Tomáš Garrigue Masaryk strana 2 z 5

Mandát prezidenta republiky Miloše Zemana zakončí o půlnoci na 9. března ceremoniální akt svěšení prezidentské standarty. Následně bude na znamení neobsazenosti prezidentského úřadu také uzavřena Brána gigantů Pražského hradu. Odemčena bude znovu ve čtvrtek dopoledne, až na Hrad přijede Petr Pavel složit slavnostní slib, řekl končící ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš.

Rekonstrukce pražského hlavního nádraží dospěla k interiéru výpravní budovy. Při opravách se ukazuje, že v rozsáhlých secesních prostorách se nacházejí detaily, které překvapují i restaurátory. Například zakrytý státní znak Československa, který měl zřejmě na konci 1. světové války vítat prezidenta Tomáše Masaryka.

Krajské státní zastupitelství v Brně se zabývá případem Leopolda Hilsnera, který byl v roce 1900 odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové a Marie Klímové. České televizi to sdělil advokát Lubomír Müller. Důvodem jsou nové dokumenty, které byly objeveny v jihlavském archivu. Žalobci nyní podle advokáta budou rozhodovat, zda jsou listiny dostatečné pro znovuotevření procesu a prověření jiného možného podezřelého muže.

Bývá pravidlem, že český, respektive československý prezident je vyobrazen nejen na oficiálních portrétech, ale i na poštovní známce. Je to český unikát, prezidenti na známkách, na rozdíl od panovníků, nebývají. Pošta známky s českými prezidenty vydává od roku 1920, kdy vyšla první s portrétem Tomáše Garrigua Masaryka. O „prezidentských“ známkách hovořili v pátečních Událostech, komentářích grafička Klára Melichová a kurátor dokumentace známkové tvorby Poštovního Muzea Pavel Kovařík.

Dramatik, spisovatel a bývalý politik Milan Uhde se s vedoucím katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Markem Antošem v pátečních Událostech, komentářích shodli, že přímá volba prezidenta je v české parlamentní demokracii nesystémovým prvkem. Podle Antoše politici jejím zavedením nejspíš částečně smývali pachuť, která zbyla po tehdejší „nedůstojné“ volbě Václava Klause. Uhde se domívá, že je velmi málo pravděpodobné, že by politici Čechům odebrali možnost volit hlavu státu přímo a vrátili se k předchozímu systému, kdy prezidenta vybírali zákonodárci.

Každá hlava státu potřebuje oficiální portrét. Do vizuální paměti národa se ale státníci často zapíší neformálnějším výjevem, než je profesionálně nastylizovaná fotografie ve školní třídě. Tomáš Garrigue Masaryk na koni, Václav Havel v krátkých kalhotách nebo Miloš Zeman v nafukovacím člunu se stávají symboly, které fungují třeba jako zástupci názoru v polarizované společnosti, či dokonce celé jedné éry v dějinách státu.

Narozeniny neslaví na Nový rok jen Česká republika, ale i Jakub Vala. Vteřinu po půlnoci v úvodu roku 1993 se narodil v Třebíči. Stal se tak prvním člověkem, jemuž úředníci do rodného listu napsali místo Československa už jen název samostatného českého státu.

Prezident Miloš Zeman promluvil k českým občanům ve svém vánočním poselství. Tradiční projev pronesl Zeman ze zámku v Lánech, šlo o poslední vánoční poselství současné hlavy státu před koncem prezidentského mandátu. Miloš Zeman proto svůj projev rozdělil do dvou částí. V první se vyjádřil k událostem končícího roku, mimo jiné odsoudil ruskou agresi vůči Ukrajině. V druhé „složil účty“ ze svého více než třicetiletého působení na politické scéně. Uvedl, že jako prezident hájil české národní zájmy. Občanům poděkoval, že ho dvakrát zvolili hlavou státu.

Izraelští lesníci řeší problém s borovicemi. Populární dřevina trpí v subtropickém klimatu suchem a požáry. Se změnou druhové skladby tamních lesů pomáhali v prosinci studenti brněnské Mendelovy univerzity. Už potřetí dorazili do Masarykova lesa, který připomíná prvního československého prezidenta.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová převzala ve středu na francouzském velvyslanectví v Praze Řád čestné legie, což je nejvyšší francouzské státní vyznamenání. Francie tak ocenila přínos Zažímalové na vědecké spolupráci mezi Českem a Francií. Zažímalové předal insignie rytířky Řádu čestné legie francouzský velvyslanec Alexis Dutertre.

Barokní zámek v Lánech, který je jako sídlo prezidenta republiky běžně nepřístupný, se třetí a čtvrtý adventní víkend otevře veřejnosti. Vánočně vyzdobený zámek mohou zájemci navštívit od 9. do 11. prosince a mezi 16. a 18. prosincem. Informovala o tom prezidentská kancelář.

Významný podíl na pražském převratu a vyhlášení samostatného státu v roce 1918 měla pětice mužů – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Všichni muži 28. října, jak se jim přezdívá, pak v republikové vládě zastávali ministerské posty. Jejich další osudy se od sebe však velmi lišily. Zatímco Švehla s Rašínem se nedožili konce první republiky, Soukup, Stříbrný a Šrobár se museli vypořádat s nacistickou a případně i komunistickou totalitou. Čelili jí s rozdílnými úspěchy.

