze pro rozvoj dobrých vztahů, a to je nejdůležitější, i když se změnilo administrativně-právní uspořádání.“