Jože Plečnik

Více než pět set děl představuje výstava Česká a slovenská architektura v Jízdárně Pražského hradu. Připomíná tvorbu architektů působících od konce devatenáctého století do současnosti v obou dnešních státech. Podle organizátorů jde o nerozsáhlejší retrospektivu architektury v našich zemích za více než půlstoletí.

Festival Den architektury, který ve skutečnosti trvá celý týden, se letos koná s mottem Nebourej, transformuj! Od 30. září do 6. října veřejnost upozorní na rekonstrukce historických budov, do kterých se podařilo citlivě vnést prvky moderní architektury. Pozornost věnuje i industriálním a sakrálním stavbám či nejnovějším budovám vystavěným s ohledem na životní prostředí. Připomene také odkaz architekta Josipa Plečnika. Hlavním dějištěm festivalu je Praha. Do Dne architektury se ale zapojilo i Brno, Ostrava, Opava, Zlín, Olomouc a další desítky měst v Česku a také na Slovensku.

Pražští radní schválili vypsání tendru na rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad. Práce na úpravách se připravují přes dvacet let. Schválili také, že podoba dostavby Vítězného náměstí v Praze 6 vzejde z mezinárodní architektonické soutěže. Návrh by měl být znám v červnu 2023.

Vyšel překlad úspěšného slovinského komiksu o jednom z nejvýznamnějších architektů dvacátého století, Jožovi Plečnikovi. Svůj příběh v něm vypráví sám. Mluví o fascinaci sloupy, realizacích v Lublani i v Praze a o lidech, kteří ovlivnili jeho kariéru. Slovinci letošek označují za Plečnikův rok. Narodil se před sto padesáti lety.

Slovinský architekt Josip (Jože) Plečnik se narodil 23. ledna 1872 v Lublani. Provinční město však mladému talentovanému umělci brzy přestalo stačit. Zkušenosti sbíral ve Vídni, poté se vrátil do Lublaně, kde se stal profesorem architektury. Na počátku dvacátých let 20. století ho prezident Tomáš Garrigue Masaryk jmenoval architektem Pražského hradu. V sídle českých králů a představitelů státu Plečnik významně přetvářel interiéry Nového královského paláce i hradní nádvoří a zahrady. Je podepsán také pod monumentálním kostelem Nejsvětějšího Srdce Páně na pražských Vinohradech. O Plečnikově působení v Praze jsme mluvili s historikem architektury Zdeňkem Lukešem.

Venkovní výstava v zámeckém parku v Lánech na Kladensku připomíná sté výročí koupě lánského zámku pro prezidenta republiky Tomáše Garrigua Masaryka. Zakladatal samostatného Československa Lány využíval jako nové letní sídlo a pro zdejší stavební úpravy angažoval hvězdu meziválečné architektury, slovinského umělce Jože Plečnika.

Státní zámek Jezeří na Mostecku se jako první česká památka dostal mezi sedm nejohroženějších pamětihodností Evropy. Jejich seznam zveřejňuje organizace pro kulturní dědictví Europa Nostra. Rozsáhlý barokní areál se tak dočká podpory ve formě odborného poradenství i široké mediální propagace. Ohrožená je také budova v Oslu poškozená teroristy nebo stadion, který v Lublani navrhl architekt Josip Plečnik, spojený třeba s moderní podobou Pražského hradu.

Díla Claudea Moneta, Camilla Pissarra nebo třeba Edgara Degase jsou k vidění v pražském paláci Kinských. Výstava Francouzský impresionismus ukazuje tvorbu francouzských mistrů ze sbírky dánského státního muzea. Na výtvarnou hru světel a stínů láká v těchto dnech také Pražský hrad, který pro změnu představuje slovinský impresionismus.