Provokovala nacisty. Byla na měsíci. A symbolem svobody národa. Vlajka československého státu měla odejít před pětadvaceti lety do historie s rozpadem společné federace Čechů a Slováků a oba národy si měly určit nové symboly. Česko si však nakonec společnou vlajku přivlastnilo. A Slováci to tehdy odsoudili.
Vlajku společného státu si Češi nechali, i když Slovensko bylo proti
Když se před pětadvaceti lety dělilo Československo, jednou z otázek bylo, komu připadne vlajka společného státu. Slovensko si tehdy vymínilo, že ani jedna země nebude původní vlajku používat.
„Česká republika a Slovenská republika nesmějí po zániku České a Slovenské Federativní Republiky užívat státních symbolů České a Slovenské Federativní republiky,“ stálo v zákoně.
Česko ji však i přes tehdejší ústavní zákon používá dodnes. Je to symbol, který malou zemi ze středu Evropy řadil mezi velikány ve sportu, vědě, i semknul lidi v protinacistickém odboji. V předválečných třicátých letech dokonce bylo zobrazování vlajek s modrým klínem na území Německa zákázané.
A nebylo tedy divu, když československou vlajku za protektorátu nacisté nahradili praporem jiným. „Když končila válka, všichni honem vyvěšovali československé vlajky s modrým klínem, je spojená se spoustou osudů,“ připomněl Aleš Brožek, který byl před pětadvaceti lety při dělení Československa členem podvýboru pro heraldiku české národní rady a o historii české vlajky se dlouhodobě zajímá.
Červenobílá vlajka se neujala
Před pětadvaceti lety byl Brožek u toho, když se řešilo, co budou Češi věšet na stožáry. „Dost se o tom diskutovalo, byl i názor, že bychom měli přijmout českou vlajku z 18. a 19. století, bílý a červený pruh. Jenže k ní už žádný vztah nebyl,“ dodal Brožek.
Tato varianta se navíc neosvědčila už o pár let dříve, v roce 1990, kdy Česká národní rada ústavním zákonem zavedla českou státní vlajku složenou ze dvou stejně širokých pruhů. Při volbách ve stejném roce se vlajka s červeným a bílým pruhem, podobná polské, neujala. Naopak budila i kontroverze s polskou menšinou v Zaolší.
Zato vlajka s modrým klínem po celou svou historii symbolizovala hrdost i úspěchy. A v podvýboru při dělení státu proto nechtěli připustit žádné jiné alternativy, přestože se tehdy scházely i návrhy na novou vlajku od lidí.
Stará ústava v novém státě neplatí, obešli slib poslanci
„Mluvilo se o tom, že rozpadem Československa bude vlajka volná a nebude tedy důvod ji nepřijmout jako vlajku České republiky, když nebude docházet k žádné kolizi v podobnosti,“ vzpomenul na tehdejší debaty Brožek.
„My jsme se na to dívali tak, že Slováci si zavedli svoji vlajku ještě před rozdělením Československa, ale že nám vlastně nemůžou přikazovat, jakou si máme zvolit vlajku pro Českou republiku. A všichni členové podvýboru měli pocit, že bychom měli dál prosazovat, aby Česká národní rada přijala jako státní vlajku tu původní – československou,“ vzpomněl Brožek.
A zastání pak měli i u tehdejších českých poslanců. „Poslanci v podvýboru nás ujišťovali, že sice vědí o tomto dodatku, ale že se budou snažit, abychom dál používali naši dosavadní vlajku,“ dodal.
„Byli jsme rádi, že poslanci potom jednohlasně odhlasovali, že si necháme naši vlajku s tím, že co odhlasovali kolegové ve federálním shromáždění, pro ně není závazné,“ dodal.
Slovákům se to však zpočátku nelíbilo. Modrý klín totiž původně na vlajce symbolizoval právě Slovensko. „Václav Klaus jim chtěl vyjít maximálně vstříc a měl pocit, že by měla mít jiný odstín modrého klínu,“ vzpomněl Brožek. „Odstíny se ale příliš při výrobě neposuzují, nebylo by to tedy řešení,“ byl názoru odborník na českou vlajku.
Pro legitimizaci barev byla modrá barva nakonec vysvětlována jako barva jedné z historických zemí Moravy, která pod modrou barvou v historii vystupovala na bojištích.
Pithart: Rozdělení Československa bylo uspěchané vzhledem k tomu, s jakými oběťmi se společný stát rodil (zdroj: ČT24)
„Češi považovali Československo jen za svůj stát“
Před pěti lety ale na „ukradenou“ vlajku upozornil slovenský umělec Dalibor Bača, který před pražské Rudolfinum instaloval kinetickou plastiku „rozpolcené“ vlajky. Na čtrnáctimetrovém stožáru byl modrý klín uchycen napevno, červenobílá část se ale volně otáčela ve větru.
„Převzetí československé vlajky se obecně považuje za banální součást mírumilovného rozchodu se Slovenskem v roce 1992. Jenže ve skutečnosti celý komplex témat, která se k vlajce pojí, zřetelně ukazuje, jak se ve skutečnosti věci mají: že totiž Češi považovali a po dvaceti letech dnes ještě silněji považují celé Československo za svůj vlastní stát, nikoli za stát sdílený s jinými národy,“ uvedla tehdy pro Týden v souvislosti s Bačovou vlajkou historička umění z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Milena Bartlová.
„Převzetí vlajky spolu s dalšími symboly mlčky, ale výmluvně vyjadřuje totální kontinuitu mezi Československem a Českem,“ řekla tehdy Bartlová. „Z tohoto pohledu neplatí oficiální verze, že Československo se rozpadlo na dva rovnocenné celky, nýbrž verze mlčky sdílená, podle níž ,Slováci chtěli odejít, tak jsme je nechali jít,‘“ dodala.