Tomáš Garrigue Masaryk strana 4 z 5

Před 180 lety se narodil jeden z nejvýznamnějších českých chirurgů Eduard Albert. Uznávaný byl také jako básník nebo politik. Své poznatky šířil mezi mladé lékaře i studenty. Jeho jméno dodnes nese pražský komplex budov Univerzity Karlovy. Právě tam se snaží připomenout Albertovo dílo novými publikacemi.

Prezident Miloš Zeman ve svém tradičním vánočním poselství ze zámku v Lánech vyzval, aby se lidé nechali očkovat proti koronaviru. Zkritizoval také ty, kteří odmítají vakcínu či nošení roušek. Prezident zároveň poděkoval záchranným složkám, lékařům, vojákům i dobrovolníkům,  kteří během epidemie pomáhali a dále pomáhají. Zeman promluvil o Vánocích v úřadu už poosmé, jeho předchůdci pronášeli projev na Nový rok. Vánočním poselstvím chtěl navázat na tradici první republiky, kdy měl proslovy prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Před 370 lety vydal císař Ferdinand III. příkaz k odstranění šibenice ze Staroměstského náměstí, v centru Prahy ji vystřídal Mariánský sloup. Jen nedlouho předtím se na náměstí odehrála poprava 27 českých pánů, během třicetileté války na popravišti potupili nepřátelští vojáci i jeden ze symbolů státnosti, Palladium země české. S odstraněním šibenice ale nezmizel trest smrti. Odnětím života trestali nacisté i komunisté a přes odpor jej několikrát podepsal Tomáš Garrigue Masaryk. K jeho zrušení došlo v roce 1990.

Historička umění a pravnučka prezidenta Tomáše G. Masaryka Charlotta Kotíková slaví v neděli 80. narozeniny. V roce 1970 odešla z tehdejšího Československa na západ. V rozhovoru pro Události, komentáře na svého praděda vzpomínala a popsala, jak se jí žije a pracuje v New Yorku sevřeném pandemií koronaviru.

„Stará hranice mezi bývalou Podkarpatskou Rusí a Slovenskem se změnila. Namísto zemské hranice nastoupila hranice státní, která nás však nebude oddělovat od Sovětského svazu,“ informoval o definitivním konci společného soužití Čechoslováků a Rusínů Československý filmový týdeník 1945. Přesně před 75 lety, 22. listopadu 1945, Prozatímní Národní shromáždění schválilo zákon o připojení Podkarpatska k Ukrajinské SSR. Oblast se tak „vrátila“ zemi, ke které historicky nikdy nepatřila.

Vysoké učení technické v Brně (VUT) po více než sedmdesáti letech vrátilo čestný doktorát Janu Antonínu Baťovi, který vedl zlínské obuvnické impérium v době jeho největšího rozmachu. Vědecká rada anulovala starší rozhodnutí profesorského sboru, který v roce 1948 čestný titul Baťovi odebral. Informovala o tom mluvčí brněnské techniky Radana Koudelová.

Před sto lety se první českoslovenští legionáři po letech vrátili zpět domů. Na výročí události vyšel překlad jedné z nejobsáhlejších anglicky psaných knih, které se legionářům a potažmo i vzniku Československa věnují. Jmenuje se Velký sen dvou malých národů. Americký publicista a historik Kevin J. McNamara na knize pracoval přes dvacet let, ČT s ním natočila krátký rozhovor.

Státní svátek 28. října by měl být svátkem národní hrdosti. V televizním projevu to uvedl prezident Miloš Zeman. V předtočeném proslovu, který nahradil tradiční projev při udílení státních vyznamenání ve Vladislavském sále, se omluvil vyznamenaným, že musel předání o rok odsunout. Seznam vyznamenaných Pražský hrad zveřejnil na svých stránkách, slavnostní ceremoniál se ale letos neuskuteční kvůli nepříznivé epidemické situaci.

Česko prochází 102 let od vzniku Československa velmi těžkým obdobím. Jeho obyvatelé by se proto měli podle premiéra Andreje Babiše (ANO) semknout a překonat jej. Babiš byl jedním z politiků, kteří přišli na Vítkov položit věnce. Nepoložili je – jako obvykle – společně během pietního aktu. Ten armáda kvůli stále sílící pandemii covidu-19 zrušila. Místo toho přijížděli postupně. V poledne uctila státní svátek také Hradní stráž slavnostním střídáním, při kterém zazněla státní hymna.

Pražské Divadlo na Vinohradech se pustilo do adaptace Českého románu Olgy Scheinpflugové. Kniha, psaná v napjatých dobách, je odkazem ke snahám o československou samostatnost, především se ale stala dokladem velkého milostného vztahu mezi autorkou a jejím manželem – spisovatelem Karlem Čapkem.

Tomáš Garrigue Masaryk je neodmyslitelně spjatý nejen s celou jižní Moravou, ale i s Brnem, kde čtyři roky studoval. Na jeho myšlenky a ideje u příležitosti 83. výročí úmrtí poukazuje výstava v atomovém krytu 10-Z s podtitulem Masaryk to nikdy nebude mít lehké.

V Hranicích na Přerovsku slavnostně odhalili novou bronzovou sochu Tomáše Garrigua Masaryka. Autory jezdecké figury v životní velikosti v podobě plošné siluety státníka jsou Ladislav Sorokáč a Ondřej Tuček. Je vytvořená podle fotografie a její povrch tvoří reliéfní text s Masarykovými myšlenkami. Návrh odborníci vybrali v architektonicko-výtvarné soutěži, do které přišly dvě desítky návrhů.

