Venkovní výstava v zámeckém parku v Lánech na Kladensku připomíná sté výročí koupě lánského zámku pro prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka. Zakladatal samostatného Československa Lány využíval jako nové letní sídlo a pro zdejší stavební úpravy angažoval hvězdu meziválečné architektury, slovinského umělce Jože Plečnika.
Lány patří prezidentům už sto let. Výročí připomíná výstava
Plečnik se ujal malých úprav uvnitř zámku i několika komorních, ale virtuózních architektonických kousků v lánském parku, řekl při zahájení výstavy její kurátor, historik architektury Vladimír Šlapeta.
Mezi Plečnikova díla patří například zeď při hrázi rybníka s kašnou tvořenou pěti dórskými sloupy zdobenými bronzovými lvími hlavami. „Tyto lví hlavy představují původní země Československa: Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Takto Plečnik vyjádřil celistvost nově vzniklého státu,“ uvedl Šlapeta. Plečnik podle něj ovlivnil svým působením celou českou architektonickou debatu a vychoval padesát českých architektů, kteří hráli významnou roli v meziválečné i poválečné tvorbě.
Zámek Lány
Masaryk si Lány oblíbil
Zámek Lány Československý stát odkoupil 15. července 1921 od rodiny Fürstenberků. Stal se letní rezidencí československých a později také českých prezidentů. Letním sídlem se ale mohly stát i jiné objekty, uvažovalo se například také o zámcích ve Smečně, Průhonicích, Kolodějích nebo v Brandýse nad Labem.
Masaryk si ale lánské panství při návštěvě v roce 1920 oblíbil, argumenty pro koupi byly též velmi dobrý stav budovy, dobrá dostupnost z Prahy a zároveň blízkost přírody. Proto začala jednání o odkoupení zámku, která trvala přibližně rok. Cena činila 25 milionů korun, celková plocha koupených nemovitostí činila zhruba 5000 hektarů. Masaryk s rodinou začal zámek využívat od srpna 1921 a po své abdikaci v roce 1935 se do něj nastěhoval natrvalo. Na místním hřbitově je také pohřbený.
Slovinský architekt a urbanista Plečnik se narodil 23. ledna 1872 v Lublani. Celoživotně se přátelil s českým spolužákem Janem Kotěrou, na jehož doporučení se stal Plečnik profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Na počátku dvacátých let minulého století byl jmenován architektem Pražského hradu. Díla podle jeho návrhů vznikla nejen v Praze a Lánech, ale například také ve Vídni a Lublani, kde v roce 1957 zemřel.
Expozice věnovaná Plečnikovi bude v Lánech přístupná do podzimu, stejně jako park vždy ve středu a ve čtvrtek od 14:00 do 18:00 a ve svátky a o víkendech od 10:00 do 18:00 hodin.
Nejstarší písemná zmínka uvádí, že v Lánech na místě dnešního zámku stála na konci 14. století tvrz. Ke konci 16. století obec zakoupil Rudolf II., který nechal na místě tvrze postavit lovecký zámeček. I později byl zámek opakovaně přestavován. Na konci 17. století jej koupili Valdštejnové, od počátku 18. století patřil Fürstenberkům. Zámek na rozdíl od parku založeného kolem roku 1770 není veřejnosti přístupný.
