Tomáš Garrigue Masaryk strana 3 z 5

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová převzala ve středu na francouzském velvyslanectví v Praze Řád čestné legie, což je nejvyšší francouzské státní vyznamenání. Francie tak ocenila přínos Zažímalové na vědecké spolupráci mezi Českem a Francií. Zažímalové předal insignie rytířky Řádu čestné legie francouzský velvyslanec Alexis Dutertre.

Barokní zámek v Lánech, který je jako sídlo prezidenta republiky běžně nepřístupný, se třetí a čtvrtý adventní víkend otevře veřejnosti. Vánočně vyzdobený zámek mohou zájemci navštívit od 9. do 11. prosince a mezi 16. a 18. prosincem. Informovala o tom prezidentská kancelář.

Významný podíl na pražském převratu a vyhlášení samostatného státu v roce 1918 měla pětice mužů – Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Antonín Švehla a Vavro Šrobár. Všichni muži 28. října, jak se jim přezdívá, pak v republikové vládě zastávali ministerské posty. Jejich další osudy se od sebe však velmi lišily. Zatímco Švehla s Rašínem se nedožili konce první republiky, Soukup, Stříbrný a Šrobár se museli vypořádat s nacistickou a případně i komunistickou totalitou. Čelili jí s rozdílnými úspěchy.

Pietní vzpomínka na Vítkově, předávání státních vyznamenání na Pražském hradě i kladení věnců po celé republice. Tak si budou Češi v pátek 28. října připomínat 104. výročí vzniku Československé republiky. Kromě tradičních událostí představitelů státu mohou lidé oslavit státní svátek třeba běžeckým závodem nebo večerními koncerty.

Ve středu uběhlo 85 let od smrti prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Vzpomínalo se na něj na zámku v Lánech, na Pražském hradě, ale i v jeho rodném Hodoníně. Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) řekla, že je potřeba připomínat si i Masarykovy myšlenky, jako například „nebát se a nekrást“. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zase připomněl Masarykovu odvahu hovořit i o věcech, které nejsou populární, a stát si za svými názory.

Kněz a účastník protinacistického odboje hrabě Antonín Bořek-Dohalský z Dohalic dokonal svůj život v bažinách koncentračního tábora Osvětim 3. září 1942. Výrazné osobnosti prvorepublikové společnosti se stala osudnou touha dvou německých kněží obsadit pražský arcibiskupský stolec. Ani odstranění Dohalského jim však vytoužený úřad nepřineslo. Výročí připomene zádušní mše a odhalení pamětní desky u kostela v Hluboši u Příbrami, ve které kněz působil.

Vyšel překlad úspěšného slovinského komiksu o jednom z nejvýznamnějších architektů dvacátého století, Jožovi Plečnikovi. Svůj příběh v něm vypráví sám. Mluví o fascinaci sloupy, realizacích v Lublani i v Praze a o lidech, kteří ovlivnili jeho kariéru. Slovinci letošek označují za Plečnikův rok. Narodil se před sto padesáti lety.

Do Česka přiletěl nový apoštolský nuncius arcibiskup Jude Thaddeus Okolo. Na letišti ho přivítal kardinál Dominik Duka, který je v pátek poslední den ve své funkci. První kroky nového nuncia zamíří do pražského arcibiskupského paláce. V sobotu se pak zúčastní uvedení Jana Graubnera do funkce pražského arcibiskupa. Arcibiskupa Okola čeká v Česku například jmenování nových biskupů či vyjednávání o mezinárodní smlouvě.

Po napadení Ukrajiny Ruskem utekly do Česka stovky Rusů, kteří nesouhlasí s režimem tamního prezidenta Vladimira Putina. Dostali jednorázové tříměsíční vízum, jeho platnost jim ale brzy vyprší. Je to i případ dvou manželských párů z Moskvy. Na Česko mají dlouhodobé vazby, podílejí se na výzkumech o totalitních režimech nebo překládají českou literaturu. Do Ruska se vrátit nemohou. Za jejich postoje by jim hrozilo pronásledování. Pro Reportéry ČT o tom natáčel David Vondráček.

V souvislosti s útokem ruských sil na Ukrajinu se objevují hlasy volající po obnovení povinné vojenské služby. Ta však v Česku nemá příliš dobrou pověst, narozdíl od zemí severní Evropy nebo Pobaltí, kde zejména kvůli blízkosti Ruska bývá vojenský výcvik vnímán do jisté míry jako samozřejmost. V tuzemsku si s sebou nese „lampasáckou“ pachuť táhnoucí se z dob před sametovou revolucí. Tradici má přitom povinná vojenská služba v českých zemích značně bohatší. I tak došlo v roce 2004 k jejímu zrušení, a to po 136 letech od jejího zavedení rakousko-uherským císařem.

Technická kuriozita, v níž jsme byli průkopnickou zemí, popisuje počátky radiofonie – tedy rozhlasu – Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od pokusů, které znamenaly zásadní krok při zavádění rozhlasu v Československu, uplynulo sto let. Vysílání se potýkalo se špatnou technickou stránkou i legislativními problémy. Koncesionáři zase s vysokými poplatky a drahými přijímači.

