Přesně před sto lety – 18. prosince 1918 – vydalo mladé Československo svou první poštovní známku. Ve stejný den bylo založeno také Poštovní muzeum. Téměř deset let ale trvalo, než se s budovanými sbírkami mohla seznámit veřejnost. Teprve v listopadu 1928 totiž muzeum otevřelo první výstavu.
První známka vyšla s motivem Hradčan od Alfonse Muchy. „Uvažovalo se i o jiných motivech. Byl ve hře Sokol nebo Jan Hus. Nicméně nakonec bylo zvolené apolitické téma, aby nikomu nevadilo,“ uvedl filatelista Tomáš Mádl.
V platnost tehdy vešly dvě hodnoty těchto známek – zelená pětihaléřová a červená desetihaléřová. „Byly vydány v obrovském nákladu přesahujícím 100 milionů kusů na známkách stříhaných a přes milion kusů na známkách perforovaných. To znamená, že se jedná o naprosto běžné známky, které má každý, byť začínající filatelista ve své sbírce. Jejich hodnota je v řádu korun,“ řekl Mádl.
I přesto jsou tyto známky podle Mádla pro filatelisty velmi cenné. Emise totiž vyšla v šestadvaceti hodnotách a jednalo se o knihtiskové vydání. Sběratel tak může hledat spousty kombinací. Někteří specialisté dokonce celý život sbírají pouze jednu emisi, vysvětluje Mádl.
Poštovní muzeum slouží jako archiv známek
Založení Poštovního muzea, které české a československé známky shromažďuje, bylo podle jeho současného ředitele Jiřího Střechy krásnou ukázkou vlasteneckého cítění poštovní správy a poštovních úředníků.
„Do té doby bylo centrální poštovní muzeum ve Vídni a oni byli samozřejmě neradi, že se historické poštovní schránky či uniformy sbíraly i z českých zemí ve Vídni. A proto hned v tom roce 1918 založili Poštovní muzeum, které pak bylo vždy součástí poštovní správy,“ vysvětluje Střecha.
Poštovní muzeum slouží nejen jako archiv známek, sbírá také vybavení, jako jsou poštovní vozy, kočáry nebo například poštovní razítka. Veřejnost se ale mohla na sbírky muzea poprvé podívat až téměř deset let po jeho vzniku.
Teprve v listopadu 1928 totiž muzeum, vedené tehdy Jiřím Karáskem ze Lvovic, otevřelo první expozici v přízemí Karolina. Tam ale vydržela jen několik let, než si prostory vyžádala zpět Univerzita Karlova.
V současnosti pražské ústředí muzea, jehož zřizovatelem je Česká pošta, sídlí v barokním domě u Štefánikova mostu. Návštěvníkům je zde k dispozici stálá expozice poštovních známek.
Výstava ke stoletému výročí založení Poštovního muzea představuje výtvarné návrhy poštovních známek. Její součástí je podle Střechy i úplně první návrh od Muchy i s podpisem včetně skic. „První skici vytvořil na vytržených listech z kalendáře roku 1918,“ upřesnil Střecha.
- První poštovní známky se objevily před téměř 180 lety ve Velké Británii. Známkám předcházela poštovní razítka, pocházející ze středověku, která se většinou reliéfně vtlačovala do papíru.
- V roce 1837 přiměl neutěšený stav britských pošt učitele matematiky z Birminghamu Rowlanda Hilla k vydání útlého spisku s názvem O nutnosti poštovní reformy, jejím významu a možnostech. Po schválení jeho návrhu se začaly na všech britských poštách 6. května 1840 povinně používat první dvě poštovní známky světa – černá v hodnotě „one penny“ a modrá „two pence“. Používanější Penny Black (černé jednopennyovky) s portrétem královny Viktorie bylo vytištěno na 68 milionů kusů.
- Hillovo prvenství vynálezu nalepitelné známky však není zcela prokázáno. Zavedení poštovních známek prosazoval také rakouský poštovní úředník Lovrenc Košir, původem Slovinec. Jeho návrh nicméně v roce 1835 zamítla rakouská vláda.
- V laické veřejnosti je nejpopulárnější známkou světa Modrý Mauritius. Ten se objevil společně s Červeným Mauritiem v roce 1847 jako první emise stejnojmenné britské ostrovní kolonie. Má hodnotu dvě pence, existuje asi 11 exemplářů. Červený Mauritius má hodnotu jedné penny, známo je asi 14 exemplářů.
- V habsburské monarchii včetně českých zemí byly první poštovní známky vydány 1. července 1850. První tzv. novinové známky světa, určené výhradně k vyplácení novinových zásilek, dala vídeňská pošta do oběhu 1. ledna 1851. Tento tzv. osmdesátiblok modrých Merkurů má ve středu hlavu boha Herma, který byl ve starém Římě nazýván Merkur. Známky měly barvu modrou, žlutou a růžovou.
