Tomáš Garrigue Masaryk strana 5 z 5

Prezident Miloš Zeman a další ústavní činitelé položili dopoledne věnec na hrob prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Připomněli si tak 170 let od jeho narození. Pietní akt čelních představitelů země trval čtvrt hodiny, následně na hrob položili věnce zástupci dalších institucí.

Postavil se do čela odboje proti monarchii, o vzniku samostatného Československa vyjednával v Evropě i Spojených státech. Za jeho úspěchy stála i podpora manželky Charlotte a dcery Alice. Rebel i „tatíček“ Tomáš Garrigue Masaryk se narodil před 170 lety.

Od narození Tomáše Garrigua Masaryka uplyne 170 let a Česko si výročí prvního československého prezidenta připomíná především v Lánech, které si vybral za prezidentské sídlo. Zdejší muzeum přivítá návštěvníky prvorepublikovou atmosférou s četníky a legionáři, k prohlídce bude otevřena i Zámecká zahrada a k ochutnání „tatíčkova“ oblíbená jídla. Frýdek-Místek pak zakladatele republiky připomíná slavnostní jízdou velocipedů.

Dosud nezveřejněnou nahrávku části projevu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka ve středu představilo Národní muzeum. Řeč přednesl 7. března 1930 v den svých osmdesátých narozenin na Pražském hradě. Záznam se dochoval na voskovém válečku, který se později dostal do Československého rozhlasu.

Rodina a veřejnost se v pražském kostele svatého Klimenta rozloučily s Erazimem Kohákem. Filozof se zkušeností z univerzit v Praze i Bostonu patřil mezi významné české a československé myslitele ekologického hnutí, ve svých textech varoval mimo jiné před negativními dopady konzumu na přírodní zdroje. Zemřel 8. února, ve věku nedožitých sedmaosmdesáti let.

Přesně před třiceti lety, 9. února 1990, obnovilo Československo diplomatické vztahy s Izraelem. Začala tak nepsaná aliance obou zemí, která trvá dodnes. Po válce Československo aktivně podporovalo vznik Izraele, vztahy ale později v souladu s politikou Sovětského svazu přerušilo. Nyní bývá Česko často označováno za vůbec nejbližšího spojence židovského státu v Evropské unii.

Polsko a Maďarsko jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové křehké demokracie. Eurokomisařka to řekla v rozhovoru s německým magazínem Der Spiegel. Tvrdě v něm kritizuje polskou reformu justice; mluví o zničení a plošném bombardování. V souvislosti s Maďarskem zase hovoří o médiích, která píšou, co vládě vyhovuje.

Po letech bojů, zajetí a bitev v legiích se mohli vrátit domů. Českoslovenští legionáři se začali z Ruska vracet už od roku 1919. Až mír, který uzavřeli s bolševiky přesně před sto lety, ale zajistil bezpečnou cestu domů všem. Na lodích, které vyplouvaly z Vladivostoku, si pak Čechoslováci vezli i zvířecí maskoty.

Novinku Agnieszky Hollandové, životopisné drama Šarlatán, čeká na konci února světová premiéra na festivalu Berlinale. Tvůrci při té příležitosti zveřejňují první oficiální trailer k tomuto filmu inspirovanému osudy českého léčitele. Do tuzemských kin Šarlatán zamíří 26. března. Hlavní roli svěřila polská režisérka Ivanu Trojanovi, léčitelova asistenta a zároveň životního partnera ztvárnil slovenský herec Juraj Loj.

Ve čtvrtek 9. ledna uplynulo sto třicet let od narození spisovatele a novináře Karla Čapka. Jeho práce a život se tak budou letos připomínat na místech s autorem spojených. Několikrát v průběhu roku se například otevře veřejnosti pražská vila, v níž bydlel. Premiéru Čapkových her chystá několik divadel.

Knihy a myšlenky Karla Čapka jsou aktuální dodnes díky nadčasovým tématům a víře v obyčejného člověka. Spisovatel, dramatik, novinář a humanista se zájmem o veřejné dění se přitom narodil už před sto třiceti lety, 9. ledna, v Malých Svatoňovicích. Zemřel v politicky pohnuté době o pouhých 49 let později.

Prezident Miloš Zeman v letošním vánočním poselství varoval, že z diskusí o změnách klimatu se postupně stává nové náboženství. Z Evropy se podle něj nesmí stát „ekologický skanzen“, kde klesne životní úroveň obyvatel. Zeman v projevu chválil stav české ekonomiky, naopak řešit je podle něj třeba pomalé soudy i stavební řízení. Lidem protestujícím proti premiérovi vzkázal, že ministerský předseda vzešel ze svobodných parlamentních voleb.

