Československým legionářům pomáhali při po bojích na Sibiři, dodávali jim uniformy, zbraně a léky. Řeč je o Japoncích, kteří při zrodu nového státu sehráli svou roli. Generál francouzské armády a organizátor česloslovenských legií Milan Rastislav Štefánik například 28. říjen trávil v Tokiu. Tomáš Garrigue Masaryk se tam zase před cestou do Ameriky připravoval na rozhovor s americkým prezidentem Woodrowem Wilsonem.
Štefánik v Tokiu trávil 28. říjen, legionáři se tam léčili. Vznik republiky má i japonskou stopu
Události: Vznik Československa má i japonskou stopu (zdroj: ČT24)
Českoslovenští legionáři nejen bojovali v uniformách šitých v Japonsku, ale přes Japonsko se také přesouvali zpět do Evropy po dlouhé misi na Sibiři. Japonci tam bojovali po jejich boku, ale z jiných pohnutek, což vedlo k roztržkám.
„Japonská vláda, když vstupovala do toho konfliktu, tak deklarovala jako oficiální cíl pomoc československým legiím. Hlavní cíl japonské vlády a japonské armády byl jiný, a to budování sféry politického vlivu v tomto regionu,“ říká japanista Lukáš Bruna.
Legionáři v Japonsku vydali časopis a pochvalovali si místní zdvořilost a pohostinnost. Podle slovakisty Susumu Nagaya, který se o legionáře zajímá, to bylo oboustranné. „Ukázali Japoncům sokolské cvičení nebo fotbal. Pro Japonce byl velký šok, že jsou vojáci a mají tak vysokou kulturu,“ říká slovakista Susumu Nagayo.
V Tokiu se cestou z Ruska do Ameriky zastavil i Tomáš Garrigue Masaryk. Bydlel tehdy v hotelu Imperial. V Tokiu pobýval i generál Štefánik, a to včetně 28. října. „Přijel s francouzskou vojenskou delegací, což mu otevíralo dveře. Audience u císaře vyvolala zájem veřejnosti o Československo. Navštívil zraněné a promluvil na pohřbu jednoho z legionářů, kteří jsou v Tokiu pochováni,“ říká zpravodajka ČT Barbora Šámalová.
Českoslovenští legionáři se léčili například v tokijské nemocnici svatého Lukáše. Do vlasti se nevrátili čtyři Češi a Slovák. Zemřeli v nemocnicích nebo na lodi cestou domů. Jejich ostatky leží na katolickém hřbitově v Tokiu.