Tomáš Garrigue Masaryk

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu uvedl, že bude dohlížet na to, aby nastupující vláda dodržovala sliby. Nepodléhejme líbivému populismu, vyzvala také hlava státu. Oživení důvěry ve společnosti podle něj musí začít u každého jednotlivce, nikoli v politice.

Přesně před 90 lety abdikoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk. První hlava československého státu se v polovině třicátých let minulého století potýkala se zdravotními problémy i s hledáním svého nástupce, kterým se nakonec stal Edvard Beneš.

Politička. Učitelka. Vedoucí postava ženského hnutí. Odbojářka a oběť nacismu. Všechna tato slova vystihují Františku Plamínkovou, od jejíhož narození uplynulo letos sto padesát let. Národní muzeum její odkaz připomíná výstavou, která ale víc než o minulosti má být dialogem o současnosti.

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.

Slovácké divadlo v Uherském Hradišti slaví své osmdesátiny muzikálem Masaryk. Novinka o prvním československém prezidentovi a slováckém rodákovi může podle tvůrců překvapit a zároveň inspirovat k zamyšlení nad historií i současností.

Ať žije Československo, pryč s monarchií – ústřední heslo říjnových dní roku 1918 se záhy začalo promítat do reality běžného dne. Hrdí Čechoslováci se chtěli co nejdříve zbavit všech symbolů, které jim připomínaly život v Rakousku-Uhersku, kde nebyli rovnocenným národem. Zamalovat německé nápisy nebo strhávat z budov rakouské orlice šlo téměř na počkání, vytvořit novou měnu, vybrat hymnu nebo vlastní vlajku ale trvalo několik let.

Sylva Knedlová z Fryštáku celý život zasvětila sportu a dětem. Její rodiče byli velkými příznivci Sokola a své děti vychovávali v duchu myšlenek Masaryka a Tyrše. V mládí ji trénoval Emil Zátopek i jeho manželka Dana. V 91 letech je stále aktivní v městském zastupitelstvu a hlásá, že děti je potřeba vést ke slušnosti, práci a sociálnímu cítění.

Vzkaz Tomáše Garrigua Masaryka z takzvané tajemné obálky může od úterý vidět veřejnost. Originál dokumentu vystavuje Národní archiv v budově na pražském Chodovci. Vzácnou archiválii si lidé mohou prohlédnout do pátku, vždy od deseti do 18 hodin.

Archiváři zjistili, že dokument s údajnými posledními slovy prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka je ve skutečnosti zápis Masarykovy promluvy k tehdejšímu ministru zahraničí Edvardu Benešovi v Lánech koncem srpna 1934. Vyplývá to z obsahové analýzy odborníků, kterou ve středu představili na konferenci v pražské vile Lanna. Vážně nemocný Masaryk abdikoval v prosinci 1935, v čele státu ho nahradil Beneš. Zemřel 14. září 1937.

Říkal jsem si, že kdyby v tom byla nějaká strašlivá petarda, tak už by byla nepochybně odpálena, okomentoval v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou otevření obálky se slovy československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka historik a spisovatel Pavel Kosatík. „Je to důležitý text, je dobré to vědět, ale nedělal bych z toho testament,“ sdělil.

Historici na zámku v Lánech otevřeli zapečetěnou obálku se slovy československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, která nadiktoval na sklonku života. Podle rychlé expertizy je obsah pravý.

Poselství budoucím generacím, vzkaz rodině, nebo chybějící závěť – lidé spekulují, co by mohla skrývat tajemná obálka, která by měla obsahovat jedna z posledních slov prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Text v roce 1937 nadiktoval svému synu Janovi. Obálka bude poprvé veřejně otevřena v pátek 19. září 2025 v Lánech a její slova by měl na místě poslouchat i současný český prezident Petr Pavel.

Před osmdesáti lety zemřel Kamil Krofta. Syn významného plzeňského politika a renomovaný historik, který po vzniku samostatného Československa působil jako vyslanec ve Vatikánu, Rakousku i Německu. Později byl blízkým spolupracovníkem ministra zahraničí Edvarda Beneše, jehož v této funkci v roce 1936 nahradil. V závěru života se zapojil do protinacistického odboje, kvůli čemuž byl uvězněn v terezínské Malé pevnosti.

