Český román vrací do Divadla na Vinohradech Scheinpflugovou a Čapka

Nahrávám video

Pražské Divadlo na Vinohradech se pustilo do adaptace Českého románu Olgy Scheinpflugové. Kniha, psaná v napjatých dobách, je odkazem ke snahám o československou samostatnost, především se ale stala dokladem velkého milostného vztahu mezi autorkou a jejím manželem – spisovatelem Karlem Čapkem.

Začínající herečce Olze Scheinpflugové bylo sedmnáct, když se seznámila s třicetiletým, už slavným novinářem a spisovatelem Karlem Čapkem. Ve vinohradském divadle, kde byl mimo jiné Čapek na začátku dvacátých let dramaturgem a režisérem, ho ztvárnil Jan Šťastný. „Strnulá krční páteř, jeho zvyky, kouření,“ popisuje, co vše pro roli od Čapka okopíroval. 

Uznávaný intelektuál a herečka Národního divadla vytvořili jeden z nejslavnějších uměleckých párů. Brali se ale po dlouhém vztahu, manželství bránily rodinné poměry. Svazek už po třech letech ukončila Čapkova smrt. Zemřel v prosinci 1938, na sklonku republiky, kterou pomáhal vybudovat.

„Je poctou lidem, kteří se zasloužili o Divadlo na Vinohradech, ale také českou kulturu, českou samostatnost,“ podotýká ke hře autor adaptace Jan Vedral.

Scheinpflugová se i kvůli vzpomínkové knize, v níž se zmiňovala o intelektuálním prostředí první republiky, dostala do hledáčku gestapa. Předvolávali ji k výslechům, musela strpět domovní prohlídky. „Šlo jí o život, protože kdyby rukopis našli Němci, mohla mít velké problémy,“ nepochybuje režisér Radovan Lipus.

Osudová Matka

Český román vyšel až po osvobození. Scheinpflugová se vrátila do Národního divadla, odkud musela za protektorátu odejít. Osudnou se jí ale stala role v Divadle na Vinohradech, kde hostovala v Čapkově dramatu Matka.

Při repríze o Velikonocích roku 1968 ji rozhodilo publikum, neukázněná mládež na respektovanou herečku během představení pokřikovala. „Hraje matku, děti, po kterých ve skutečném životě toužila, ale neměla a teď se jí puberťáci vysmějí. Něco hrozného,“ nepochybuje Simona Postlerová, která Olgu Scheinpflugovou hraje. O roli se dělí s Andreou Elsnerovou a Janou Kotrbatou, kterou alternuje Tereza Císařovská. 

Na jeviště se Olga Scheinpflugová už nevrátila, epizoda zhoršila její dlouholetou srdeční chorobu a o několik dní později podlehla srdečnímu infarktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knižní záchranka dává vyřazeným knihám druhou šanci

Nevyužívané knihy z domácností, knihoven nebo pozůstalostí nemusejí skončit ve sběru. Projekt Knihomilové je sváží takzvanou Knižní záchrankou, část z nich rozdává a další prodává na dobročinných trzích či internetu. Za pět let tak získal na charitativní účely více než půl milionu korun.
před 16 hhodinami

„Brněnské hantec“ rozšíří kulturní seznam na jihu Moravy

Brněnský hantec se v neděli na zámku v Miloticích oficiálně zařadí na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury Jihomoravského kraje. Zápisem chce kraj podpořit dokumentaci hantecu, jeho ochranu a předávání dalším generacím. Zároveň může jít o první krok k případnému zápisu na seznam UNESCO.
před 18 hhodinami

Vila Tugendhat slaví 25 let v UNESCO třídenní akcí v zahradách

Brněnská vila Tugendhat letos oslaví 25 let od zápisu na seznam světového dědictví UNESCO. Hlavní část oslav výročí o víkendu propojí zahradu vily se zahradami sousední Arnoldovy vily a vily Löw-Beer. Vrcholem programu bude videomapping na fasádách všech tří památek, který budou lidé moci zdarma sledovat od pátku do neděle vždy mezi 21:00 a půlnocí.
7. 8. 2026

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
7. 8. 2026Aktualizováno7. 8. 2026

Dvě deci tuše vykreslují japanologa a otce Petra Geislera

Sestry Ester a Anna Geislerovy složily ze vzpomínek a archivních záběrů portrét svého už zesnulého otce, japanologa Petra Geislera. Snímek Dvě deci tuše vzešel z potřeby pochopit a obsáhnout jeho osobnost. Vznikl v koprodukci České televize a 6. srpna ho začala promítat tuzemská kina.
7. 8. 2026

Válka ševců změnila obuvnictví, popisuje kniha

Od malé ruční výroby k mechanizaci a velkým továrnám. Proměnu obuvnictví na počátku dvacátého století popisuje kniha Válka ševců. Zaměřuje se i na to, jaký vliv měly na boty válečné konflikty.
6. 8. 2026

Album Revolver The Beatles naživo nikdy nehráli. Objevovali ale magii studia

Album Revolver se po vydání 5. srpna 1966 zařadilo mezi nejlepší desky rockové historie. The Beatles z této nahrávky pro složitost aranží nehráli na koncertech žádnou píseň, navíc nedlouho poté skončili s koncertováním úplně.
6. 8. 2026

VideoFilmové premiéry: 6 gramů, Dvě deci tuše i Hořké svátky

Film španělského režiséra Pedra Almodóvara Hořké svátky vypráví o stárnoucím režisérovi, v jehož příbězích se začnou poznávat jeho blízcí. Francouzský snímek Americký sen natočili tvůrci Nedotknutelných a je inspirován skutečnými událostmi z prostředí basketballu. V české komedii 6 gramů hraje výraznou roli nedorozumění a absurdita. Ondřej Vetchý, Jiří Mádl, David Novotný a Martin Pechlát se jako čtyři otcové potkávají ve škole poté, co je u jejich synů objeven bílý prášek. V dokumentu Dvě deci tuše představují Ester a Anna Geislerovy svého už zesnulého otce, japanologa a kaligrafa Petra. Využily rodinné archivy i vzpomínky přátel a dotýkají se i problematických aspektů jeho osobnosti.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.