Slovinský architekt Josip (Jože) Plečnik se narodil 23. ledna 1872 v Lublani. Provinční město však mladému talentovanému umělci brzy přestalo stačit. Zkušenosti sbíral ve Vídni, poté se vrátil do Lublaně, kde se stal profesorem architektury. Na počátku dvacátých let 20. století ho prezident Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval architektem Pražského hradu. V sídle českých králů a představitelů státu Plečnik významně přetvářel interiéry Nového královského paláce i hradní nádvoří a zahrady. Je podepsán také pod monumentálním kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. O Plečnikově působení v Praze jsme mluvili s historikem architektury Zdeňkem Lukešem.

Premiér Petr Fiala (ODS) se vydal na první zahraniční cestu ve funkci – na Slovensko. V Bratislavě se setkal se svým protějškem Eduardem Hegerem. Premiéři se shodli na tom, že budou pokračovat v tradici společného zasedání vlád obou zemí. Tradiční setkání kabinetů v poslední době překazila pandemie covidu-19. Fialu přijala také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a předseda parlamentu Boris Kollár.

Prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech jmenoval novou vládu premiéra Petra Fialy (ODS). Kabinet koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN střídá vládu ANO a ČSSD vedenou premiérem Andrejem Babišem (ANO). Fialův kabinet se po ceremoniálu přesunul do pražské Strakovy akademie, kde poprvé zasedl. Nový premiér uvedl v pátek do úřadu prvních sedm ministrů. Ostatní budou následovat v sobotu.

Na Václavském náměstí v neděli odpoledne protestovali odpůrci protiepidemických opatření svolaní iniciativou Chcípl pes. Demonstrovali proti povinnému očkování proti covidu-19 a proti údajnému porušování osobních svobod a české Ústavy. Později se vydali na pochod městem, prošli kolem úřady vlády a demonstraci ukončili vpodvečer na Hradčanech.

Nejen oslavy založení Československa, ale i velké obavy o budoucnost společného státu – tak vypadal 28. říjen před 30 lety. Prezident Václav Havel v rámci oslav navštívil ten den i Bratislavu. Na náměstí Slovenského národního povstání na něj ale létala vejce. Večer ve Vladislavském sále pak poprvé předával nově ustavený Řád Tomáše Garrigue Masaryka.

Slováci si letos poprvé připomínají jako státní svátek 28. říjen, tedy vznik samostatného Československého státu. Hodnoty s první republikou spojené, jako je demokracie a pravda, jsou podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové důležitým odkazem i pro současné Čechy a Slováky. Uvedla to v mimořádném Interview ČT24.

Politici, zástupci armády i váleční veteráni si ve čtvrtek u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 103. výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zúčastnit se nemohl prezident Miloš Zeman, který je hospitalizovaný. Zastoupil ho náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše.

Založení československé republiky v roce 1918 je jedním z nejvýznamnějších milníků historie českých zemí. Odpoutání od Rakouska-Uherska předcházely roky politického i vojenského úsilí nejen v Česku, ale i v zahraničí. Od vyhlášení samostatnosti uplynulo ve čtvrtek 103 let.

Nikdo z československých prezidentů nedokončil své úřadování až do konce mandátu. Příčinou předčasného odchodu z Hradu byly nejčastěji dobrovolné, ale i vynucené abdikace. Ludvík Svoboda například nebyl schopen vykonávat funkci ze zdravotních důvodů. Proto tvůrci Ústavy České republiky zavedli v roce 1992 paragraf 66, o kterém se aktuálně v souvislosti s Milošem Zemanem nahlas hovoří. Zdravotní handicap ztěžoval, nebo znemožnil práci i jeho předchůdcům. Téma pro pořad Reportéři ČT zpracoval David Vondráček.

U příležitosti státního svátku vzniku Československa se prezident Miloš Zeman rozhodl vyznamenat přes tři desítky osobností. Přesný počet i jména Pražský hrad zveřejní až 28. října v osm hodin večer na internetu, už teď se ale některá jména na veřejnosti objevují. Slavnostní ceremoniál se letos kvůli pokračující hospitalizaci prezidenta Zemana nejspíš neuskuteční. Kancléř Vratislav Mynář ve čtvrtek řekl, že rozhodnutí je na prezidentovi. Jak v pátek České televizi řekl šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš, laureáti by měli vyznamenání dostat osobně se všemi poctami.

Na přelomu září a října 1938 muselo Československo po mnichovské konferenci odstoupit značnou část svého území nacistickému Německu. Po jednom z největších komplexů tuzemských dějin stanul v čele vlády nově jmenovaný premiér –⁠ generál Jan Syrový, přítel zesnulého prezidenta Tomáše G. Masaryka a někdejší legionář. Přestože z politiky odešel Syrový už po půl roce, dodnes si kvůli zpolitizovanému procesu v roce 1947 nese cejch kolaboranta s nacisty. Teď ale jeho žijícím příbuzným svitla naděje, že generálovo jméno bude očištěno. Pro Reportéry ČT natáčel Karel Vrána.

František Kupka patří k nejoceňovanějším českým výtvarníkům. Jeho obrazy se na aukcích prodávají za rekordní částky. Přitom během života, který z velké části prožil v Paříži, často čelil nepochopení. Malíř považovaný za zakladatele abstraktního umění se narodil před sto padesáti lety, 23. září 1871, v Opočně na Rychnovsku.

Československo navštívil polský prezident Lech Walesa. S českým protějškem Václavem Havlem jednal o privatizaci, volném obchodu či o bezpečnosti v rámci NATO. Poté v Lánech uctil památku prezidenta T. G. Masaryka.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.