TÉMA

Tomáš Garrigue Masaryk strana 3 z 5

Vyznamenání se ve čtvrtek nejspíš předávat nebudou. Podle Kruliše ale laureáti o ceremoniál nepřijdou

U příležitosti státního svátku vzniku Československa se prezident Miloš Zeman rozhodl vyznamenat přes tři desítky osobností. Přesný počet i jména Pražský hrad zveřejní až 28. října v osm hodin večer na internetu, už teď se ale některá jména na veřejnosti objevují. Slavnostní ceremoniál se letos kvůli pokračující hospitalizaci prezidenta Zemana nejspíš neuskuteční. Kancléř Vratislav Mynář ve čtvrtek řekl, že rozhodnutí je na prezidentovi. Jak v pátek České televizi řekl šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš, laureáti by měli vyznamenání dostat osobně se všemi poctami.
22. 10. 2021|

Reportéři ČT: Rodina generála Syrového bojuje za očištění jeho jména

Na přelomu září a října 1938 muselo Československo po mnichovské konferenci odstoupit značnou část svého území nacistickému Německu. Po jednom z největších komplexů tuzemských dějin stanul v čele vlády nově jmenovaný premiér –⁠ generál Jan Syrový, přítel zesnulého prezidenta Tomáše G. Masaryka a někdejší legionář. Přestože z politiky odešel Syrový už po půl roce, dodnes si kvůli zpolitizovanému procesu v roce 1947 nese cejch kolaboranta s nacisty. Teď ale jeho žijícím příbuzným svitla naděje, že generálovo jméno bude očištěno. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.
5. 10. 2021|

Nehledejte motivy, nechte na sebe díla Františka Kupky působit, radí kunsthistorik

František Kupka patří k nejoceňovanějším českým výtvarníkům. Jeho obrazy se na aukcích prodávají za rekordní částky. Přitom během života, který z velké části prožil v Paříži, často čelil nepochopení. Malíř považovaný za zakladatele abstraktního umění se narodil před sto padesáti lety, 23. září 1871, v Opočně na Rychnovsku.
23. 9. 2021|

30 let zpět: Lech Walesa navštívil Československo

Československo navštívil polský prezident Lech Walesa. S českým protějškem Václavem Havlem jednal o privatizaci, volném obchodu či o bezpečnosti v rámci NATO. Poté v Lánech uctil památku prezidenta T. G. Masaryka.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
16. 9. 2021|

Německý prezident Steinmeier přijel vlakem na návštěvu Česka. V Lánech povečeřel se Zemanem

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier přijel z Berlína vlakem na třídenní návštěvu Česka. Na pražské hlavní nádraží dorazil krátce po půl čtvrté odpoledne, poté odjel do Lán, kde uctil památku Tomáše Garrigua Masaryka a absolvoval soukromou večeři s prezidentem Milošem Zemanem. Před odjezdem z Berlína Steinmeier prohlásil, že vztahy Čechu a Němců nebyly vždy nejlepší, ale že nyní mají pevný základ. Politická jednání jsou na programu ve čtvrtek a v pátek.
25. 8. 2021Aktualizováno25. 8. 2021, 19:11|

Nemocné s tuberkulózou léčil profesor Jedlička moderní metodou. Ocenil ho i Masaryk

Kvůli první světové válce musel mladý lékař Jaroslav Jedlička po škole nastoupit do vojenské služby do nemocnice. Podepisoval několik úmrtních listů denně a mohla za to tuberkulóza. Mladým mužům nedokázal pomoci, a proto se rozhodl, že se začne léčbě souchotin a plicním chorobám intenzivně věnovat. V roce 1932 založil I. kliniku tuberkulózy a respiračních nemocí a byl také autorem první učebnice o tomto onemocnění u nás.
14. 8. 2021|

Československo před sto lety poskytlo vzdělání Rusům, kteří uprchli před bolševiky

Přesně před sto lety Československo přijalo desítky tisíc převážně ruských uprchlíků před bolševickým terorem. Díky „pomocné akci“, kterou prosadil především prezident Tomáš Garrigue Masaryk, mohlo v republice vystudovat přes šest tisíc ruských či ukrajinských studentů. Program podporoval odborníky všech oborů i sociálně slabé či invalidy.
17. 7. 2021|

Po třech letech skončila oprava barokního kostela v Lánech, je v něm i Jezulátko

Po třech letech skončila kompletní oprava lánského kostela Nejsvětějšího jména Ježíš v Lánech na Kladensku, je v něm i Lánské Jezulátko. O tomto víkendu budou v kostele mimořádně komentované prohlídky. Šlo o největší rekonstrukci barokní stavby za dobu její existence. Úpravy se týkaly i okolního terénu, který byl snížen na původní úroveň. Právě ve čtvrtek také uplynulo sto let od chvíle, kdy československý stát odkoupil zámek od rodiny Fürstenberků a tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk jej začal využívat jako své letní sídlo.
15. 7. 2021|