Františku Sauerovi říkali pro jeho vysokou postavu Habán ze Žižkova. Začátkem 20. století patřil mezi pražskou bohému a blízce se přátelil například s Jaroslavem Haškem. A byl to také on, kdo v listopadu 1918 zorganizoval stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Podle nových výzkumů historiků byl ale Franta Sauer, jak si nejčastěji říkal, pouze vykonavatelem přání některých pražských politiků.

Letos na jaře odvysílala Česká televize dvoudílný film Anatomie zrady o nejznámějším českém kolaborantovi Emanuelu Moravcovi. Autoři série se zabývali i osudy tří Moravcových synů v době války. Jeden z nich, talentovaný malíř Jurij Moravec, se vůči svému otci ostře vymezoval, přesto byl v čase poválečné odplaty odsouzen. O jeho osudu po propuštění z vězení a po emigraci do Německa se dlouho nic nevědělo. Co Jurij Moravec na Západě dělal a jaká byla jeho umělecká kariéra, zjišťoval Reportér ČT David Vondráček.

Politik, generál, diplomat, ale také letec, astronom, cestovatel i kouzelník. Spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem stál Milan Rastislav Štefánik u založení samostatného Československa. Dodnes provokuje otázka, jak by okouzlující vyjednavač a odhodlaný vůdce ovlivnil první republiku a meziválečné dění. Jenže zahynul v pouhých 38 letech v troskách letadla, kterým se vracel do vlasti. Loni od Štefánikovy tragické smrti uplynulo sto let, nyní je tomu 140 let od jeho narození.

Zarputilý husitský vojevůdce se stal během dějin symbolem boje za národní samostatnost, odvahy legionářů, prvorepublikových ideálů i komunistické revoluce. Socha Jana Žižky z Trocnova, která patří mezi největší pomníky svého druhu na světě, začala vznikat už ve třicátých letech, slavnostního odhalení se však dočkala až 14. července 1950 k výročí proslulé bitvy, která se na pražském Vítkově odehrála. Obrovský bronzový jezdec stojí nad Prahou už sedmdesát let.

V dobovém kontextu šlo spíš o menší střetnutí, přesto se konflikt na Vítkově zapsal mezi nejslavnější bitvy české historie. Na pomoc obléhaným husitům dorazily v kritickou chvíli posily z Prahy. V protiútoku, jehož efekt husité údajně znásobili bojovým „Hrrr na ně!“, byli křižáci zahnáni na útěk. Vítězství, které de facto ukončilo křížovou výpravu, považovali husité za projev boží přízně. A tak se šarvátka o několik dřevěných srubů stala symbolem, který žije v české národní paměti dodnes. Slavná bitva se odehrála přesně před 600 lety, 14. července 1420.

„V té pak pravdě evangelia, kterou jsem učil, psal a kázal, ze slov a výkladů svatých doktorů, dnes vesele chci zemříti.“ Těmito slovy 6. července 1415 kněz a náboženský reformátor Jan Hus naposledy odmítl odvolat své učení, jak ho k tomu vybízel církevní koncil. Poté hranice na obecní louce za městskou branou Kostnice vzplála. Kazatelovy pozůstatky byly hozeny do Rýna.

Obnova Masarykova lesa v Izraeli letos finišuje. Hlavní část háje, jejž v roce 1930 založili čeští osadníci kibucu nedaleko Nazaretu, už je otevřená. Les byl několik dekád zpustlý a znovu ho Češi objevili náhodou až před třemi lety. Oslavy jeho znovuotevření se konaly v pražské rezidenci izraelského velvyslance.

O čem by Tomáš Garrigue Masaryk tweetoval? A byl by na sociálních sítích úspěšný? Komunikaci prvního československého prezidenta, ovšem z pohledu současných komunikačních prostředků, se věnuje výstava v galerii Akademie věd České republiky.

Uměla čtrnáct jazyků, jako první Češka se věnovala tropickým chorobám a osobně ji ve výzkumu podpořil i prezident Tomáš G. Masaryk. Vlasta Kálalová di Lotti se stala lékařkou na počátku 20. let, když ženy ještě běžně neordinovaly. V poslední den války zabili nacisté celou její rodinu. Následně se znelíbila komunistům, protože žádala milost pro Miladu Horákovou. I proto je navzdory svým zásluhám téměř neznámá.

Ve věku 92 let zemřel významný český filozof, pedagog, někdejší disident a mluvčí Charty 77 Ladislav Hejdánek. Uvedl to Český rozhlas, kterému to potvrdila Hejdánkova příbuzná, režisérka Hana Kofránková. Před listopadem 1989 mu byl na dlouhých dvacet let odepřen přístup na akademickou půdu a znemožněna veřejná činnost, pořádal proto bytové semináře. Po roce 1989 působil na Univerzitě Karlově.

Zuzana Čaputová poprvé ve funkci slovenské prezidentky navštívila Brno. Před Novou radnicí, kde se setkala s primátorkou Markétou Vaňkovou (ODS), ji hlasitým potleskem vítala asi stovka příznivců. Pak Čaputová odjela na slavnostní shromáždění ke stému výročí přijetí Ústavy Československé republiky do sídla Ústavního soudu.

Před 170 lety se narodil Tomáš Garrigue Masaryk – zakladatel československého státu. Za první republiky byl nazýván „tatíček Masaryk “ a „prezident Osvoboditel“. Dodnes je pro mnoho lidí symbolem demokracie, humanity a mravnosti. Jak jej ale vnímala jeho vlastní rodina? S pravnučkou T. G. Masaryka Charlottou Kotíkovou, která žije v USA, si povídal redaktor ČT Ondřej Topinka.