Pro Slovensko nastalo po rozdělení velmi těžké období mečiarismu, jehož důsledky jsou citelné dosud. V pořadu Devadesátka ČT24 to uvedla slovenská expremiérka Iveta Radičová. Slovenští politici napříč politickým spektrem – stejně jako občané obou zemí – chtěli v roce 1992 referendum o rozpadu federace, vzpomíná politička. Podle ní na Slovensku stále funguje oligarchická demokracie.
Radičová o době po rozchodu s Čechy: Za mečiarismu jsme byli černá díra Evropy
Radičová pro ČT: Po rozpadu nastaly pro Slováky za Mečiara těžké časy (zdroj: ČT24)
Ve Vile Tugendhat se na konci federace dohodli 26. srpna 1992 Vladimír Mečiar a Václav Klaus. Šlo hlavně o neshody na poli politiky a následné pragmatické rozhodnutí, míní politolog Jiří Pehe z Univerzity v New Yorku.
„Pokud se podíváme na tehdejší průzkumy veřejného mínění, tak ty jednoznačně ukazovaly, že většina jak Čechů, tak Slováků si rozdělení nepřála. Červnové volby v roce 1992 na druhou stranu vyprodukovaly dvě zcela odlišná politická spektra na Slovensku a v České republice a bylo zřejmé, že bude strašně těžké federaci udržovat v chodu,“ podotkl politolog.
Rozdělení státu byla politická dohoda a z politického hlediska to byl asi brilantní tah Václava Klause a pana Mečiara. Nejenže tím předešli dalším sporům o jednáních o státoprávních věcech, ale také si oba pro sebe pojistili bezvýhradnou moc v části federace, ve které byli zvoleni.
Radičová trvá na tom, že v roce 1992 mělo proběhnout referendum, jež by zohlednilo názor občanů. „Toto právo bylo dokonce do roku 1991 zakotveno v ústavě,“ připomněla slovenská expremiérka v rozhovoru pro ČT24. Nebyli to ale jen obyčejní lidé, které rozchod zaskočil.
„Většina slovenského politického spektra zastávala jednoznačný názor, že o takto zásadní otázce se musí a má rozhodovat v referendu,“ připomněla navíc Radičová s tím, že tehdy takto uvažoval i třeba nynější slovenský premiér Robert Fico.
Po rozpadu federace nastalo pro Slovensko složité období vlády Vladimira Mečiara, jejíž důsledky řeší stát dodnes, míní expremiérka. „Předvídat, zda bychom se vyhnuli pěti těžkým rokům, které z nás udělaly černou díru Evropy, pseudodemokracii se zhrouceným bankovním sektorem a divokou privatizací, je hypotetická otázka,“ konstatovala Radičová.
Restart podle ní nastal až vstupem do Evropské unie. „Zde jsme se (s Čechy) opět setkali jako s partnery,“ upozornila politička.
Podle Radičové byly už po pádu komunismu viditelné rozdíly v uvažování Čechů a Slováků, a to třeba se změnami spojenými s přechodem k demokracii. „Na Slovensku převažovali občané nespokojení s tím, jakým směrem se ubíráme. Lidí, kteří cítili nostalgii k bývalému režimu, bylo dvaapůlkrát víc než v Česku,“ připomněla expremiérka.
Rozdílné byly konkrétní problémy, které řešila česká a slovenská společnost. „Na Slovensku byla hlavním problémem sociálně-ekonomická situace, životní úroveň, nezaměstnanost, zatímco v Česku to bylo téma ekologie, zajištění právního státu a podobně,“ vzpomíná politička.
Jak se rozpadlo Československo