Tomáš Garrigue Masaryk strana 3 z 5

Nejen oslavy založení Československa, ale i velké obavy o budoucnost společného státu – tak vypadal 28. říjen před 30 lety. Prezident Václav Havel v rámci oslav navštívil ten den i Bratislavu. Na náměstí Slovenského národního povstání na něj ale létala vejce. Večer ve Vladislavském sále pak poprvé předával nově ustavený Řád Tomáše Garrigue Masaryka.

Slováci si letos poprvé připomínají jako státní svátek 28. říjen, tedy vznik samostatného Československého státu. Hodnoty s první republikou spojené, jako je demokracie a pravda, jsou podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové důležitým odkazem i pro současné Čechy a Slováky. Uvedla to v mimořádném Interview ČT24.

Politici, zástupci armády i váleční veteráni si ve čtvrtek u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 103. výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zúčastnit se nemohl prezident Miloš Zeman, který je hospitalizovaný. Zastoupil ho náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše.

Založení československé republiky v roce 1918 je jedním z nejvýznamnějších milníků historie českých zemí. Odpoutání od Rakouska-Uherska předcházely roky politického i vojenského úsilí nejen v Česku, ale i v zahraničí. Od vyhlášení samostatnosti uplynulo ve čtvrtek 103 let.

Nikdo z československých prezidentů nedokončil své úřadování až do konce mandátu. Příčinou předčasného odchodu z Hradu byly nejčastěji dobrovolné, ale i vynucené abdikace. Ludvík Svoboda například nebyl schopen vykonávat funkci ze zdravotních důvodů. Proto tvůrci Ústavy České republiky zavedli v roce 1992 paragraf 66, o kterém se aktuálně v souvislosti s Milošem Zemanem nahlas hovoří. Zdravotní handicap ztěžoval, nebo znemožnil práci i jeho předchůdcům. Téma pro pořad Reportéři ČT zpracoval David Vondráček.

U příležitosti státního svátku vzniku Československa se prezident Miloš Zeman rozhodl vyznamenat přes tři desítky osobností. Přesný počet i jména Pražský hrad zveřejní až 28. října v osm hodin večer na internetu, už teď se ale některá jména na veřejnosti objevují. Slavnostní ceremoniál se letos kvůli pokračující hospitalizaci prezidenta Zemana nejspíš neuskuteční. Kancléř Vratislav Mynář ve čtvrtek řekl, že rozhodnutí je na prezidentovi. Jak v pátek České televizi řekl šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš, laureáti by měli vyznamenání dostat osobně se všemi poctami.

Na přelomu září a října 1938 muselo Československo po mnichovské konferenci odstoupit značnou část svého území nacistickému Německu. Po jednom z největších komplexů tuzemských dějin stanul v čele vlády nově jmenovaný premiér –⁠ generál Jan Syrový, přítel zesnulého prezidenta Tomáše G. Masaryka a někdejší legionář. Přestože z politiky odešel Syrový už po půl roce, dodnes si kvůli zpolitizovanému procesu v roce 1947 nese cejch kolaboranta s nacisty. Teď ale jeho žijícím příbuzným svitla naděje, že generálovo jméno bude očištěno. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

František Kupka patří k nejoceňovanějším českým výtvarníkům. Jeho obrazy se na aukcích prodávají za rekordní částky. Přitom během života, který z velké části prožil v Paříži, často čelil nepochopení. Malíř považovaný za zakladatele abstraktního umění se narodil před sto padesáti lety, 23. září 1871, v Opočně na Rychnovsku.

Československo navštívil polský prezident Lech Walesa. S českým protějškem Václavem Havlem jednal o privatizaci, volném obchodu či o bezpečnosti v rámci NATO. Poté v Lánech uctil památku prezidenta T. G. Masaryka.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier přijel z Berlína vlakem na třídenní návštěvu Česka. Na pražské hlavní nádraží dorazil krátce po půl čtvrté odpoledne, poté odjel do Lán, kde uctil památku Tomáše Garrigua Masaryka a absolvoval soukromou večeři s prezidentem Milošem Zemanem. Před odjezdem z Berlína Steinmeier prohlásil, že vztahy Čechu a Němců nebyly vždy nejlepší, ale že nyní mají pevný základ. Politická jednání jsou na programu ve čtvrtek a v pátek.

Kvůli první světové válce musel mladý lékař Jaroslav Jedlička po škole nastoupit do vojenské služby do nemocnice. Podepisoval několik úmrtních listů denně a mohla za to tuberkulóza. Mladým mužům nedokázal pomoci, a proto se rozhodl, že se začne léčbě souchotin a plicním chorobám intenzivně věnovat. V roce 1932 založil I. kliniku tuberkulózy a respiračních nemocí a byl také autorem první učebnice o tomto onemocnění u nás.

Přesně před sto lety Československo přijalo desítky tisíc převážně ruských uprchlíků před bolševickým terorem. Díky „pomocné akci“, kterou prosadil především prezident Tomáš Garrigue Masaryk, mohlo v republice vystudovat přes šest tisíc ruských či ukrajinských studentů. Program podporoval odborníky všech oborů i sociálně slabé či invalidy.

