Bratislava i Praha si připomínají pětadvacet let od zániku federace a vzniku nezávislého Česka a Slovenska. Slovenský prezident Andrej Kiska při té příležitosti v podvečer udělil pětadvacet státních vyznamenání, mezi oceněnými figuruje někdejší český premiér Petr Pithart, zpěvačka Marta Kubišová nebo česko-slovenský publicista Martin M. Šimečka.
Čtvrstoletí od sametového rozvodu. Kiska vyznamenal Pitharta i Kubišovou
Události: Praha a Bratislava si připomněly rozpad federace (zdroj: ČT24)
Česká republika a Slovenská republika vznikly jako nástupnické země Československa před pětadvaceti lety. Po sedmi dekádách společného soužití Čechů a Slováků (přerušeného druhou světovou válkou) tak uzavřely existenci mnohonárodnostního státu, který se v důsledku Velké války podařilo založit 28. října 1918.
Rok 2018 tak nese hned dvojí velké výročí: Podzimní stovku neexistující republiky, od které Praha i Bratislava odvíjejí svou státnost, a pětadvacáté narozeniny jejích nástupnických útvarů – a právě o čtvrtstoletí separátní existence spolu hned ráno telefonicky mluvili premiéři obou zemí.
Přátelský rozhovor o nádherném soužití
Andrej Babiš a Robert Fico diskutovali o společných „osmičkových“ výročích nadcházejícího roku i o vztahu mezi oběma národy. „Shodli se na tom, že obě země stále spojují nadstandardní vztahy na všech úrovních,“ uvedla mluvčí české vlády Barbora Peterová. Souzvuk našli i v potřebě spolupráce v regionálních i mezinárodních uskupeních.
Fico na svém facebookovém profilu napsal, že Babišovi poděkoval za pětadvacet roků „nádherného sousedského soužití“. „Naše země ukázaly 1. ledna 1993 celému světu nevídaný příklad klidného rozdělení federální republiky a vzniku dvou samostatných států,“ dodal.
„Telefonát se slovenským předsedou vlády byl přátelský a velmi otevřený,“ doplnil Babiš. Připomněl, že 5. ledna zavítá do Bratislavy, kde se s Ficem setká. „Je dobrou tradicí, že nový český premiér jezdí na svou první zahraniční cestu na Slovensko.“
Fico: „Úspěšný příběh“
V podobném duchu jako telefonát s Babišem se nesl i Ficův novoroční projev. Oba státy podle něj dokázaly, že je možné se rozejít v přátelství a míru. Čtvrtstoletí slovenské samostatnosti potom označil za úspěšný příběh plně demokratického státu, který respektuje dělbu moci a naše ukotvení v euroatlantských strukturách.
Zánik Československé koruny (zdroj: ČT24)
Fico také připomněl, že zejména po hospodářské stránce Bratislavě počátkem devadesátých let nikdo nevěřil, a i na Slovensku se podle něj po 1. lednu 1993 tipovalo, kdy se Slováci „s prosíkem vrátí do federace“.
Nyní uvítal, že sametový rozvod už společnost nerozděluje; podle loňského průzkumu, který si zadávaly veřejnoprávní televize obou zemí, považuje sametový rozchod za správný sedmapadesát procent Slováků (a jen dvaačtyřicet procent Čechů).
Slovenský premiér ale současně varoval před narůstajícím neklidem. „Zdá se mi, že jsme nedůslední v oddělování zdravého vlastenectví od politického extremismu,“ prohlásil Fico a apeloval na mladé lidi, aby nebrali demokracii jako samozřejmost.
Kiska: „Silný příběh“
Protože je pro Slováky výročí samostatnosti tradičně významnější než pro Čechy (podle zmiňovaného průzkumu je 1. leden 1993 dnem vzniku samostatného Slovenska, zatímco v Česku spíš dnem rozpadu společného státu), věnoval se poslednímu čtvrtstoletí ve svém novoročním projevu i prezident Andrej Kiska.
Co se stalo 1. ledna 1993? (spontánní odpověď)
Pokud Fico mluvil o „úspěšném příběhu“, Kiska použil sousloví „silný příběh“ a připojil i kritičtější osten; uplynulé čtvrtstoletí podle něj nebylo dokonalé, jednoduché ani přímočaré. Pozitivní bilance ale v prezidentově řeči převážila.
„Z lidsky vyčerpaného, ekonomicky zničeného, nevlídného skanzenu, který se zpoza železné opony vynořil na mapě svobodného světa, jsme proměnili Slovensko na otevřenou, moderní a životaschopnou zemi,“ konstatoval a ocenil, že země dokázala využít možnosti, které jí dala Evropská unie.
Vyznamenání pro Kubišovou i Pitharta
Ve dvě hodiny odpoledne pětadvacetiny Slovenské republiky vzpomněla také slavnostní salva z děl odpálená z Tyršova nábřeží. Prezidentův program pokračoval vpodvečer v bratislavské Redutě, sídle slovenských filharmoniků, kde Kiska ku příležitosti státního svátku udělil pětadvacet státních vyznamenání.
Za mimořádné zásluhy o všestranný rozvoj vztahů mezi Českou a Slovenskou republikou obdržel Řád bílého dvojkříže (nejvyšší slovenské ocenění určeným pro cizince) bývalý český premiér Petr Pithart, který se přitom počátkem devadesátých let stavěl proti rozpadu federace.
„Vnímám to jako skvělý paradox a je v něm velkorysost současné slovenské politiky, která mně imponuje a která mně strašně schází u nás,“ reagoval na své bratislavské ocenění. Vedle Pitharta Řád bílého dvojkříže druhé třídy získala i zpěvačka Marta Kubišová.
Vyznamenání si z rukou Kisky převzal také česko-slovenský novinář a někdejší šéfredaktor Respektu Martin M. Šimečka, publicista a zakladatel Verejnosti proti násiliu (slovenské obdoby Občanského fóra) Fedor Gál, zpěvačka Marika Gombitová nebo operní pěvkyně Gabriela Beňačková. In memoriam byl oceněn i herec Jozef Kroner.
Slavnostní střídání stráží
Praha si čtvrtstoletí České republiky připomněla komorněji, a to slavnostním střídáním Hradní stráže, které v poledne proběhlo na I. nádvoří Pražského hradu mimořádně za zvuku státní hymny i přítomnosti vlajkonošů s bojovým praporem a státní vlajkou.
Na nádvoří přijely motocykly Hradní stráže, Hudba Hradní stráže zahrála v trojnásobném počtu. Ceremoniál byl doplněn o hlášení velitelů staré a nové stráže veliteli slavnostní jednotky, předána byla malá standarta prezidenta republiky.
Slavnostní střídání Hradní stráže
Veřejnosti se současně otevřely návštěvní místnosti Kanceláře prezidenta republiky na třetím nádvoří, do kterých může výjimečně vstoupit tzv. čestným vchodem pod prezidentským balkonem. Připravená expozice nabízí originál ústavy, Řád bílého lva, Řád Tomáše Garrigua Masaryka a dokumenty spojené s Václavem Havlem včetně jeho blahopřejné korespondence s americkými prezidenty Billem Clintonem a Georgem Bushem.
Jak se rozpadlo Československo