Nejvýznamnější českou osobností byl podle pětiny lidí král a císař Karel IV. Na dalších místech se s nepatrným odstupem umístili první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, někdejší prezident Václav Havel a nedávno zesnulý zpěvák Karel Gott. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Ještě 30 let po sametové revoluci jsou někde stále vidět symboly komunismu. Přestože s koncem roku 1989 začaly z budov mizet srpy, kladiva i rudé hvězdy a z podstavců sochy, někde zůstávají dodnes. Totalitních artefaktů se města snaží postupně zbavit. Novelu zákona, která by zakazovala použití komunistických symbolů, se však opakovaně prosadit nepodařilo.

Česko si připomnělo kulaté 30. výročí sametové revoluce a rovněž 80. výročí událostí, které vedly k uzavření vysokých škol nacisty. Hlavním dějištěm oslav byla tradičně Národní třída v Praze, kam od rána proudili lidé i politici. U Hlávkovy koleje v Praze si lidé připomněli památku Jana Opletala. Z Albertova vyrazil odpoledne studentský průvod, který přesně kopíroval trasu studentů v listopadu 1989. Po jeho skončení se pak konala řada kulturních akcí včetně velkého koncertu z Václavského náměstí. Řada dalších akcí pak celou neděli probíhala také mimo Prahu v krajských městech i malých obcích.

Sametovou revoluci v Praze na Kampě od neděle připomíná nové dílo mezinárodně uznávaného autora dětských knih, ilustrátora a grafika Petra Síse. Obří instalace s názvem Velvet Bridge, tedy Sametový most, zobrazuje historii Československa v letech 1918 až 1989. V neděli 17. listopadu ji přímo na místě odhalil sám autor.

Jednou z méně známých obětí nastupující normalizace po sovětské okupaci byl Bohumil Peroutka. Někdejší ředitel muzea ve Vsetíně se kriticky vyjadřoval k invazi „spřátelených armád“ a navíc publikoval článek o vzniku republiky a Masarykovi, za což byl perzekvován. Po propuštění z práce se 28. října 1969 rozhodl ukončit svůj život sebeupálením na nádvoří zámku ve Vsetíně, na následky zranění dva dny poté zemřel.

Výročí vzniku Československa je důležité také pro Slovensko, protože založení společného státu Čechů a Slováků 28. října 1918 položilo i základy slovenské státnosti, řekla v pondělí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která zároveň poukázala na zlepšení životní úrovně a vzdělanosti Slováků v období první Československé republiky. Podle premiéra Petera Pellegriniho oslavy výročí založení Československa nejsou žádným přežitkem nebo oslavou čechoslovakismu.

Politici, zástupci armády, váleční veteráni i zástupci spolků si u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO) i předsedové Senátu Jaroslav Kubera (ODS) a sněmovny Radek Vondráček (ANO). Oslavy 101. výročí vyhlášení státu se konají po celém Česku, vyvrcholí večerním udělováním státníchvyznamenání na Pražském hradě. K výročí pogratulovali v dopise Zemanovi prezidenti a králové některých zemí a papež František.

Laureátem letošní Nobelovy ceny za mír se stal etiopský premiér Abiy Ahmed, který se zasloužil o podpis mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou. Po dvaceti letech tak loni na podzim formálně skončila jedna z nejdelších válek v Africe, během které zemřelo na 80 tisíc lidí.

Svoboda není zadarmo, připomínají objekty a místa, které by se měly letos stát národními kulturními památkami. Ministerstvo kultury se při výběru soustředí na určité téma. Po loňských sakrálních stavbách tak letos vybíralo pod vlivem blížícího se výročí sametové revoluce. Podle informací Lidových novin navrhlo sedm míst spojených s bojem Čechů za svobodu a demokracii, blíže je představuje následující fotogalerie. Návrh ještě musí projednat vláda.

Před 120 lety – 12. září 1899 – začal v Kutné Hoře jeden z nejsledovanějších soudů českých dějin. Před spravedlností se měl zpovídat potulný vysočinský Žid Leopold Hilsner, kterého žaloba vinila z rituální vraždy devatenáctileté Anežky Hrůzové. Dryáčnicky medializovaný případ vyvolal v lidových masách silné antisemitské nálady, třebaže se Hilsnerovi zločin nikdy nepodařilo plně prokázat a dočkal se i císařské milosti.

Přesně před osmdesáti lety, 6. září 1939, se v zahraničním vysílání BBC poprvé mluvilo česky. Šlo o přeložený vzkaz opozičních labouristů, aby Hitlerem okupované Československo vydrželo a zůstalo věrné odkazu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Pravidelné vysílání české redakce začalo dva dny poté. Po převratu v roce 1948 se redaktorů BBC bál i komunistický režim, který proti vysílání nasadil rušičky.

Prostranství v centru Bratislavy s památníkem československé státnosti ponese nově jméno prvního československého prezidenta. Slavnostního ceremoniálu otevření náměstí T. G. Masaryka se zúčastnil mimo jiné dosluhující slovenský prezident Andrej Kiska a bývalý český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.