Po třech letech skončila kompletní oprava lánského kostela Nejsvětějšího jména Ježíš v Lánech na Kladensku, je v něm i Lánské Jezulátko. O tomto víkendu budou v kostele mimořádně komentované prohlídky. Šlo o největší rekonstrukci barokní stavby za dobu její existence. Úpravy se týkaly i okolního terénu, který byl snížen na původní úroveň. Právě ve čtvrtek také uplynulo sto let od chvíle, kdy československý stát odkoupil zámek od rodiny Fürstenberků a tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk jej začal využívat jako své letní sídlo.

Poprava sedmadvaceti pánů zakončila povstání českých stavů. Tím začala i takzvaná doba pobělohorská. Ta se označuje často jako období temna, podle odborníků je toto označení však velmi nepřesné. Symbolická forma trestu v podobě staroměstské exekuce naopak podle historiků mohla zanechat v Českých zemích řadu odkazů – tím je například tendence se nebouřit nebo zasetí myšlenky pro náboženskou vlažnost, kterou vnímáme i dnes.

V prosinci loňského roku oslavila Ludmila Klaudová 101. narozeniny. Loni na jaře šila roušky a v březnu dostala první dávku očkování proti koronaviru. Ještě v osmdesáti letech se aktivně věnovala horské turistice a na kole jezdila do svých sedmadevadesáti. Bývalá učitelka vzpomíná na setkání s prvním československým prezidentem T. G. Masarykem i na svou první lásku Františka Fajtla, který byl stíhacím pilotem britského královského letectva RAF.

Venkovní výstava v zámeckém parku v Lánech na Kladensku připomíná sté výročí koupě lánského zámku pro prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka. Zakladatal samostatného Československa Lány využíval jako nové letní sídlo a pro zdejší stavební úpravy angažoval hvězdu meziválečné architektury, slovinského umělce Jože Plečnika.

Ve věku 85 let zemřela Jiřina Šiklová, oznámil to její syn. Doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií, zasvětila svůj život angažování se pro politickou a sociální spravedlnost. Za komunistického režimu organizovala převoz exilové literatury, po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také založila Gender Studies Centrum – mezinárodně uznávanou organizaci a knihovnu.

Jeden z nejslavnějších světových vojevůdců dosáhl jednoho ze svých největších bitevních úspěchů na Moravě. Na začátku prosince 1805 porazil Napoleon v bitvě tří císařů ruskou a rakouskou armádu. Svými rozměry přesáhl střet jakoukoliv jinou do té doby započatou bitvu, zkázu nerozsel ale jen na bojišti. Nejvíce trpěli obyvatelé okolních vesnic, které vojáci zplundrovali. Někteří Francouzi se ale na Moravě usadili a založili rodiny, bitva také přispěla k počátkům národního obrození. Její odkaz je stále živý, ať už v podobě legend o zakopaném pokladu či každoročních rekonstrukcí bojů historickými nadšenci. Od smrti francouzského císaře uplynulo 5. května dvě stě let.

Historikům se podařilo ve spolkového archivu v Berlíně objevit unikátní složku Němce a člena NSDAP Felixe Hasericka, kterého nacisté zabili za pomoc českým vězňům. Je to jeden z ojedinělých případů, kdy člen Hitlerovy národněsocialistické strany začal pomáhat vězněným nepřátelům Říše.

Před 68 lety komunisti v Prostějově strhli sochu T. G. Masaryka. Následovala největší demonstrace proti totalitnímu režimu od roku 1948, o které se ale dodnes příliš neví. Do ulic vyšly tisíce lidí a rozzuřený dav obsadil přízemí radnice. Komunistům se město za pomoci Lidových milic a Veřejné bezpečnosti podařilo zpátky ovládnout až pozdě večer. Začalo zatýkání, vyhazovy ze škol, z práce a řada demonstrantů skončila v kriminále. Natáčeli o tom Reportéři ČT.

Kriminalisté odložili případ smrti Jana Masaryka, okolnosti tragické události se jim ani po 73 letech nepodařilo vyjasnit. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) v pátek 5. března vyšetřování uzavřel, aniž došel k jednoznačnému závěru, zda šlo o vraždu, sebevraždu či nešťastnou náhodu, píše iRozhlas.

Ocenit význam krajanů v českých dějinách i jejich roli v současnosti má významný den připomínající Čechy v zahraničí. Jeho datum si mohli vybrat oni sami, vyslovili se pro 4. únor spojený s odchodem Jana Amose Komenského. V historii přitom bylo z čeho vybírat, například čeští krajané ve Spojených státech měli značný vliv na vznik samostatného Československa. Pro návrh na stanovení Dne Čechů v zahraničí se tento týden vyslovila vláda, hlasovat o něm budou poslanci.

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský poděkoval všem, kteří mu vyjádřili podporu v souvislosti s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana neudělit mu řád Tomáše Garrigua Masaryka. Rozhodnutí prezidenta komentovat nebude, sdělil předseda ÚS ve stručném prohlášení pro média.

Prezident Miloš Zeman neudělí předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Česko, napsal mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.