Pietní vzpomínka na Vítkově, předávání státních vyznamenání na Pražském hradě i kladení věnců po celé republice. Tak si budou Češi v pátek 28. října připomínat 104. výročí vzniku Československé republiky. Kromě tradičních událostí představitelů státu mohou lidé oslavit státní svátek třeba běžeckým závodem nebo večerními koncerty.

Ve středu uběhlo 85 let od smrti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Vzpomínalo se na něj na zámku v Lánech, na Pražském hradě, ale i v jeho rodném Hodoníně. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že je potřeba připomínat si i Masarykovy myšlenky, jako například „nebát se a nekrást“. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zase připomněl Masarykovu odvahu hovořit i o věcech, které nejsou populární, a stát si za svými názory.

Kněz a účastník protinacistického odboje hrabě Antonín Bořek-Dohalský z Dohalic dokonal svůj život v bažinách koncentračního tábora Osvětim 3. září 1942. Výrazné osobnosti prvorepublikové společnosti se stala osudnou touha dvou německých kněží obsadit pražský arcibiskupský stolec. Ani odstranění Dohalského jim však vytoužený úřad nepřineslo. Výročí připomene zádušní mše a odhalení pamětní desky u kostela v Hluboši u Příbrami, ve které kněz působil.

Vyšel překlad úspěšného slovinského komiksu o jednom z nejvýznamnějších architektů dvacátého století, Jožovi Plečnikovi. Svůj příběh v něm vypráví sám. Mluví o fascinaci sloupy, realizacích v Lublani i v Praze a o lidech, kteří ovlivnili jeho kariéru. Slovinci letošek označují za Plečnikův rok. Narodil se před sto padesáti lety.

Do Česka přiletěl nový apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. Na letišti ho přivítal kardinál Dominik Duka, který je v pátek poslední den ve své funkci. První kroky nového nuncia zamíří do pražského arcibiskupského paláce. V sobotu se pak zúčastní uvedení Jana Graubnera do funkce pražského arcibiskupa. Arcibiskupa Okola čeká v Česku například jmenování nových biskupů či vyjednávání o mezinárodní smlouvě.

Po napadení Ukrajiny Ruskem utekly do Česka stovky Rusů, kteří nesouhlasí s režimem tamního prezidenta Vladimira Putina. Dostali jednorázové tříměsíční vízum, jeho platnost jim ale brzy vyprší. Je to i případ dvou manželských párů z Moskvy. Na Česko mají dlouhodobé vazby, podílejí se na výzkumech o totalitních režimech nebo překládají českou literaturu. Do Ruska se vrátit nemohou. Za jejich postoje by jim hrozilo pronásledování. Pro Reportéry ČT o tom natáčel David Vondráček.

V souvislosti s útokem ruských sil na Ukrajinu se objevují hlasy volající po obnovení povinné vojenské služby. Ta však v Česku nemá příliš dobrou pověst, narozdíl od zemí severní Evropy nebo Pobaltí, kde zejména kvůli blízkosti Ruska bývá vojenský výcvik vnímán do jisté míry jako samozřejmost. V tuzemsku si s sebou nese „lampasáckou“ pachuť táhnoucí se z dob před sametovou revolucí. Tradici má přitom povinná vojenská služba v českých zemích značně bohatší. I tak došlo v roce 2004 k jejímu zrušení, a to po 136 letech od jejího zavedení rakousko-uherským císařem.

Technická kuriozita, v níž jsme byli průkopnickou zemí, popisuje počátky radiofonie – tedy rozhlasu – Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od pokusů, které znamenaly zásadní krok při zavádění rozhlasu v Československu, uplynulo sto let. Vysílání se potýkalo se špatnou technickou stránkou i legislativními problémy. Koncesionáři zase s vysokými poplatky a drahými přijímači.

Slovinský architekt Josip (Jože) Plečnik se narodil 23. ledna 1872 v Lublani. Provinční město však mladému talentovanému umělci brzy přestalo stačit. Zkušenosti sbíral ve Vídni, poté se vrátil do Lublaně, kde se stal profesorem architektury. Na počátku dvacátých let 20. století ho prezident Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval architektem Pražského hradu. V sídle českých králů a představitelů státu Plečnik významně přetvářel interiéry Nového královského paláce i hradní nádvoří a zahrady. Je podepsán také pod monumentálním kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. O Plečnikově působení v Praze jsme mluvili s historikem architektury Zdeňkem Lukešem.

Premiér Petr Fiala (ODS) se vydal na první zahraniční cestu ve funkci – na Slovensko. V Bratislavě se setkal se svým protějškem Eduardem Hegerem. Premiéři se shodli na tom, že budou pokračovat v tradici společného zasedání vlád obou zemí. Tradiční setkání kabinetů v poslední době překazila pandemie covidu-19. Fialu přijala také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a předseda parlamentu Boris Kollár.

Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval novou vládu premiéra Petra Fialy (ODS). Kabinet koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN střídá vládu ANO a ČSSD vedenou premiérem Andrejem Babišem (ANO). Fialův kabinet se po ceremoniálu přesunul do pražské Strakovy akademie, kde poprvé zasedl. Nový premiér uvedl v pátek do úřadu prvních sedm ministrů. Ostatní budou následovat v sobotu.

Na Václavském náměstí v neděli odpoledne protestovali odpůrci protiepidemických opatření svolaní iniciativou Chcípl pes. Demonstrovali proti povinnému očkování proti covidu-19 a proti údajnému porušování osobních svobod a české Ústavy. Později se vydali na pochod městem, prošli kolem úřady vlády a demonstraci ukončili vpodvečer na Hradčanech.