Po staroměstské exekuci ztratily České země označení rebelů. Podle některých odborníků ovlivnila poprava tuzemskou politiku, ale i postoj k náboženství

Poprava sedmadvaceti pánů zakončila povstání českých stavů. Tím začala i takzvaná doba pobělohorská. Ta se označuje často jako období temna, podle odborníků je toto označení však velmi nepřesné. Symbolická forma trestu v podobě staroměstské exekuce naopak podle historiků mohla zanechat v Českých zemích řadu odkazů – tím je například tendence se nebouřit nebo zasetí myšlenky pro náboženskou vlažnost, kterou vnímáme i dnes.
22. 6. 2021|
Paměťová stopa

„V uniformě mu to ohromně slušelo.“ Ludmila Klaudová vzpomíná na milovaného letce Fajtla

V prosinci loňského roku oslavila Ludmila Klaudová 101. narozeniny. Loni na jaře šila roušky a v březnu dostala první dávku očkování proti koronaviru. Ještě v osmdesáti letech se aktivně věnovala horské turistice a na kole jezdila do svých sedmadevadesáti. Bývalá učitelka vzpomíná na setkání s prvním československým prezidentem T. G. Masarykem i na svou první lásku Františka Fajtla, který byl stíhacím pilotem britského královského letectva RAF.
12. 6. 2021|

Lány patří prezidentům už sto let. Výročí připomíná výstava

Venkovní výstava v zámeckém parku v Lánech na Kladensku připomíná sté výročí koupě lánského zámku pro prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka. Zakladatal samostatného Československa Lány využíval jako nové letní sídlo a pro zdejší stavební úpravy angažoval hvězdu meziválečné architektury, slovinského umělce Jože Plečnika.
10. 6. 2021Aktualizováno10. 6. 2021, 14:56|

Zemřela socioložka a chartistka Jiřina Šiklová. V životě nechtěla být jen pasivním pasažérem

Ve věku 85 let zemřela Jiřina Šiklová, oznámil to její syn. Doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií, zasvětila svůj život angažování se pro politickou a sociální spravedlnost. Za komunistického režimu organizovala převoz exilové literatury, po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také založila Gender Studies Centrum – mezinárodně uznávanou organizaci a knihovnu.
22. 5. 2021Aktualizováno22. 5. 2021, 23:19|

Napoleon se prohnal Moravou. Staletí po bitvě žijí u Slavkova potomci francouzských vojáků

Jeden z nejslavnějších světových vojevůdců dosáhl jednoho ze svých největších bitevních úspěchů na Moravě. Na začátku prosince 1805 porazil Napoleon v bitvě tří císařů ruskou a rakouskou armádu. Svými rozměry přesáhl střet jakoukoliv jinou do té doby započatou bitvu, zkázu nerozsel ale jen na bojišti. Nejvíce trpěli obyvatelé okolních vesnic, které vojáci zplundrovali. Někteří Francouzi se ale na Moravě usadili a založili rodiny, bitva také přispěla k počátkům národního obrození. Její odkaz je stále živý, ať už v podobě legend o zakopaném pokladu či každoročních rekonstrukcí bojů historickými nadšenci. Od smrti francouzského císaře uplynulo 5. května dvě stě let.
5. 5. 2021|

Složka ze spolkového archivu odhaluje život dozorce Felixe Hasericka. Za pomoc českým vězňům zaplatil smrtí

Historikům se podařilo ve spolkového archivu v Berlíně objevit unikátní složku Němce a člena NSDAP Felixe Hasericka, kterého nacisté zabili za pomoc českým vězňům. Je to jeden z ojedinělých případů, kdy člen Hitlerovy národněsocialistické strany začal pomáhat vězněným nepřátelům Říše.
18. 4. 2021|

Reportéři ČT: Stržení sochy T. G. Masaryka v roce 1953 vyústilo v rozsáhlou demonstraci proti totalitnímu režimu

Před 68 lety komunisti v Prostějově strhli sochu T. G. Masaryka. Následovala největší demonstrace proti totalitnímu režimu od roku 1948, o které se ale dodnes příliš neví. Do ulic vyšly tisíce lidí a rozzuřený dav obsadil přízemí radnice. Komunistům se město za pomoci Lidových milic a Veřejné bezpečnosti podařilo zpátky ovládnout až pozdě večer. Začalo zatýkání, vyhazovy ze škol, z práce a řada demonstrantů skončila v kriminále. Natáčeli o tom Reportéři ČT.
30. 3. 2021|