Voják, legionář a vězeň sovětského gulagu. Janu Ihnatíkovi je sto tři let, jako mladík chtěl s přáteli bojovat proti Hitlerovi, a proto utekl do Sovětského svazu. Tam byl ale za nelegální překročení hranice odsouzen na tři roky nucených prací a deportován do pracovního tábora stovky kilometrů severně od Moskvy. Teprve po propuštění se přihlásil do nově vzniklých československých jednotek.

Politici i veřejnost si připomínají 175 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Jeho památku uctil prezident Petr Pavel a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Sochy Masaryka zdobí desítky českých měst, jednou z nejznámějších je pomník na pražském Hradčanském náměstí. Pojmenovány jsou podle něj stovky ulic či náměstí.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) při středečním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem podpořil Izrael v jeho boji s terorismem. Netanjahu poděkoval české vládě za veškerou podporu, uvedl na síti X Lipavský, který bude v Izraeli do čtvrtka. Ministr v Izraeli také slavnostně uvedl kontaktní ambasádu NATO, jejíž roli velvyslanectví Česka nedávno převzalo.

Tuzemská muzea a galerie získaly v loňském roce do svých sbírek několik významných kulturních děl. Patří mezi ně třeba obraz od Jana Zrzavého, grafiky od Toyen nebo skleněné negativy s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Výkup desítek mimořádně hodnotných předmětů podpořilo dotací ministerstvo kultury. Jen Masarykovo muzeum v Hodoníně si do sbírek pořídilo 189 negativů z let 1918 až 1937. Za kolekci zaplatilo zhruba 280 tisíc korun, ze státních peněz šlo sedmdesát procent této částky.

Jednou z nejvýznamnějších domácích událostí budou v roce 2025 volby do Poslanecké sněmovny, poprvé i korespondenčně pro Čechy v zahraničí. Připomene se také osmdesát let od konce druhé světové války a také tři roky od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. V září se pak veřejnost poprvé seznámí s obsahem zřejmě posledních slov Tomáše Garrigua Masaryka.

Nový izraelský ministr obrany Jisrael Kac chce pokračovat v útocích proti Hizballáhu, dokud se na šedesát tisíc evakuovaných Izraelců nebude moci vrátit domů. Protiraketová obrana židovského státu je vysoce účinná, celé území ale stoprocentně neochrání. To je případ například kibucu Kfar Masaryk, kde raketa zabila vnuka jednoho z českých zakladatelů.

Česko si připomíná 106 let od vzniku samostatného Československa. Historik Pavel Carbol míní, že vytvoření státu společného se Slováky bylo moudrým rozhodnutím, které se ukázalo jako výhodné. Připomněl však také řadu problémů, kterým musel mladý středoevropský stát čelit – například výrazné postavení menšin, sociální problémy či neukotvenost hranic. Důležitou roli v jeho vzniku hrály legionářské oddíly, připomíná vedoucí Muzea československých legií Jiří Charfreitag. „Dovedly vznik našeho státu k realitě,“ prohlásil.

Více než sto let stará kauza židovského mladíka Leopolda Hilsnera odsouzeného k trestu smrti za vraždy Anežky Hrůzové a Marie Klímové se otevírat nebude. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci potvrdilo v přezkumu postup jihlavského žalobce, který podnět na obnovu řízení zamítl. Podle žalobců neexistuje žádný nový důkaz ani žádná nová skutečnost, které by podání návrhu na obnovu řízení odůvodňovaly.

Hromadnými skladbami vyvrcholil sedmnáctý všesokolský slet v Praze. Na fotbalovém stadionu v pražském Edenu během čtvrtečního večera a pátečního odpoledne cvičilo na dvacet tisíc Sokolů, a to všech generací. Zhruba patnáct set jich přijelo za zahraničí – například z USA, Austrálie nebo Ukrajiny. Hromadných skladeb bylo celkem šestnáct. Týdenní akce nabídla také výstavy, koncerty či akrobatická vystoupení v centru Prahy.

Vražda Anežky Hrůzové v Polné z roku 1899 se znovu otevírat nebude. Státní zástupce z Krajského státního zastupitelství v Jihlavě Jan Fichtner návrh na obnovu řízení nepodá. Uvedl to na dotaz České televize. Podle něj se neobjevily žádné nové skutečnosti, které by znovuotevření případu odůvodňovaly. Židovský mladík Leopold Hilsner byl odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové a Marie Klímové k trestu smrti. Vražda v Polné stála na začátku takzvané hilsneriády.