Prezidenti na známkách jsou českou raritou. Rozcuchaný Havel ve svetru ale neprošel

10 minut
Prezidenti na známkách
Zdroj: ČT24

Bývá pravidlem, že český, respektive československý prezident je vyobrazen nejen na oficiálních portrétech, ale i na poštovní známce. Je to český unikát, prezidenti na známkách, na rozdíl od panovníků, nebývají. Pošta známky s českými prezidenty vydává od roku 1920, kdy vyšla první s portrétem Tomáše Garrigua Masaryka. O „prezidentských“ známkách hovořili v pátečních Událostech, komentářích grafička Klára Melichová a kurátor dokumentace známkové tvorby Poštovního Muzea Pavel Kovařík.

Prvních deset milionů kusů známek s nynějším prezidentem Milošem Zemanem vytiskla Česká pošta měsíc po jeho inauguraci v roce 2013. Autorem portrétu byl rytec Miloš Ondráček, který o deset let dříve vyrýval i obraz Václava Klause. Uspěl tenkrát ale až na druhý pokus, k prvnímu měl prezident výhrady.

„Neumím si představit, že by taková věc měla být vydána, aniž by byla autorizována prezidentem. Hodně záleží na tom, která část té známky je problematická, jestli je to samotná rytina, k tomu můžou mít samozřejmě své výhrady například tiskaři, nebo jestli jde o návrh samotný. Záleží na obrovském množství věcí,“ upozorňuje Pavel Kovařík.

„Úkolem portrétu je vyjádřit pozitivní věci,“ říkal autor známky Václava Klause Oldřich Kulhánek. „Je to zdařile vyvedený portrét, nebyla to tedy jenom práce mého otce, ale také práce rytce Miloše Ondráčka. Jejich spolupráce byla velmi oboustranně příjemná. Myslím, že si velmi rozuměli,“ zhodnotila Kulhánkova dcera, grafička Klára Melichová. Vytvořit takový portrét je podle ní do jisté míry čest, ale i prestiž.

Rozcuchaný Havel ve svetru neprošel

Známka Václava Havla vznikala také složitěji. V revoluční atmosféře konce prosince 1989 vytvořil jeho portrét Josef Herčík. Havel na ní měl být zpodobněn tak, jak ho lidé znali z revolučních dnů ve svetru a s rozcuchanými vlasy. Prezidentovi se Herčíkovo zpracování líbilo, ale pak zasáhla hradní kancelář a bylo vybráno konzervativnější provedení Miloše Ondráčka. Předlohou mu byl výtvarný návrh od Oldřicha Kulhánka.

„Je pravda, že ta známka byla prezidentu Havlovi představena nebo nabídnuta velmi nestandardně, ale na druhou stranu, co bylo v prosinci 1989 a lednu 90' standardního v těchto věcech?“ podotknul Kovařík. Známek s Václavem Klausem pošta vydala dohromady 94 milionů, s Václavem Havlem 260 milionů.

Hácha známku neměl

Svoji známku neměl jen Emil Hácha, který funkci vykonával především během protektorátní éry. Známka s jeho podobou byla vydána teprve před pěti lety. „Představení té známky bylo 30. listopadu 2018, osmdesát let od doby, kdy se Emil Hácha dostal do úřadu. Je důležité zmínit místo Háchova rodiště, což jsou Trhové Sviny, kde je jeho paměťová stopa velmi odlišná od toho, jak prezidenta Háchu vnímá zbytek této země. Má v tomto městečku vlastní paměťovou desku, je tam i jeho busta ve veřejném prostoru,“ řekl Kovařík.

Za komunismu byla tvorba prezidentských známek pod drobnohledem. Několikrát se musel měnit například portrét Gustáva Husáka. Husák tehdy nosil velmi silné brýle a známka vypadala nepřirozeně.

„Nejde o to, abychom dokumentovali život prezidentů, ale abychom vytvářeli symbol úřadu a toho, jakým způsobem je tento úřad vykonáván. V této souvislosti mě napadá například poštovní známka z roku 1954, je na ní Klement Gottwald v takové rozšafné, agitační póze. A tvář, která je tam vyobrazená, to je takový odhodlaný, ostřílený politik. Ale když se podíváme na Gottwaldovu tvář z tohoto období, je až dětská, řekl bych,“ uzavřel Kovařík. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08AktualizovánoPrávě teď

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 1 hhodinou

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 1 hhodinou

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 2 hhodinami

Ve zbraňové amnestii zatím lidé odevzdali stovky zbraní, náboje i granát

V takzvané zbraňové amnestii lidé v Česku od začátku roku odevzdali policii už přes dvě stovky zbraní a více než dva tisíce kusů střeliva. Někdy jde i o kuriozní případy. Například v Královéhradeckém kraji přinesl jeden z oznamovatelů na služebnu torzo granátu. Zbraňová amnestie platí od 1. ledna do konce června. Lidé při ní mohou beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo.
před 2 hhodinami

Poslanci projednají odvody živnostníků, čeká je i volba místopředsedy sněmovny

Poslanci by v pátek měli projednávat zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků a novelu ke stabilizaci hospodaření menších zdravotních pojišťoven. Na programu jsou také změny sněmovního jednacího řádu a novela stavebního zákona. Odpoledne čeká poslance volba čtvrtého místopředsedy dolní komory. Jediným kandidátem je předseda opozičního hnutí STAN a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan.
před 3 hhodinami

Babiš ocenil zisk hlasů všech koaličních poslanců. Fiala uvedl, že jeho důvěru vláda nemá

Poslanci ve čtvrtek večer rozhodli o vyslovení důvěry vládě ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO). Hlasování předcházela debata, která trvala celkem zhruba 26 hodin čistého času. Babiš na následné tiskové konferenci ocenil zisk hlasů všech 108 koaličních poslanců. Podle expremiéra a předsedy ODS Petra Fialy se nedalo očekávat, že vláda důvěru nezíská. Na síti X Fiala také uvedl, že jeho důvěru nemá.
před 8 hhodinami

Babišova vláda získala důvěru sněmovny

Vláda ANO, SPD a Motoristů premiéra Andreje Babiše (ANO) získala důvěru sněmovny. K hlasování se poslanci dostali ve čtvrtek večer po rekordních 26 hodinách rozpravy. Babiš v ní řekl, že se nenechá sněmovnou vydat k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Před poslanci uvedl, že justici nezpochybňuje, najdou se podle něho ale soudci, kteří rozhodují politicky. Opozice v rozpravě kritizovala ekonomické plány kabinetu a varovala, že zahraniční politika nové vlády ohrozí bezpečnost země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...