Kriminalisté smrt Jana Masaryka nevyjasnili, píše iRozhlas

Kriminalisté odložili případ smrti Jana Masaryka, okolnosti tragické události se jim ani po 73 letech nepodařilo vyjasnit. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) v pátek 5. března vyšetřování uzavřel, aniž došel k jednoznačnému závěru, zda šlo o vraždu, sebevraždu či nešťastnou náhodu, píše iRozhlas.
8. 3. 2021|

Svůj významný den by mohli získat krajané v cizině. V historii hráli zásadní roli

Ocenit význam krajanů v českých dějinách i jejich roli v současnosti má významný den připomínající Čechy v zahraničí. Jeho datum si mohli vybrat oni sami, vyslovili se pro 4. únor spojený s odchodem Jana Amose Komenského. V historii přitom bylo z čeho vybírat, například čeští krajané ve Spojených státech měli značný vliv na vznik samostatného Československa. Pro návrh na stanovení Dne Čechů v zahraničí se tento týden vyslovila vláda, hlasovat o něm budou poslanci.
18. 2. 2021|

Rychetský poděkoval za podporu, k neudělení řádu se dál nevyjádří

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský poděkoval všem, kteří mu vyjádřili podporu v souvislosti s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana neudělit mu řád Tomáše Garrigua Masaryka. Rozhodnutí prezidenta komentovat nebude, sdělil předseda ÚS ve stručném prohlášení pro média.
11. 2. 2021Aktualizováno11. 2. 2021, 14:41|

Rychetský nedostane Řád TGM. Podle Zemana zrušením volebního zákona poškodil Česko

Prezident Miloš Zeman neudělí předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému plánovaný Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Česko, napsal mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
10. 2. 2021Aktualizováno10. 2. 2021, 23:00|

Chirurgickými principy inspiroval Eduard Albert svět. Byl uznávaným lékařem, ale psal i básně

Před 180 lety se narodil jeden z nejvýznamnějších českých chirurgů Eduard Albert. Uznávaný byl také jako básník nebo politik. Své poznatky šířil mezi mladé lékaře i studenty. Jeho jméno dodnes nese pražský komplex budov Univerzity Karlovy. Právě tam se snaží připomenout Albertovo dílo novými publikacemi.
20. 1. 2021|

Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství vyzval, aby se lidé nechali očkovat

Prezident Miloš Zeman ve svém tradičním vánočním poselství ze zámku v Lánech vyzval, aby se lidé nechali očkovat proti koronaviru. Zkritizoval také ty, kteří odmítají vakcínu či nošení roušek. Prezident zároveň poděkoval záchranným složkám, lékařům, vojákům i dobrovolníkům,  kteří během epidemie pomáhali a dále pomáhají. Zeman promluvil o Vánocích v úřadu už poosmé, jeho předchůdci pronášeli projev na Nový rok. Vánočním poselstvím chtěl navázat na tradici první republiky, kdy měl proslovy prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
26. 12. 2020Aktualizováno26. 12. 2020, 14:38|

Před 370 lety zmizela ze Staroměstského náměstí šibenice. Smrtí se však trestalo další staletí

Před 370 lety vydal císař Ferdinand III. příkaz k odstranění šibenice ze Staroměstského náměstí, v centru Prahy ji vystřídal Mariánský sloup. Jen nedlouho předtím se na náměstí odehrála poprava 27 českých pánů, během třicetileté války na popravišti potupili nepřátelští vojáci i jeden ze symbolů státnosti, Palladium země české. S odstraněním šibenice ale nezmizel trest smrti. Odnětím života trestali nacisté i komunisté a přes odpor jej několikrát podepsal Tomáš Garrigue Masaryk. K jeho zrušení došlo v roce 1990.
17. 12. 2020|

Emigrovat bylo jako odcházet od nemocného, říká Masarykova pravnučka Charlotta Kotíková

Historička umění a pravnučka prezidenta Tomáše G. Masaryka Charlotta Kotíková slaví v neděli 80. narozeniny. V roce 1970 odešla z tehdejšího Československa na západ. V rozhovoru pro Události, komentáře na svého praděda vzpomínala a popsala, jak se jí žije a pracuje v New Yorku sevřeném pandemií koronaviru.
13. 12. 2020|

Před 75 lety se Československo rozloučilo s Podkarpatskem. Oblast se „vrátila“ Ukrajině, k níž dříve nepatřila

„Stará hranice mezi bývalou Podkarpatskou Rusí a Slovenskem se změnila. Namísto zemské hranice nastoupila hranice státní, která nás však nebude oddělovat od Sovětského svazu,“ informoval o definitivním konci společného soužití Čechoslováků a Rusínů Československý filmový týdeník 1945. Přesně před 75 lety, 22. listopadu 1945, Prozatímní Národní shromáždění schválilo zákon o připojení Podkarpatska k Ukrajinské SSR. Oblast se tak „vrátila“ zemi, ke které historicky nikdy nepatřila.
22. 11. 2020|